Číně se potopila nejnovější jaderná ponorka, Peking to tajil

V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.

K incidentu došlo podle médií letos v květnu nebo počátkem června. Proč se ponorka potopila, ani to, zda měla na palubě jaderné palivo, není podle amerických činitelů jasné. Na satelitních snímcích jsou v přístavu vidět plovoucí jeřáby, jejichž úkolem bylo plavidlo z říčního dna vyzvednout, píše WSJ.

„Dovedete si představit, že se americká jaderná ponorka potopí v San Diegu a vláda to ututlá a nikomu o tom neřekne?“ poznamenal bývalý důstojník Thomas Shugart z Centra pro novou americkou bezpečnost.

Satelitní snímky z čínského přístavu Wu-chan z 13. června 2024
Zdroj: Reuters/Planet Labs Inc/Handout

Plavidlo spadá pod skupinu nejmodernějších čínských ponorek Čou s jaderným pohonem, které se vyznačují výraznou zádí ve tvaru X. Ta je navržena tak, aby plavidlo bylo lépe ovladatelné, uvádí americký list. Ponorku postavila státní společnost China State Shipbuilding Corp.

Ponorku se podle deníku sice podařilo zachránit, ale potrvá to přinejmenším měsíce, než ji opraví a bude moci znovu na moře. Podle Shugarta bylo plavidlo plné vody, takže bude třeba vyčistit veškerou elektroniku a možná vyměnit elektromotory.

„Kromě zřejmých otázek ohledně standardů výcviku a kvality vybavení vyvolává tento incident hlubší otázky o vnitřní odpovědnosti PLA (Čínské lidové osvobozenecké armády) a dohledu nad čínským obranným průmyslem, který dlouho sužuje korupce,“ upozornil nejmenovaný americký činitel z Pentagonu.

Rána pro čínskou prestiž

Potopení ponorky podle Reuters představuje pro Peking potenciální ostudu. Asijská velmoc se v současnosti snaží rozšířit své vojenské kapacity a pustila se do produkce nové generace jaderných ponorek. Už nyní Čína disponuje co do počtu lodí největším námořnictvem na světě.

V roce 2022 měl Peking šest ponorek s jaderným pohonem vybavených balistickými střelami, šest útočných ponorek s jaderným pohonem a 48 útočných ponorek s dieselovým pohonem, píše Reuters s odvoláním na zprávu amerického Pentagonu. Čínská flotila podvodních plavidel by se podle něj měla do roku 2035 rozrůst na osmdesát ponorek.

Podle Washingtonu jde mimo jiné o součást snahy vyvíjet politický a vojenský tlak na Tchaj-wan a čelit snahám USA a dalším partnerům přijít tomuto ostrovu v době případného konfliktu na pomoc. Samotná Čína tvrdí, že jejím cílem při budování armády světové třídy je odradit agresory a chránit své zámořské zájmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zůstává bezprostřední hrozbou, řekl Lipavský před odletem do Bruselu

Rusko zůstává bezprostřední hrozbou, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) před odletem do Bruselu, kde se koná dvoudenní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO. Diskutovat budou o posilování kolektivní obrany a pokračující podpoře Ukrajiny. Součástí programu je také formát Rady NATO – Ukrajina, při kterém ministři projednají aktuální situaci v napadené zemi. Dále se uskuteční jednání s vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou.
09:24Aktualizovánopřed 4 mminutami

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 4 mminutami

„Vysokorychlostní roky,“ bilancuje končící šéfka německé diplomacie

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.
před 2 hhodinami

Americké univerzity přicházejí na popud Bílého domu o peníze

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.
před 2 hhodinami

Putinův zmocněnec jednal ve Washingtonu, tvrdí Reuters

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitrijev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, pozval ho Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.
před 3 hhodinami

Katar podle policie platil spolupracovníkům Netanjahua za zlepšování své pověsti

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu začátkem týdne vypovídal před soudem v kauze, která dostala název Katargate. Dva jeho blízcí spolupracovníci jsou totiž podezřelí, že s tímto emirátem udržovali nezákonné vazby a snažili se vylepšovat jeho obraz v očích veřejnosti. Katar má přitom blízko k Íránu – úhlavnímu izraelskému nepříteli.
před 3 hhodinami

Trump oznámil vysoká cla na dovoz z řady zemí

Americký prezident Donald Trump oznámil další tarify na dovoz. Zboží z Evropské unie bude podléhat clu 20 procent, z Číny pak 34 procent. Základní tarif na veškerý dovoz do Spojených států bude 10 procent, pro dalších přibližně šedesát zemí s největší obchodní nerovnováhou prezident uvalí vyšší clo. Trump dodal, že příslušný exekutivní příkaz podepíše ještě ve středu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruské rakety zabily v Kryvém Rihu čtyři lidi, drony mířily na Charkov

Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti ve středu zemřeli čtyři lidé, dalších čtrnáct se zranilo, informují úřady. Po útoku podle nich vypukl požár. Rusko už dříve v noci podle letectva bránící se země na Ukrajinu vyslalo 74 dronů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila více než čtyřicet z nich, dvě desítky nedosáhly cíle. Rusové zase tvrdí, že zničili 93 ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...