V Číně se na jaře potopila její nejnovější útočná ponorka s jaderným pohonem. Informují o tom list The Wall Street Journal (WSJ) a agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele. Plavidlo se podle nich odebralo ke dnu u mola v loděnici poblíž města Wu-chan a úřady se to zřejmě snažily zatajit. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu řekl, že nemá k záležitosti informace.
K incidentu došlo podle médií letos v květnu nebo počátkem června. Proč se ponorka potopila, ani to, zda měla na palubě jaderné palivo, není podle amerických činitelů jasné. Na satelitních snímcích jsou v přístavu vidět plovoucí jeřáby, jejichž úkolem bylo plavidlo z říčního dna vyzvednout, píše WSJ.
„Dovedete si představit, že se americká jaderná ponorka potopí v San Diegu a vláda to ututlá a nikomu o tom neřekne?“ poznamenal bývalý důstojník Thomas Shugart z Centra pro novou americkou bezpečnost.
Plavidlo spadá pod skupinu nejmodernějších čínských ponorek Čou s jaderným pohonem, které se vyznačují výraznou zádí ve tvaru X. Ta je navržena tak, aby plavidlo bylo lépe ovladatelné, uvádí americký list. Ponorku postavila státní společnost China State Shipbuilding Corp.
Ponorku se podle deníku sice podařilo zachránit, ale potrvá to přinejmenším měsíce, než ji opraví a bude moci znovu na moře. Podle Shugarta bylo plavidlo plné vody, takže bude třeba vyčistit veškerou elektroniku a možná vyměnit elektromotory.
„Kromě zřejmých otázek ohledně standardů výcviku a kvality vybavení vyvolává tento incident hlubší otázky o vnitřní odpovědnosti PLA (Čínské lidové osvobozenecké armády) a dohledu nad čínským obranným průmyslem, který dlouho sužuje korupce,“ upozornil nejmenovaný americký činitel z Pentagonu.
Rána pro čínskou prestiž
Potopení ponorky podle Reuters představuje pro Peking potenciální ostudu. Asijská velmoc se v současnosti snaží rozšířit své vojenské kapacity a pustila se do produkce nové generace jaderných ponorek. Už nyní Čína disponuje co do počtu lodí největším námořnictvem na světě.
V roce 2022 měl Peking šest ponorek s jaderným pohonem vybavených balistickými střelami, šest útočných ponorek s jaderným pohonem a 48 útočných ponorek s dieselovým pohonem, píše Reuters s odvoláním na zprávu amerického Pentagonu. Čínská flotila podvodních plavidel by se podle něj měla do roku 2035 rozrůst na osmdesát ponorek.
Podle Washingtonu jde mimo jiné o součást snahy vyvíjet politický a vojenský tlak na Tchaj-wan a čelit snahám USA a dalším partnerům přijít tomuto ostrovu v době případného konfliktu na pomoc. Samotná Čína tvrdí, že jejím cílem při budování armády světové třídy je odradit agresory a chránit své zámořské zájmy.
