Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nepodá dovolání v kauze muže, kterému odvolací Krajský soud v Brně za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery uložil podmíněný trest. Zákonné podmínky mu neumožňují rozsudek napadnout. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) o tom informovalo na webu. Případ zhruba před měsícem vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
Stříž nepodá dovolání v případu muže, který za znásilňování nevlastní dcery dostal podmínku
„Uložený trest se skutečně jeví jako nepřiměřeně mírný, ovšem zákonné podmínky pro podání dovolání nenaplňuje, protože je uložen v mezích trestní sazby stanovené pro zločin znásilnění a podmíněný odklad takového trestu je obecně podle trestního zákoníku přípustný. Trest tedy formálně odpovídá zákonným podmínkám, přičemž samotnou nepřiměřenost trestu nelze dovoláním napadnout,“ uvedlo NSZ.
Případem se Nejvyšší státní zastupitelství zabývalo z vlastní iniciativy. Rozsudek přezkoumalo i z dalších hledisek, a to, zda je zatížen takovou vadou, která by umožnila nejvyššímu státnímu zástupci dovolání podat. Ani v tomto směru ale podle NSZ není žádný zákonný dovolací důvod naplněný. „Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž tak dospěl k závěru, že v uvedené věci v současnosti neexistuje možnost, jak by mohl rozhodnutí krajského soudu účinně zvrátit,“ uvedlo NSZ.
Kauza se týká muže, jenž byl odsouzen za výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie a znásilnění. Dívku si natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně už mohl přezkoumat jen výrok o trestu. Rozhodl tak, že původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
Krajský soud podle zveřejněného odůvodnění přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i jeho závazkům vůči zbytku rodiny, kterou by z vězení nemohl podporovat, a také vůči oběti, jíž by měl platit odškodnění. „Nejedná se a priori o násilníka, devianta či sexuálního predátora,“ stojí v rozsudku krajského soudu, který také tvrdí, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“. Krajský soud v odůvodnění označil případ za hraniční, kdy lze ještě na odsouzeného působit bez přímého výkonu trestu odnětí svobody.
Ministerstvo spravedlnosti dokončí prošetření do dvou týdnů
Verdikt vzbudil značnou pozornost, podle řady kritiků je příliš mírný. Média informovala, že oběť se po rozsudku krajského soudu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou.
Následky pro dívku ale mělo i zveřejnění písemného rozsudku, s ním totiž soud zveřejnil i odůvodnění zmírnění trestu. „Které ji určitými svými pasážemi zasáhlo. Od té doby je ten její stav spíš horší než lepší,“ popsal zmocněnec znásilňované dívky Marcel Jurčaga.
Případem se zabývá také ministerstvo spravedlnosti, vyžádalo si celý soudní spis. Ministr může za určitých okolností podat k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. „Excesivně mírný trest může být důvodem pro podání stížnosti pro porušení zákona,“ sdělila ředitelka odboru dohledu a kárné agendy ministerstva spravedlnosti Kateřina Skalková.
Soud by ale v takovém případě mohl vyslovit pouze akademický výrok, který bude mít význam pro jiné obdobné případy, ale výsledek kauzy nezmění. Oproti tomu dovolání nejvyššího státního zástupce může vést i ke zrušení verdiktu Nejvyšším soudem.
„Tímto případem se velice vážně zabýváme. V horizontu dvou týdnů předpokládáme dokončení prošetření, zda jsou splněny podmínky pro porušení zákona. Na základě výsledku prošetření zvážíme další kroky,“ sdělil Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva.
„Klientka mi sdělovala, že i toto je určitá forma zadostiučinění, nějaká vyšší instance veřejnosti sdělí, že skutečně ten trest byl mírný,“ řekl Jurčaga.
Iniciativa Pod svícnem bojující proti domácímu násilí zařídila ve prospěch dívky sbírku, v níž se za několik dní vybralo bezmála pět milionů korun. Peníze iniciativa použije především na zajištění jejího bydlení a samostatného života.
Redefinice znásilnění
Rozhodnutí brněnského krajského soudu vyvolalo i protesty. Spravedlnost pro oběti sexuálního násilí požadovali demonstrující i před budovou resortu. Ten tehdy prohlásil, že se snaží systém pomoci obětem znásilnění zlepšit – mimo jiné i navrhovanou redefinicí znásilnění.
Znásilněním je podle platného zákona situace, kdy pachatel oběť k sexu donutil násilím nebo pod jeho hrozbou. Novela, kterou v prvním čtení podpořili poslanci a tento týden i ústavně právní výbor dolní komory, by to měla změnit. Znásilněním by měl být pohlavní styk, se kterým oběť nesouhlasila a dala to najevo. Obě definice pracují také s bezbranností oběti. Tu ale současný zákoník nijak nedefinuje. Soudy ale ve svých rozsudcích uvádějí, že jde třeba o stav, kdy je oběť opilá nebo spí.
Novela z dosavadní rozhodovací praxe vychází. Zároveň zavádí pravidlo, že za bezbranného bude justicí považován automaticky každý do dvanácti let. U trestných činů spáchaných na takto malých dětech soudy nebudou zkoumat, zda se stykem souhlasily, nebo nikoliv. A pachatele nebude možné odsoudit za mírněji trestané pohlavní zneužití.