Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad bývalou ředitelkou pražského pozemkového úřadu Evou Benešovou, která dostala podmínku v restituční kauze Bečvářova statku. Znovu musí rozhodnout Vrchní soud v Praze. S dovoláním uspěl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod zákonnou sazbu. Dovolání Benešové Nejvyšší soud odmítl.
„Na základě dovolání nejvyššího státního zástupce se zrušuje rozsudek Vrchního soudu v Praze a přikazuje se mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl,“ uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková bez dalších podrobností. Plné odůvodnění zatím není dostupné.
V kauze šlo o to, že lukrativní náhradní pozemky získali neoprávnění restituenti. Za zneužití pravomoci úřední osoby hrozilo Evě Benešové pět až dvanáct let ve vězení. Vrchní soud jí po řadě zvratů a protichůdných rozsudků uložil tři roky vězení s podmínečným odkladem na pět let. Mimořádné snížení trestu pod sazbu zdůvodnil zdravotním stavem Benešové, dále tím, že se stará o matku, ale také tím, že její stíhání trvalo asi deset let a průtahy nezavinila.
Stříž: Chyběly silné důvody ke snížení trestu
Podle Stříže však chyběly dostatečně silné důvody k mimořádnému snížení trestu. Navrhoval, aby Nejvyšší soud rozhodnutí o trestu zrušil a sám vyměřil jiný, přiměřenější. Stříž měl totiž podle dovolání pochybnost o tom, zda bude vrchní soud respektovat autoritu nejvyšší instance.
Další odsouzený, někdejší referent Jan Horák, si v kauze nakonec vyslechl nepodmíněný trest pět let vězení. Podal ještě ústavní stížnost. „Zatím o ní není rozhodnuto,“ potvrdila Natálie Nechvátalová z odboru vnějších vztahů Ústavního soudu. Třetím odsouzeným byl další bývalý ředitel úřadu Petr Chmelík. Dostal podmínku, verdikt v minulosti potvrdily soudy všech stupňů.
Obžaloba trojici vinila z toho, že nezákonně přiřkli dnes už zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi, a způsobili tak státu škodu přes miliardu korun. Bednářovou označil Horák za neteř po Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
