Nespokojení lidé mohou ohrozit demokratické základy státu, varovalo vnitro

Velká skupina lidí, která je nespokojená s uspořádáním a směřováním státu, má potenciál ohrozit demokratické základy Česka. V situační zprávě o projevech extremismu za druhé pololetí loňského roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Úřad dodal, že skupinu silně ovlivňují konspirační teorie a je snadno manipulovatelným cílem pro extremistické a xenofobní politiky, případně i pro působení cizí moci.

„V České republice se etablovala jako relevantní politická síla skupina nespokojených občanů, kteří nedůvěřují vládě, demokratickému systému a nesouhlasí se zahraničním směřováním státu,“ konstatovalo vnitro.

Alternativu těmto lidem podle ministerstva nabízejí právě rozličné konspirační teorie, které v sobě často zahrnují xenofobní a vyhroceně nacionalistické názory. „Potenciál pro ohrožení demokratických základů v České republice existuje a může se zvyšovat,“ zdůraznilo ministerstvo.

Úřad zmínil jako příklad skupinu kolem Ladislava Vrabela, na jehož demonstraci dorazilo počátkem loňského září zhruba 70 tisíc lidí. „Od září pak počáteční vliv tohoto aktivisty upadal, mimo jiné i kvůli sporům s kolegy a spolupracovníky,“ uvedla zpráva.

Vnitro také poukázalo na to, že v on-line prostoru, zejména na sociálních sítích, působí několik zkušených konspirátorů s vysokou sledovaností. „Někteří dezinformátoři od svých příznivců vybírají finanční příspěvky. Vzniká tak mezi nimi tvrdé konkurenční prostředí,“ popsalo.

Ve společnosti roste i agresivita

Úřad zrekapituloval, že vznikají rozličné skupiny, které operují „vlastenectvím“ a nutností zásadně změnit fungování státu. „Dostávají se do stále větší izolace od zbytku společnosti,“ varovalo vnitro.

„Po skončení koronavirové epidemie se zájem řady dezinformátorů přesunul mimo jiné k válce na Ukrajině. Zpravidla začali opakovat tvrzení kremelské propagandy. Válečný konflikt tak jejich příznivce ještě více vzdálil od opačného názorového proudu,“ doplnilo s tím, že ve společnosti roste i míra agresivity.

Zpráva hovoří také o dezinformačních médiích, která podle ní sledovala zejména prokremelskou linii. „Tvorbu alternativních médií lze přirovnat k produkci obří PR agentury, která má za cíl propagovat vše spojené s oficiální ruskou politikou (či příznivé pro tuto politiku) a kritizovat vše prozápadní a prodemokratické,“ napsal úřad.

„Tato média už nalezla svůj okruh příznivců, kteří jim bezmezně věří a odmítají sdělení seriózních médií. Tito příznivci pak mediální obsahy šíří prostřednictvím emailů a sociálních sítí. Nemají problém přijímat i naprosto protichůdné či rozporuplné informace,“ poznamenalo vnitro.

V souvislosti s válkou na Ukrajině zaznamenalo ministerstvo projevy namířené proti Ukrajincům, ale také proti Rusům. Za mediálně nejznámější kauzu v tomto ohledu označilo odsouzení dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za nenávistná videa proti Ukrajincům.

Radikalizace extremistů v on-line prostoru

Bezpečnostní výzvou pro Česko je podle zprávy i radikalizace extremistů v on-line prostoru. Radikalizace se týká různých věkových a společenských skupin i rozličných ideologických směrů. U pravicového extremismu představují největší hrozbu právě izolované on-line komunity, zmiňuje zpráva. „Jsou nepočetné a jejich členové se zpravidla veřejně neprojevují. Jejich riziko spočívá v tom, že z nich mohou vzejít osamělí útočníci,“ vysvětlil úřad.

Členové těchto komunit bývají dobře jazykově vybaveni, což jim umožňuje navazovat kontakty se zahraničními kolegy. „V komunikaci s nimi se utvrzují ve svém přesvědčení, získávají odvahu a nacházejí inspiraci,“ konstatovalo ministerstvo.

Podle úřadu není v tomto ohledu možné ignorovat varovné zprávy, které přicházejí ze zahraničí i z tuzemska. Vnitro připomnělo český případ mladíka, jenž podle nepravomocného rozsudku připravoval ve věku 17 let odpálení výbušnin u pražských velvyslanectví USA, Izraele a Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...