Ruští cenzoři zablokovali média spjatá s Chodorkovským

Ruský cenzorní úřad Roskomnadzor zablokoval servery Otkrytyje media, MBCH Media a Pravozaščity Otrkrytki. Krok vysvětlil požadavkem generální prokuratury, která uvedené portály považuje za spjaté s organizacemi bývalého ropného magnáta a vězně režimu prezidenta Vladimira Putina Michaila Chodorkovského, informovala ruská média. Jeho společnosti byly v Rusku zakázány jako nežádoucí.

„Přístup k informačním zdrojům Open Russia Civic Movement a Open Russia (Otevřené Rusko) byl omezen na základě požadavku generální prokuratury,“ citovala agentura Interfax z vyjádření úřadu.

Ještě dříve, ve středu večer, redakce zmíněných serverů informovaly o zablokování svých internetových stránek v Rusku. Generální prokuratura je o tomto kroku neuvědomila, dodal Interfax a připomněl, že šéfredaktorka serveru Otkrytyje media a její zástupce zažalovali u soudu rozhodnutí ministerstva spravedlnosti opatřit server hanlivou nálepkou zahraničního agenta.

Server Meduza poznamenal, že generální prokuratura se odvolala na ustanovení zákona umožňující blokovat weby obsahující informace s výzvami k masovým nepokojům, k extremismu či k účasti na nezákonných masových akcích. Šéfredaktorka portálu Otkrytyje media Julija Jarošová uvedla, že Roskomnadzor požadoval odstranit materiály odporující zákonu, ale nijak je neupřesnil, ačkoliv tak obvykle činí. „Nechápeme příčiny zablokování, ale zatím nevíme, co s tím,“ připustila.

Tlak úřadů před volbami sílí

Ruská policie minulý měsíc provedla domovní prohlídku u šéfredaktora nezávislého investigativního webu The Insider, který úřady také zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů. Po výslechu šéfredaktora Romana Dobrochotova propustili na svobodu. Agentura Reuters tehdy uvedla, že podle spolupracovníků novináře je zákrok součástí tažení proti médiím kritickým vůči Kremlu.

Opoziční aktivisté, nezávislí novináři a ochránci lidských práv čelí v Rusku v poslední době zvýšenému tlaku úřadů. Děje se tak před zářijovými parlamentními volbami, které jsou považovány za důležitou součást snahy prezidenta Vladimira Putina o upevnění moci před prezidentskými volbami v roce 2024, poznamenala tehdy agentura AP.

V posledních měsících úřady označily několik nezávislých médií a novinářů za takzvané zahraniční agenty, což je termín z éry Sovětského svazu, který má hanlivý podtext. Zařazení na seznam „zahraničních agentů“ s sebou navíc nese další vládní kontrolu. Úřady toto označení používají pro nevládní organizace, média či jednotlivce financované ze zahraničí, kteří podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Na seznamu se nedávno ocitl The Insider a před ním také například nezávislé zpravodajské servery VTimes nebo Meduza. Koncem července úřady zablokovaly desítky webových stránek spojených s uvězněným opozičním předákem Alexejem Navalným.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 42 mminutami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 54 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...