Extremismus strana 5 z 5

Vlády a internetové společnosti budou hledat cesty, jak omezit šíření teroristických a násilných příspěvků na sociálních sítích. Shodli se na tom ve středu prezidenti a premiéři více než dvaceti zemí se zástupci některých technologických firem na jednání v Paříži. Americká společnost Facebook se ještě před summitem zavázala blokovat přístup ke svým službám komukoli, kdo bude šířit násilná videa.

Společnost Facebook čelí další žalobě. Pár dní poté, co zablokovala účty prominentních amerických extremistů, ji žaluje nezisková společnost kvůli propagandě džihádistických teroristů. Podle National Whistleblower Center nedělá Facebook dost, aby zabránil šíření nenávistných videí a lživých zpráv.

Sociální síť Facebook zrušila účty skupině předních amerických extremistů. Vedení firmy čelí už delší dobu kritice, že se prostřednictvím této sítě šíří obrovské množství konspiračních teorií, lží a propagandy. Po rázném kroku však Facebook pro změnu čelí obvinění z cenzury.

Tajemník městské části Brno-střed Petr Štika rozpustil kolem 20:15 shromáždění radikálů v Brně, kteří pochodovali ze Zelného trhu a chtěli jít až na Mendlovo náměstí. Blokovaly je ale  odpůrci jejich pochodu, takže do cíle nedošli a projevy měli na Nových sadech. Štika jim proto navrhl jinou trasu, kterou odmítli. Proto tajemník shromáždění rozpustil se zdůvodněním, že byly v ohrožení zdraví a majetek lidí. Radikálové v reakci na rozhodnutí zapálili pochodně, které původně chtěli mít zapálené po celou dobu pochodu městem. Na akci dohlížely stovky policistů, při akci zadrželi šest lidí. Dva policisté se zranili.

Slovenské noviny píší o rozsudku Nejvyššího soudu, který zamítl návrh na rozpuštění opoziční krajně pravicové strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Většinou se shodují, že rozhodnutí je důsledkem selhání prokuratury. I přes soudní rozhodnutí považují představitele strany za fašisty a LSNS podle nich pracuje na rozkladu demokratických institucí.

Nenávist na internetu a zvláště na sociálních sítích. To je téma, o kterém se v týdnu opět hodně mluvilo, ať už v souvislosti s napadením poslance Dominika Feriho (TOP 09) nebo s případem fotografie teplických prvňáčků, kterou opět řešil soud. Odborníci varují, že nenávisti je na internetu stále více. A stát reaguje – ministerstvo vnitra se chce letos v boji proti extremismu zaměřit právě na sítě, mimo jiné i na dezinformační weby. Téma pro Newsroom ČT24.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo zprávu o projevech extremismu v loňském roce. Podle ní v šíření projevů rasové, etnické a náboženské nenávisti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Podle dokumentu zastínila SPD tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal. Okamura však zprávu považuje za nesmysl a politicky motivovanou s ohledem na to, že vnitro vede ČSSD. Zpráva také upozorňuje, že se v Česku na šíření xenofobie výrazně podílely konspirační weby.

Kanceláře, komerční prostory i byty prohledávala německá policie v rámci zásahu proti pravicovým extremistům. Razii spustila ve čtyřech spolkových zemích na východě státu. Důvodem je podezření ze vzniku kriminální sítě, jejíž význam podle některých zdrojů přesahuje hranice Německa. Německá policie ve středu zasahovala i proti skupinám podezřelým z podpory palestinského radikálního hnutí Hamas.

Teroristický útok na muslimskou komunitu ve městě Christchurch vyvolal na Novém Zélandu i ve zbytku světa šok a nepochopení. Jak se mohl v poklidném ráji stát takový masakr? Muslimů je na Novém Zélandu minimum a dosud zde žili v harmonii – s předsudky a diskriminací však řada z nich zkušenost má. V Christchurchi jsou navíc „bílí extremisté“ poměrně aktivní. Odborníci varují, že hrozba má globální rozsah. Islamofobii a pocitu bělošské nadřazenosti napomáhají i některé politické elity a média na celém Západě.

Novozélandská vláda představí do deseti dnů přísnější zákon o držení zbraní. Reaguje tak na páteční vražedné útoky ve dvou mešitách, při nichž zemřelo několik desítek lidí. Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který je obviněný z vraždy, se chce u soudu hájit sám. Podle majitele obchodu se zbraněmi, u něhož si Tarrant objednal střelivo, vlastnil Australan zbojní průkaz.

Novozélandské úřady potvrdily, že hlavním podezřelým z páteční střelby ve dvou mešitách ve městě Christchurch je osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant. Byl už obžalován z vraždy a soud jej poslal o vazby. Tarrant chtěl podle policie po útoku v mešitách ve střelbě pokračovat. Čin si vyžádal 49 obětí, jedenáct lidí zůstává v nemocnicích v kritickém stavu.

Při střelbě ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zemřelo 49 lidí. Dalších 48 postřelených ošetřují v nemocnici. Policisté označili útok za teroristický a zadrželi tři muže a jednu ženu. Jednoho z nich obvinili z vraždy, před soudem by měl stanout v sobotu. Akce byla zřejmě dobře připravená, zadržení měli v autech připravené výbušniny. Nový Zéland dosud nikdy nezažil zločin takového rozsahu.

V Německu přibývá neonacistů, kteří cíleně trénují pouliční boj se svými protivníky a pořádají klání bojových sportů. Těch se účastní i Češi. Podle agentury DPA a listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ) to vyplývá ze zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který v zemi plní funkci kontrarozvědky. Část extremistů se připravuje na „Den D“, kdy má podle nich nastat zhroucení státních institucí, tvrdí expert na pravicový extremismus Henry Krentz ze saské pobočky kontrarozvědky.

Jedenáct lidí z Česka odjelo do zahraničí podpořit nábožensky radikální organizace. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2017. Policie předloni prověřovala také několik případů podpory teroristů v zahraničí. Zpráva se zmiňuje i o hnutí SPD.

Židé dnes mají v řadě evropských zemí opět strach, protože jsou znovu terči nenávistných nejen verbálních, ale i fyzických útoků, řekla eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na vzpomínkovém setkání v Senátu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. „Když se zeptáte Židů, jak se jim žije v Evropě, řeknou ve 40 procentech, že doporučili svým dětem, aby se odstěhovaly z Evropy,“ poznamenala s tím, že je to pro Evropu špatná zpráva.

Polská vězeňská služba i policie podle soukromé zpravodajské televize TVN 24 věděly o tom, že Stefan W. podezřelý z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze zastává extremistické názory. Civilní kontrarozvědka (ABW), která má dohled nad extremisty na starosti, však informace o tomto muži nedostala. Vdova po zavražděném tento týden obvinila veřejnoprávní televizi, jejíž vedení dosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), z nepřímého podílu na vraždě jejího manžela.

Bezpečnostní rada státu (BRS) vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra. Uvedl to ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu tak nyní může projednat vláda. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.

Více než čtyři stovky německých pravicových extremistů jsou na svobodě i přes to, že na ně byl vydán zatykač. Policie totiž neví, kde se hledaní radikálové nachází. S odvoláním na data, která na dotaz poslankyně opoziční strany Levice poskytla německá vláda, o tom informoval list Neue Osnabrücker Zeitung. Zhruba tři desítky hledaných extremistů utekly podle úřadů do zahraničí, hlavně do Česka, Polska a Rakouska.

Počet zahraničních bojovníků s vazbou na Česko, kteří se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací, stoupl loni na jedenáct. Dva z nich byli čeští občané. Bezpečnostní informační služba (BIS) to uvedla ve výroční zprávě za rok 2017, ve které se věnuje i extremistické scéně v Česku. Krajní pravice a levice jsou podle zprávy v útlumu.