Extremismus strana 5 z 5

Závozník Radek Mansfeld, který při dubnové akci hnutí SPD hajloval, odešel od soudu s peněžitým trestem 30 tisíc korun a půlroční podmínkou. Soud tak vyhověl návrhu obžaloby. Muž obvinění před soudem popřel: tvrdil, že zdviženou pravicí uklidňoval situaci mezi odpůrci a příznivci hnutí.

V prvním termínu odkupu zbraní vybral Nový Zéland pušky od 169 lidí. Oznámila to novozélandská policie. Podle ní lidé odevzdali v Christchurchi 224 zakázaných typů střelných zbraní. Odkup začal ve městě, kde v březnu útok pravicového extremisty ve dvou mešitách nepřežilo 51 lidí. Parlament pak odhlasoval změnu zákona o držení zbraní.

V Drážďanech padl další rozsudek v rámci procesů s členy neonacistické organizace, která plánovala teroristické útoky. Příslušníky uskupení Oldschool Society zadržela policie krátce před připravovaným bombovým útokem na uprchlickou ubytovnu. Materiál pro výrobu výbušnin si obstarávali i v Česku. Jeden z členů organizace teď vyvázl s podmínkou, vedoucí činitelé dostali už dříve několikaleté tresty.

Bělošský radikál James Alex Fields, který v roce 2017 ve Virginii najel autem do davu odpůrců rasismu a zabil jednu ženu, dostal doživotní trest vězení. Dvaadvacetiletý muž v březnu doznal vinu, aby se vyhnul popravě. Před vynesením rozsudku se za svůj čin omluvil.

Němečtí policisté v noci na čtvrtek zadrželi dvojici mužů, kteří se údajně podíleli na prodeji zbraní vrahovi politika vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho. Našli také několik zbraní zadrženého pravicového extremisty Stephana Ernsta, který se k činu už dříve přiznal. Informují o tom rozhlasové a televizní stanice NDR a WDR a list Süddeutsche Zeitung. Vražda Lübckeho byla podle všeho prvním takovým činem vůči politikovi motivovaným pravicovým extremismem v poválečných dějinách Německa.

V Německu žije podle místní kontrarozvědky kolem 24 tisíc pravicových extremistů, 32 tisíc levicových radikálů a zhruba 26 500 islamistů. Ve všech případech jde o maxima od německého znovusjednocení. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) to uvedl ve své výroční zprávě, kterou v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU).

Německý nejvyšší státní zástupce obžaloval osm členů pravicově extremistické skupiny Revolution Chemnitz kvůli přípravě smrtících útoků v německé metropoli, které měly vyústit v situaci podobnou občanské válce a nakonec i v pád vlády. Informují o tom televizní a rozhlasové stanice NDR a WDR a deník Süddeutsche Zeitung.

Ačkoli si v Evropském parlamentu po volbách udržely většinu proevropské strany, populisté podle očekávání posílili. V současné době těží zejména z tématu migrace a dlouhodobě pak z toho, že lidé touží po pocitu kontroly nad svým životem. V pořadu Události, komentáře to uvedl nizozemský politolog a expert na populismus a extremismus Cas Mudde. Zároveň se však podle něj trochu přeceňuje role sociálních médií.

Novozélandská policie rozšířila obvinění proti muži, jemuž připisuje březnový útok na dvě mešity v Christchurchi, o účast na teroristickém činu. Informoval o tom list New Zealand Herald. Útok nepřežilo 51 lidí a čtyři desítky byly zraněny.

Vlády a internetové společnosti budou hledat cesty, jak omezit šíření teroristických a násilných příspěvků na sociálních sítích. Shodli se na tom ve středu prezidenti a premiéři více než dvaceti zemí se zástupci některých technologických firem na jednání v Paříži. Americká společnost Facebook se ještě před summitem zavázala blokovat přístup ke svým službám komukoli, kdo bude šířit násilná videa.

Společnost Facebook čelí další žalobě. Pár dní poté, co zablokovala účty prominentních amerických extremistů, ji žaluje nezisková společnost kvůli propagandě džihádistických teroristů. Podle National Whistleblower Center nedělá Facebook dost, aby zabránil šíření nenávistných videí a lživých zpráv.

Sociální síť Facebook zrušila účty skupině předních amerických extremistů. Vedení firmy čelí už delší dobu kritice, že se prostřednictvím této sítě šíří obrovské množství konspiračních teorií, lží a propagandy. Po rázném kroku však Facebook pro změnu čelí obvinění z cenzury.

Tajemník městské části Brno-střed Petr Štika rozpustil kolem 20:15 shromáždění radikálů v Brně, kteří pochodovali ze Zelného trhu a chtěli jít až na Mendlovo náměstí. Blokovaly je ale  odpůrci jejich pochodu, takže do cíle nedošli a projevy měli na Nových sadech. Štika jim proto navrhl jinou trasu, kterou odmítli. Proto tajemník shromáždění rozpustil se zdůvodněním, že byly v ohrožení zdraví a majetek lidí. Radikálové v reakci na rozhodnutí zapálili pochodně, které původně chtěli mít zapálené po celou dobu pochodu městem. Na akci dohlížely stovky policistů, při akci zadrželi šest lidí. Dva policisté se zranili.

Slovenské noviny píší o rozsudku Nejvyššího soudu, který zamítl návrh na rozpuštění opoziční krajně pravicové strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Většinou se shodují, že rozhodnutí je důsledkem selhání prokuratury. I přes soudní rozhodnutí považují představitele strany za fašisty a LSNS podle nich pracuje na rozkladu demokratických institucí.

Nenávist na internetu a zvláště na sociálních sítích. To je téma, o kterém se v týdnu opět hodně mluvilo, ať už v souvislosti s napadením poslance Dominika Feriho (TOP 09) nebo s případem fotografie teplických prvňáčků, kterou opět řešil soud. Odborníci varují, že nenávisti je na internetu stále více. A stát reaguje – ministerstvo vnitra se chce letos v boji proti extremismu zaměřit právě na sítě, mimo jiné i na dezinformační weby. Téma pro Newsroom ČT24.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo zprávu o projevech extremismu v loňském roce. Podle ní v šíření projevů rasové, etnické a náboženské nenávisti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Podle dokumentu zastínila SPD tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal. Okamura však zprávu považuje za nesmysl a politicky motivovanou s ohledem na to, že vnitro vede ČSSD. Zpráva také upozorňuje, že se v Česku na šíření xenofobie výrazně podílely konspirační weby.

Kanceláře, komerční prostory i byty prohledávala německá policie v rámci zásahu proti pravicovým extremistům. Razii spustila ve čtyřech spolkových zemích na východě státu. Důvodem je podezření ze vzniku kriminální sítě, jejíž význam podle některých zdrojů přesahuje hranice Německa. Německá policie ve středu zasahovala i proti skupinám podezřelým z podpory palestinského radikálního hnutí Hamas.

Teroristický útok na muslimskou komunitu ve městě Christchurch vyvolal na Novém Zélandu i ve zbytku světa šok a nepochopení. Jak se mohl v poklidném ráji stát takový masakr? Muslimů je na Novém Zélandu minimum a dosud zde žili v harmonii – s předsudky a diskriminací však řada z nich zkušenost má. V Christchurchi jsou navíc „bílí extremisté“ poměrně aktivní. Odborníci varují, že hrozba má globální rozsah. Islamofobii a pocitu bělošské nadřazenosti napomáhají i některé politické elity a média na celém Západě.

Novozélandská vláda představí do deseti dnů přísnější zákon o držení zbraní. Reaguje tak na páteční vražedné útoky ve dvou mešitách, při nichž zemřelo několik desítek lidí. Osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který je obviněný z vraždy, se chce u soudu hájit sám. Podle majitele obchodu se zbraněmi, u něhož si Tarrant objednal střelivo, vlastnil Australan zbojní průkaz.

Novozélandské úřady potvrdily, že hlavním podezřelým z páteční střelby ve dvou mešitách ve městě Christchurch je osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant. Byl už obžalován z vraždy a soud jej poslal o vazby. Tarrant chtěl podle policie po útoku v mešitách ve střelbě pokračovat. Čin si vyžádal 49 obětí, jedenáct lidí zůstává v nemocnicích v kritickém stavu.

Při střelbě ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zemřelo 49 lidí. Dalších 48 postřelených ošetřují v nemocnici. Policisté označili útok za teroristický a zadrželi tři muže a jednu ženu. Jednoho z nich obvinili z vraždy, před soudem by měl stanout v sobotu. Akce byla zřejmě dobře připravená, zadržení měli v autech připravené výbušniny. Nový Zéland dosud nikdy nezažil zločin takového rozsahu.

V Německu přibývá neonacistů, kteří cíleně trénují pouliční boj se svými protivníky a pořádají klání bojových sportů. Těch se účastní i Češi. Podle agentury DPA a listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ) to vyplývá ze zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který v zemi plní funkci kontrarozvědky. Část extremistů se připravuje na „Den D“, kdy má podle nich nastat zhroucení státních institucí, tvrdí expert na pravicový extremismus Henry Krentz ze saské pobočky kontrarozvědky.

Jedenáct lidí z Česka odjelo do zahraničí podpořit nábožensky radikální organizace. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2017. Policie předloni prověřovala také několik případů podpory teroristů v zahraničí. Zpráva se zmiňuje i o hnutí SPD.

Židé dnes mají v řadě evropských zemí opět strach, protože jsou znovu terči nenávistných nejen verbálních, ale i fyzických útoků, řekla eurokomisařka Věra Jourová. Uvedla to na vzpomínkovém setkání v Senátu u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. „Když se zeptáte Židů, jak se jim žije v Evropě, řeknou ve 40 procentech, že doporučili svým dětem, aby se odstěhovaly z Evropy,“ poznamenala s tím, že je to pro Evropu špatná zpráva.