Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilím krajní levice, extremisté útočí na policisty

Nahrávám video

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

Největší město v Sasku zažilo minulý víkend tři noci násilných demonstrací proti rostoucím cenám nemovitostí a postupu policie při zásahu proti squatterům. Na ulicích hořely barikády z plastů, útoky kameny a lahvemi zranily dvě desítky policistů.

„Minulý týden jsme zažili dosud nevídanou intenzitu násilí vůči policistům,“ podotkla mluvčí lipské policie Mandy Heimannová. Podle policistů stáli za nepokoji stoupenci krajní levice a na sobotu plánovaný pochod jejího tvrdého jádra tak provázely obavy.

Centrem Lipska v sobotu zněly slogany o solidaritě s uprchlíky, proti čínské vládě i výzvy k boji s kapitalismem a s policií. Na noc se nachystaly masivní policejní síly, nakonec ale zbytečně. Zatímco se policisté soustředili na Lipsko, vyšli anarchisté do ulic v Berlíně a v Hamburku.

Sobotní demonstrace v Lipsku
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Centrem krajní levice je čtvrť Connewitz

Opěrným bodem anarchistického hnutí nejen pro Německo, ale i pro celou Evropu se v posledních letech stala lipská čtvrť Connewitz. Stoupence extrémní levice začaly hned po pádu Berlínské zdi přitahovat tamní squaty.

Právě akce squatterů, kteří obsadili několik domů, které policie následně silou vyklidila, byla spouštěčem násilných protestů z minulého víkendu.

Aktivisté ze čtvrti Connewitz poté vyzvali k demonstraci na podporu squattingu, osvobození od kapitalismu a proti takzvané gentrifikaci, tedy vytlačování méně movitých lidí z původního místa bydliště vlivem rostoucích cen nemovitostí.

Kriminalita krajní levice stoupá

Přes den je čtvrť Connewitz na první pohled poklidným předměstím města, v noci si ale vládu nad ní nárokují bojůvky radikálů. Tajné služby jejich počet odhadují na dvě stě padesát. 

Zejména v poslední době se několikrát pokusili nalákat policisty do pastí ve dvorech domů, kde je pak zasypali kameny. „V posledních letech násilí nejen proti policistům, ale také proti hasičům nebo zdravotním sestrám prudce přibylo,“ dodává Thomas Spaniel z policejních odborů. Stále častěji vidí extremisté cíl také v novinářích. 

V místních nepokojích se zrcadlí situace celé země. Kriminalita, hnaná krajně levicovým smýšlením, vzrostla v Německu za loňský rok o čtyřicet procent. Pravicoví poslanci prosazují zákon, přezdívaný kraválový paragraf, který by zvýšil minimální trestní sazbu pro útoky, jejichž zjevným cílem je zranit nebo dokonce zabít policistu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled