Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilím krajní levice, extremisté útočí na policisty

3 minuty
Události ČT: Krajně levicové násilí v Lipsku
Zdroj: ČT24

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

Největší město v Sasku zažilo minulý víkend tři noci násilných demonstrací proti rostoucím cenám nemovitostí a postupu policie při zásahu proti squatterům. Na ulicích hořely barikády z plastů, útoky kameny a lahvemi zranily dvě desítky policistů.

„Minulý týden jsme zažili dosud nevídanou intenzitu násilí vůči policistům,“ podotkla mluvčí lipské policie Mandy Heimannová. Podle policistů stáli za nepokoji stoupenci krajní levice a na sobotu plánovaný pochod jejího tvrdého jádra tak provázely obavy.

Centrem Lipska v sobotu zněly slogany o solidaritě s uprchlíky, proti čínské vládě i výzvy k boji s kapitalismem a s policií. Na noc se nachystaly masivní policejní síly, nakonec ale zbytečně. Zatímco se policisté soustředili na Lipsko, vyšli anarchisté do ulic v Berlíně a v Hamburku.

Sobotní demonstrace v Lipsku
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Centrem krajní levice je čtvrť Connewitz

Opěrným bodem anarchistického hnutí nejen pro Německo, ale i pro celou Evropu se v posledních letech stala lipská čtvrť Connewitz. Stoupence extrémní levice začaly hned po pádu Berlínské zdi přitahovat tamní squaty.

Právě akce squatterů, kteří obsadili několik domů, které policie následně silou vyklidila, byla spouštěčem násilných protestů z minulého víkendu.

Aktivisté ze čtvrti Connewitz poté vyzvali k demonstraci na podporu squattingu, osvobození od kapitalismu a proti takzvané gentrifikaci, tedy vytlačování méně movitých lidí z původního místa bydliště vlivem rostoucích cen nemovitostí.

Kriminalita krajní levice stoupá

Přes den je čtvrť Connewitz na první pohled poklidným předměstím města, v noci si ale vládu nad ní nárokují bojůvky radikálů. Tajné služby jejich počet odhadují na dvě stě padesát. 

Zejména v poslední době se několikrát pokusili nalákat policisty do pastí ve dvorech domů, kde je pak zasypali kameny. „V posledních letech násilí nejen proti policistům, ale také proti hasičům nebo zdravotním sestrám prudce přibylo,“ dodává Thomas Spaniel z policejních odborů. Stále častěji vidí extremisté cíl také v novinářích. 

V místních nepokojích se zrcadlí situace celé země. Kriminalita, hnaná krajně levicovým smýšlením, vzrostla v Německu za loňský rok o čtyřicet procent. Pravicoví poslanci prosazují zákon, přezdívaný kraválový paragraf, který by zvýšil minimální trestní sazbu pro útoky, jejichž zjevným cílem je zranit nebo dokonce zabít policistu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 11 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...