Francouzský prezident Emmanuel Macron stupňuje v rámci tažení proti radikálnímu islamismu svůj tlak na muslimské lídry v zemi. Za týden vyprší jeho ultimátum, které dal Francouzské radě muslimské víry (CFCM), aby představila takzvanou chartu republikánských hodnot, kterou se zaváže dodržovat.
Řada imámů se na žádost o vypracování dle zpravodaje ČT ve Francii Jana Šmída tváří vstřícně, čeká se však na odpověď celé rady. Macron chce, aby se imámové jasně distancovali od teroristických útoků, ale také aby využili vlivu a zabránili tomu, aby v jejich řadách působili ti, kteří vybízejí k radikalizaci a na internetu sdílejí hrozby adresované křesťanské komunitě a vyzývají k teroristickým útokům.
„Ve Francii je mnoho organizací, které se nehlásí k republikánským hodnotám země. Nemohou tam ženy, jako by hrály podle vlastních pravidel. Vláda chce, aby tyto organizace měly co nejmenší vliv a aby neměly prostředky ze státního rozpočtu. Ty, které se otevřeně hlásí k extremismu, by měly být zrušeny,“ popisuje Šmíd.
Kazatelé by měli být akreditováni
Vypracování konkrétního znění charty je nyní na CFCM, Macron dal ale jasně najevo, co očekává. V dokumentu má být zakotveno odmítnutí politického islámu i jakéhokoliv zahraničního vměšování.
Do půl roku by měla také vzniknout takzvaná Národní rada imámů. Podle zveřejněných informací se počítá s tím, že by kazatelé museli mít oficiální akreditaci. Tu by získali až poté, co se zavážou ke zmíněné chartě i etickému kodexu. Museli by prokázat i kvalifikaci, včetně plynné znalosti francouzštiny. V případě problémů by pak bylo možné akreditaci odebrat. „Pokud někdo tuto chartu nepodepíše, vyvodíme z toho důsledky,“ varoval Macron.
Kvůli oddělení moci státní od moci církevní, které bylo ve Francii uzákoněno v roce 1905, je návrh hned v základu napadán. „Stát nemůže vytvořit ,hodný islám', protože nemůže vytvořit žádný islám; nepřísluší mu rozhodovat o imámech, stejně jako nerozhoduje o kněžích či rabínech,“ citovala francouzská média známého aktivistu proti islamofobii v zemi Marwana Mohameda.
Macron dal už v říjnu najevo, že zhruba tři stovky imámů ze zemí jako Turecko, Maroko a Alžírsko, kteří nyní ve Francii působí, považuje za nežádoucí a hodlá je ze země během nadcházejících čtyř let vykázat. Ve svém vystoupení také mimo jiné řekl, že náboženství je v celosvětové krizi, a slíbil, že jej ve Francii zbaví „cizích vlivů“. Prohlášení vyvolala bouři v řadě muslimských zemí, Elysejský palác ale od té doby jen zintenzivnil své snahy.
Přispěly k tomu další krvavé incidenty na konci minulého měsíce. Nejprve smrt středoškolského učitele Samuela Patyho, jehož zavraždil muslimský mladík kvůli karikaturám proroka Mohameda, které pedagog použil při výkladu o svobodě slova. O týden později následoval útok v Nice se třemi mrtvými.
Pokusy dostat islám pod větší kontrolu pomocí centralizovaných institucí podnikli už Macronovi předchůdci.
Další kroky
Premiér Jean Castex oznámil, že vláda připraví návrh zákona, jenž má lépe chránit státní úředníky a přísněji trestat všechny, kdo na ně útočí. Ministr vnitra Gérald Darmanin zase nařídil na šest měsíců uzavřít mešitu na severopařížském předměstí Pantin. Ta na Facebooku šířila video, které vyzývalo k akci proti učiteli Patymu.
Ministr také chce zakázat všechny nevládní organizace, které chtějí obcházet sekulární zásady Francie. Prověřit jich chce zhruba padesát. Úřady ale musí prokázat, že šíří náboženskou nenávist a oslavují terorismus.
