V Německu narostl počet pravicových radikálů. Jde o největší nebezpečí, varuje Seehofer

Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Seehofer to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Berlíně při představení zprávy kontrarozvědky za loňský rok. Ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů ze strany pravicových i levicových radikálů.

„Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus dále zesilují. Tato oblast je největším nebezpečím pro bezpečnost v Německu. Na tom se nic nezměnilo. Naopak, čísla dále rostou,“ uvedl Seehofer.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, loni zaznamenal 22 342 pravicovým extremismem motivovaných politických trestných činů, oproti 20 431 za rok 2018. Pravicoví radikálové stojí mimo jiné za zhruba 90 procenty antisemitských trestných činů, které Seehofer označil za ostudu pro Německo.

Už v lednu ministerstvo vnitra zakázalo organizaci Combat 18, která svým názvem odkazuje na nacistického vůdce Adolfa Hitlera. V dubnu pak na svém území zakázalo Íránem podporovanou radikální šíitskou skupinu Hizballáh a zařadilo ji mezi teroristické organizace. Krok zdůvodnilo tím, že Hizballáh propaguje ozbrojený boj za použití teroristických prostředků a otevřeně vyzývá k násilnému zničení Izraele. Německé úřady odhadují, že organizace má v zemi kolem 1050 radikálních stoupenců.

Počet pravicových radikálů stoupl o třetinu, levicových o pět procent

Počet lidí, které úřady řadí do pravicově radikálního spektra, loni stoupl o celou třetinu na zhruba 32 080. Vysoký nárůst je dán zejména tím, že kontrarozvědka začala sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř opoziční formace AfD, které má za pravicově radikální. Kolem 13 000 pravicových extremistů je podle kontrarozvědky připraveno použít násilí.

„Starosti nám přidělává také levicový extremismus,“ podotkl dále Seehofer. Počet deliktů z této strany politického spektra se oproti předloňsku (7961) v roce 2019 zvýšil na 9849, a to navzdory tomu, že se v Německu neuskutečnila žádná velká akce typu setkání zemí G7, při kterých často dochází ke střetům levicových radikálů s policií. Mezi levicové extremisty řadí kontrarozvědka na 33 500 lidí, což je o pět procent více než v roce 2018.

Velmi vysoké je podle Seehofera ve spolkové republice nadále také nebezpečí terorismu. Téměř 650 islamistů úřady podezřívají z toho, že by mohli spáchat teroristický útok. Počet trestných činů z tohoto spektra ale loni klesl na 425 z 586 v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 12 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 12 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...