V Německu narostl počet pravicových radikálů. Jde o největší nebezpečí, varuje Seehofer

Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Seehofer to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Berlíně při představení zprávy kontrarozvědky za loňský rok. Ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů ze strany pravicových i levicových radikálů.

„Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus dále zesilují. Tato oblast je největším nebezpečím pro bezpečnost v Německu. Na tom se nic nezměnilo. Naopak, čísla dále rostou,“ uvedl Seehofer.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, loni zaznamenal 22 342 pravicovým extremismem motivovaných politických trestných činů, oproti 20 431 za rok 2018. Pravicoví radikálové stojí mimo jiné za zhruba 90 procenty antisemitských trestných činů, které Seehofer označil za ostudu pro Německo.

Už v lednu ministerstvo vnitra zakázalo organizaci Combat 18, která svým názvem odkazuje na nacistického vůdce Adolfa Hitlera. V dubnu pak na svém území zakázalo Íránem podporovanou radikální šíitskou skupinu Hizballáh a zařadilo ji mezi teroristické organizace. Krok zdůvodnilo tím, že Hizballáh propaguje ozbrojený boj za použití teroristických prostředků a otevřeně vyzývá k násilnému zničení Izraele. Německé úřady odhadují, že organizace má v zemi kolem 1050 radikálních stoupenců.

Počet pravicových radikálů stoupl o třetinu, levicových o pět procent

Počet lidí, které úřady řadí do pravicově radikálního spektra, loni stoupl o celou třetinu na zhruba 32 080. Vysoký nárůst je dán zejména tím, že kontrarozvědka začala sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř opoziční formace AfD, které má za pravicově radikální. Kolem 13 000 pravicových extremistů je podle kontrarozvědky připraveno použít násilí.

„Starosti nám přidělává také levicový extremismus,“ podotkl dále Seehofer. Počet deliktů z této strany politického spektra se oproti předloňsku (7961) v roce 2019 zvýšil na 9849, a to navzdory tomu, že se v Německu neuskutečnila žádná velká akce typu setkání zemí G7, při kterých často dochází ke střetům levicových radikálů s policií. Mezi levicové extremisty řadí kontrarozvědka na 33 500 lidí, což je o pět procent více než v roce 2018.

Velmi vysoké je podle Seehofera ve spolkové republice nadále také nebezpečí terorismu. Téměř 650 islamistů úřady podezřívají z toho, že by mohli spáchat teroristický útok. Počet trestných činů z tohoto spektra ale loni klesl na 425 z 586 v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 28 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...