Politicky motivovaná kriminalita v Německu loni výrazně vzrostla, oznámil ministr vnitra

Politicky motivovaná kriminalita je v Německu na vzestupu, loni se počet takových činů oproti roku 2019 zvýšil o 8,54 procenta. Oznámil to německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU). Dodal, že největší hrozbou pro německou demokracii zůstává pravicový extremismus, který v roce 2020 činil přes polovinu politicky motivovaných trestných činů.

„Politicky motivovaná kriminalita se výrazně zvýšila. Spolkový kriminální úřad (BKA) v loňském roce zaznamenal nárůst o 8,5 procenta. Je to zneklidňující číslo, neboť potvrzuje rostoucí trend posledních let,“ řekl Seehofer. „Nadále platí, že největším ohrožením vnitřní bezpečnosti Německa je pravicový extremismus,“ dodal.

BKA ve své statistice uvádí, že loni zachytil 44 692 politicky motivovaných kriminálních činů, z nichž přes 23 600 bylo z krajně pravicového spektra. Pravicová kriminalita tak vzrostla o 5,65 procenta. Výrazně rychleji, o 11,4 procenta, vzrostl počet levicově motivované kriminality, její celkový podíl je ale nižší, loni se jí týkalo 10 971 případů.

Ačkoli počet pravicových kriminálních činů výrazně převyšuje ty levicové, tak levicová kriminalita je více spojena s násilím. Levicových násilných činů uvádí BKA 1526 případů, což ve srovnání s rokem 2019 odpovídá růstu o 45 procent, pracovicového násilí se týkalo 1092 činů, což bylo meziročně o 10,8 procenta více. Mrtvé si ale levicové akce loni nevyžádaly žádné, zatímco ty pravicové jich měly devět. Celkem si pak podle Seehofera politické násilí vyžádalo v roce 2020 jedenáct lidských životů, zbývající dvě osoby přišly o život jako oběti náboženské ideologie.

Velký pokles uvádí BKA u kriminality motivované zahraniční ideologií, se zhruba tisícovkou loni zachycený činů vykázala meziroční pokles 46,4 procenta. O více než dvanáct procent na 477 se zvýšil počet případů s náboženským pozadím. BKA rovněž eviduje dalších 8624 politických činů, které podrobněji ideologicky neupřesňuje. Loni takových kriminálních případů bylo o 29,4 procenta více než v roce 2019.

Seehofer prohlásil, že Německo bere všechny případy politické kriminality vážně a že nepřipustí, aby lidé, kteří se odhodlají ke službě veřejnosti, čelili zastrašování. „Extremismus je ve všech svých formách hrozbou pro naši zemi a pro naši společnost, budeme proti němu postupovat všemi prostředky, které nám náš právní řád umožňuje,“ řekl.

Kvůli pandemii vznikla nová podkategorie

Novou podkategorií, kterou BKA sleduje, je politická kriminalita související s pandemií covidu-19. Zachyceno bylo 3559 takových případů, z nichž 478 se týkalo i násilností. Pravicové pozadí mělo 777 politicky motivovaných činů týkajících se pandemie a 634 levicové. U většiny případů, konkrétně u 2133, ale BKA ideologii neupřesňuje.

K demonstracím proti karanténním opatřením Seehofer řekl, že lidé přistupují k otázce osobních práv a svobody vyjadřování velmi vážně. Problémem podle něj je ale propojení normálních obyvatel s radikálními skupinami, které představují zastánci spikleneckých teorií, političtí radikálové nebo například takzvaní říšští občané, kteří neuznávají právní existenci spolkové republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 3 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 5 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...