Německý soud posuzuje případ vojáka s falešnou identitou. Podle prokuratury chystal útok na politika

Nahrávám video

Za velkého zájmu médií začal ve čtvrtek ve Frankfurtu nad Mohanem proces s nadporučíkem německé armády, který se podle prokuratury vydával za běžence ze Sýrie a hodlal pod touto falešnou identitou zavraždit prominentního politika. Chtěl, aby z útoku byli obviňováni migranti. Obhajoba tvrdí, že nyní 32letý Franco A. je obětí štvanice. Sám obžalovaný novinářům řekl, že nikomu ublížit nechtěl.

„Nikdy jsem neplánoval nic proti jiné osobě,“ řekl Franco A. při příchodu k soudu, kdy působil uvolněně. Podobně případ komentoval jeho obhájce, který hovořil o štvavé kampani. Řekl, že chce prověřit, zda za vším nestojí politické zásahy.

Podle prokuratury Franco A. plánoval útoky na vrcholné politiky, kteří se stavěli vstřícně k přijímání běženců. Z armádních skladů ukradl munici a výbušniny a pořídil si také pistoli, kterou v lednu 2017 ukryl na toaletě vídeňského letiště. Tato zbraň pak vedla k jeho následnému zadržení.

Podařilo se mu získat status uprchlíka

I přes své krajně pravicové smýšlení muž unikal pozornosti armády. V roce 2015 na vrcholu uprchlické krize se vydával za běžence, aby mohl podat žádost o azyl. Podařilo se mu získat status syrského uprchlíka a úřady mu přidělily ubytování v běženeckém středisku v Bavorsku. Tuto falešnou identitu pak chtěl podle prokuratury využít k tomu, aby se odpovědnost za útok na politiky připsala migrantům. Jak se mu podařilo spojit život uprchlíka a vojenskou kariéru, vyšetřovatelé nevysvětlili.

V roce 2017 prokuratura uvedla, že jako své oběti Franco A. zvažoval tehdejšího ministra spravedlnosti Heika Maase, místopředsedkyni Spolkového sněmu Claudii Rothou nebo bojovnici za lidská práva Anettu Kahaneovou.

Elitní kariéra a rychlý pád

Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš hovořil o obžalovaném jako Franco Albrechtovi, který má za sebou kariéru elitního důstojníka u elitní jednotky. V roce 2017 však byl zatčen na letišti, kde si podle obžaloby schovával pistoli pro teroristické útoky. Vyšetřování prý zároveň začalo rozkrývat konspirativní síť spiklenců, která údajně chystala v Německu teroristické útoky.

Dokázal také přelstít německé imigrační pracovníky – s pomoci make-upu – a získal právo pobytu a nárok na finanční dávky. Jonáš zmínil, že podle obžaloby už ve své diplomové práci vyjadřoval antisemitské myšlenky a později se zúčastňoval chatů s pravicovými extremisty zejména z řad německé armády a policie. V jeho bydlišti pak prý byl nalezen rozsáhlý arsenál zbraní a munice. 

Obžalovaný popírá, že by byl pravicovým extremistou a pistoli prý na letišti náhodou našel, zmínil zpravodaj. Dodal, že i kdyby se nepodařilo dokázat teroristické úmysly, hrozí obžalovanému trest za podvod v imigračním řízení a za nedovolené ozbrojování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled