Začíná soud s útočníkem z Halle. Obžaloba žádá doživotí

Nahrávám video

Doživotí požaduje obžaloba pro extremistu, který loni v říjnu zaútočil na synagogu v Halle. Na tiskové konferenci před začátkem procesu to prohlásil státní zástupce. Podle spisu zabil 28letý Stephan Balliet dva lidi. Ještě předtím se pokusil povraždit přes padesát věřících, kteří se v synagoze shromáždili k oslavě židovského svátku.

Dveře synagogy v Halle se staly němým hrdinou tragédie. Vydržely výstřely i kopance útočníka –⁠ a pravděpodobně zabránily nejhoršímu antisemitskému zločinu poválečného Německa. Skrývalo se za nimi přes padesát věřících.

Stephan Balliet přesto před devíti měsíci zabíjel. Zastřelil náhodnou kolemjdoucí a hosta nedalekého bistra. Už v úterý stane před soudem. Otázku viny i motivu přitom už zodpověděl –⁠ ve videu, které přímo při činu nahrával a vysílal na internet. 

K obviněním se z větší části přiznal. Přesto se o novinářská místa v soudním sále kvůli velkému zájmu losovalo. I proto, že Balliet sice jednal jako osamělý vlk, se svými názory ale osamělý není.

Koronavirová krize živila antisemitismus

Bezpečnostní opatření, zesílená po útoku v Halle, trvají –⁠ i před berlínským židovským centrem. V Německu bylo loni spácháno přes 22 tisíc trestných činů motivovaných pravicovým extremismem. Nejrychleji jich přibývá v německém hlavním městě.

Zdejší poslanec a bezpečnostní expert Alfred Dregger poukazuje na zcela antisemitské struktury, které bují na internetu. „Tyto sítě se vytvářely už delší dobu. Nepodařilo se je ale odhalit. A teď přišlo několik vážných teroristických útoků pravicových extremistů,“ říká. Před etnicky motivovanými teroristickými činy v Evropě také varoval americký vládní úřad pro boj s terorismem.

Před třemi týdny vláda částečně rozpustila nejelitnější jednotku německé armády. Několik dní nato se ukázalo, že s extremisty spolupracovali i policisté v Hesensku. Živnou půdou antisemitismu se stala koronakrize. Demonstrace těch, kdo ji považují za židovské spiknutí, vede Attila Hildmann, kuchařská hvězda a autor bestsellerů. „Ve srovnání s komunistkou Merkelovou byl Hitler požehnání,“ řekl například.

Rozsudek nad Ballietem by měl padnout v říjnu, skoro přesně rok po jeho činu. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu doživotí. Dveře, které mu zabránily v mnohem horším krveprolití, čeká už brzy cesta do muzea. Zavřít dveře šířícímu se antisemitismu bude mnohem složitější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
Právě teď

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Evropský pohled