V Německu narostl počet pravicových radikálů. Jde o největší nebezpečí, varuje Seehofer

Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Seehofer to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Berlíně při představení zprávy kontrarozvědky za loňský rok. Ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů ze strany pravicových i levicových radikálů.

„Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus dále zesilují. Tato oblast je největším nebezpečím pro bezpečnost v Německu. Na tom se nic nezměnilo. Naopak, čísla dále rostou,“ uvedl Seehofer.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, loni zaznamenal 22 342 pravicovým extremismem motivovaných politických trestných činů, oproti 20 431 za rok 2018. Pravicoví radikálové stojí mimo jiné za zhruba 90 procenty antisemitských trestných činů, které Seehofer označil za ostudu pro Německo.

Už v lednu ministerstvo vnitra zakázalo organizaci Combat 18, která svým názvem odkazuje na nacistického vůdce Adolfa Hitlera. V dubnu pak na svém území zakázalo Íránem podporovanou radikální šíitskou skupinu Hizballáh a zařadilo ji mezi teroristické organizace. Krok zdůvodnilo tím, že Hizballáh propaguje ozbrojený boj za použití teroristických prostředků a otevřeně vyzývá k násilnému zničení Izraele. Německé úřady odhadují, že organizace má v zemi kolem 1050 radikálních stoupenců.

Počet pravicových radikálů stoupl o třetinu, levicových o pět procent

Počet lidí, které úřady řadí do pravicově radikálního spektra, loni stoupl o celou třetinu na zhruba 32 080. Vysoký nárůst je dán zejména tím, že kontrarozvědka začala sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř opoziční formace AfD, které má za pravicově radikální. Kolem 13 000 pravicových extremistů je podle kontrarozvědky připraveno použít násilí.

„Starosti nám přidělává také levicový extremismus,“ podotkl dále Seehofer. Počet deliktů z této strany politického spektra se oproti předloňsku (7961) v roce 2019 zvýšil na 9849, a to navzdory tomu, že se v Německu neuskutečnila žádná velká akce typu setkání zemí G7, při kterých často dochází ke střetům levicových radikálů s policií. Mezi levicové extremisty řadí kontrarozvědka na 33 500 lidí, což je o pět procent více než v roce 2018.

Velmi vysoké je podle Seehofera ve spolkové republice nadále také nebezpečí terorismu. Téměř 650 islamistů úřady podezřívají z toho, že by mohli spáchat teroristický útok. Počet trestných činů z tohoto spektra ale loni klesl na 425 z 586 v roce 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 37 mminutami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 1 hhodinou

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 1 hhodinou

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 2 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 3 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 5 hhodinami
Načítání...