Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Proruští hackeři útočí hlavně na média, bankovní a státní instituce v demokratických zemích. Počet trestných činů v kyberprostoru se meziročně zdvojnásobil. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kriminalita se po konci pandemie koronaviru začala vracet na původní úroveň.
Ruská agrese změnila bezpečnost v Česku, říká zpráva NCOZ
Zpráva hovoří hlavně o přesunu poststovětských zločinných organizací směrem do Česka. Jejich aktivita se podle kriminalistů vyznačuje vysokou vzájemnou koordinací a komunikací.
„Pozorovaný je přesun členů postsovětských kriminálních struktur a rodinných příslušníků kriminálních autorit, který může vyústit v posílení trvalé přítomnosti ruskojazyčných kriminálních struktur v Česku, a to i v období po případném ukončení válečného konfliktu a návratu většiny válečných uprchlíků na území domovského státu,“ uvádí zpráva.
Centrála očekává, že se budou v Česku i letos nadále etablovat noví řadoví i výše postavení členové kriminálních skupin z dalších postsovětských zemí. Zločinecké organizace budou kvůli válečnému stavu a s ním spojené ekonomické nestabilitě dále zkoušet přesouvat lidi i majetek do EU včetně Česka. „Nejistota spojená s odhadem ukončení ruské agrese potom povede ke snaze o dlouhodobé etablování těchto kriminálních struktur na novém teritoriu působnosti,“ píší policisté.
Nevylučují, že se kvůli očekávanému hospodářskému poklesu a pravděpodobnému snížení finanční podpory pro uprchlíky zvýší vykořisťování ukrajinských dělníků přes pracovní agentury.
Centrála loni otevřela 84 nových kauz. Zahájila 67 stíhání, ve kterých obvinila 246 lidí a 34 firem. V 71 případech podala státním zástupcům návrh na obžalobu, a to na 311 lidí a 32 firem. O rok dříve přibylo 76 nových stíhání a 66 návrhů na obžalobu. NCOZ také v loňském roce zajistila majetek v hodnotě kolem 2,82 miliardy korun, předloni to byly zhruba dvě miliardy.
Problematické je podle centrály zajišťování majetku lidí, na které jsou uvaleny mezinárodní sankce. „Dosavadní zkušenosti státních orgánů při dohledávání sankciovaného majetku zcela jasně deklarují, že sankciované osoby převedly již v minulých letech svůj majetek na osoby blízké nebo obchodní společnosti, kdy zároveň při této zastírací činnosti využily i takzvané offshore společnosti,“ upozorňuje NCOZ.
Největší loňské případy NCOZ se podle výroční zprávy týkaly korupce, manipulace s veřejnými zakázkami či zneužívání politického postavení k obohacení a machinacím. Ředitel centrály Jiří Mazánek zmínil například kauzu veřejných zakázek pražského dopravního podniku známou pod názvem Dozimetr či případ údajného korupčního jednání při přidělování městských bytů a privatizaci bytových domů v Brně.
Nárůst finančních podvodů
Mezi nové fenomény zařadil Mazánek kriminalitu spojenou s životním prostředím. „Příkladem je případ veřejné zakázky na likvidaci styrenových smol, kdy ke zlikvidování nebezpečných materiálů nedošlo a sudy s obsahem styrenu byly neoprávněně uloženy na skládce,“ uvedl. Připomněl tak rozsáhlou kauzu kolem skládky firmy Celio v Litvínově.
V oblasti finanční kriminality pokračuje podle NCOZ nárůst investičních podvodů. Stejně jako v předchozích letech jsou tyto podvody velmi rozsáhlé, mají stovky až tisíce poškozených a policisté při nich zajistí desítky až stovky milionů korun. Množství případů narostlo zejména v období let 2020 až 2022 v důsledku vysoké inflace a také zvýšené motivace lidí zhodnotit své peníze.
Proruské hackerské skupiny
Zpráva také hovoří o tom, že na pozadí ruské agrese na Ukrajině se během loňska vyprofilovaly proruské hackerské skupiny, které organizují útoky na cíle v demokratických zemích. Mají především podobu DDoS útoků, kdy hackeři velkým množstvím odesílaných požadavků vyřadí z provozu webové servery.
Hackerské útoky podle NCOZ v loňském roce cílily jak na mediální instituce daných zemí, tak i na státní instituce a bankovní sektor. „Tyto útoky neměly v některých případech požadované dopady,“ uvedla NCOZ. Podle centrály jsou nyní útoky na stagnující úrovni díky činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Problematikou kyberkriminality se od letošního roku zabývá nový policejní útvar, Národní centrála pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou (NCTEKK).
Rusko-ukrajinská válka se podle zprávy promítla i v tématech dezinformační scény v alternativních médiích. V některých případech dochází k ospravedlňování, schvalování a podpoře ruské agrese. Zdrojem je zejména oficiální ruská propaganda a ruská média, uvádí NCOZ.
Skupinu protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a principům, na kterých je založen, zmiňovalo i ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za loňský rok. Podle ministerstva mají tito lidé pocit, že za stávající situace a stávajícího společenského uspořádání není jejich hlas slyšet, alternativu jim nabízejí konspirační teorie založené na neověřených a většinou mylných faktech. Stále více se navíc podle úřadu izolují od společnosti.
Riziko stupňování extremismu se v radikálních on-line komunitách zvyšuje především se zapojením mladistvých a nezletilých lidí, zmiňuje pak kapitola věnovaná tomuto tématu. V těchto komunitách podle centrály nehraje roli ani tak ideologie, ale přesvědčení, že jediným prostředkem k dosažení cíle či osobní satisfakce je použití násilí. Existují však komunity, které se profilují, ať již na neonacistickou ideologii, případně jde o stoupence například džihádistických skupin.
NCOZ: Vyděrači zneužívají insolvenční řízení
Vyděrači loni využívali k vymáhání fiktivních závazků od podnikatelů insolvenční řízení, píše se rovněž ve zprávě. Zmiňuje ovlivňování veřejných zakázek, ekologickou kriminalitu či parazitování zločinců na problematice náhradního mateřství.
Centrála konstatovala, že i loni pokračoval trend ústupu od použití násilí k páchání trestné činnosti, zejména vražd či únosů. Oproti tomu policie zaznamenala různé formy vydírání mezi podnikateli, které spočívalo ve vytváření fiktivních závazků a jejich následném vymáhání.
„Pohrůžkou není primárně násilí, ale použití zákonných prostředků – zejména insolvenčního řízení,“ popsala NCOZ. Cílem pachatelů je přimět vydíraného například k zaplacení falešné směnky či k vykonání falešného rozhodčího nálezu. Když se podnikatel navrženému insolvenčními řízení úspěšně brání a odmítá fiktivní závazek uhradit, pachatelé mu vyhrožují násilím.