Soud připustil vydání takzvaného vora v zakoně do USA, Gruzie i Kazachstánu

Vydání gruzínského občana Polada Omarova do USA, Gruzie i Kazachstánu je přípustné. Ve čtvrtek o tom rozhodl Městský soud v Praze. Rozhodnutí není pravomocné, musí ho ještě potvrdit Vrchní soud v Praze. Spojené státy označují Omarova za takzvaného vora v zakoně, tedy vysokou autoritu v prostředí zločineckých skupin. USA podle dřívějších informací médií žádají o jeho vydání kvůli podezření, že byl součástí spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou.

Státní zástupkyně Hana Andělová navrhovala, aby soud umožnil vydání Omarova do všech tří zemí, právník muže nesouhlasil jen s vydáním do USA. Omarova soud vyslechl prostřednictvím videokonference. Muž odmítl, že je zločincem, uvedl, že pokud ho Česko do Spojených států vydá, „pošle ho na smrt“. Soudní proces si podle něj objednali jeho nepřátelé.

Soudce Tomáš Kubovec Omarova upozornil, že mu v USA nehrozí trest smrti, ale maximálně doživotní trest. Pokud Vrchní soud v Praze rozsudek potvrdí, tak ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) rozhodne o tom, do které země bude muž vydán.

Čeští policisté zadrželi Ázerbájdžánce s gruzínským občanstvím na základě mezinárodního zatykače na začátku ledna letošního roku. Od té doby je ve vazbě. Americké ministerstvo spravedlnosti následně informovalo o tom, že tamější prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit Alínežádovou.

Aktivistka, která žije v New Yorku, je dlouholetou kritičkou íránských zákonů o zahalování hlavy. Na sociálních sítích opakovaně propagovala videa, na nichž ženy v Íránu tyto zákony porušují. Zmařené spiknutí bylo podle amerických úřadů podporované Teheránem. Není známé, kvůli jakým trestným činům žádají o Omarovo vydání zbylé dvě země.

Server investigace.cz v minulosti uvedl, že Omarov je šéfem jedné z větví ruskojazyčné mafie, jenž spolu se svou zločineckou skupinou terorizoval velkou část ázerbájdžánské enklávy v Rusku a Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 54 mminutami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
16:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 2 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 3 hhodinami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...