Nová vláda není jednobarevná, ale koaliční na základě spojenectví premiéra a prezidenta. Tato netradiční forma vlády, do které vstupuje hlava státu, posouvá celý ústavní systém České republiky. Takový pohled na současnou politickou situaci v České republice vyjádřila v Otázkách Václava Moravce profesorka politologie Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková. Vzhledem k řadě politicky nezávislých lidí v kabinetu Andreje Babiše vyvstává podle ní potíž v tom, že nelze jasně číst, čím se budou ve vládě, která rozhoduje jako celek, řídit.
„Lidé si možná ani neuvědomují, že tu dochází k posunu celého ústavního systému. Menšinová vláda může být menšinová jednobarevná a menšinová koaliční. Osobně si myslím, že současná vláda je koaliční, kde do toho zcela netradičně pro parlamentní systém vstupuje ještě pan prezident,“ naznačila směr vývoje politoložka.
Poukázala na to, že vedle ministrů za hnutí ANO sedí ve vládě i lidé blízcí Miloši Zemanovi. Navíc ředitel nového Úřadu vlády Radek Augustin přišel řídit chod Strakovy akademie přímo z Kanceláře prezidenta republiky, kde vedl analytický odbor.
Vláda rozhoduje ve sboru, bude se s nestraníky podepisovat koaliční smlouva?
Dvořáková také zdůraznila, že vláda rozhoduje ve sboru, což také konstatuje článek 76 Ústavy České republiky. Ten mimo jiné hovoří o tom, že usnesení vlády je přijato ve chvíli, kdy s ním souhlasí nadpoloviční většina všech členů kabinetu.
Současná vláda se skládá ze stranické části, kterou tvoří ministři a ministryně za hnutí ANO, a části, která se prezentuje jako nezávislé osobnosti, podotkla. „Co ale tyto nezávislé osobnosti? Bude koaliční smlouva s každou touto osobností? To nejsou členové strany. Jakým způsobem budou vyjednávat, pokud dojde k nějakým rozporům?“ nadnesla Dvořáková.
Poukazuje také na to, že se ministři mimo hnutí ANO prezentují jako odborníci na své resorty, ale nejsou jasné jejich postoje ke klíčovým otázkám, o kterých má kabinet rozhodovat podle Ústavy ve sboru. Dvořáková například zmínila otázku energetické politiky, u které neznáme postoj členů kabinetu. Není podle ní jasné, jak se vláda bude o těchto věcech dohadovat. „Vezměme slib ministrů. Oni neslibují věrnost panu premiérovi,“ poukázala politoložka.
- Slib poslance a senátora zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ (článek 23 Ústavy ČR)
Vládě bez důvěry nelze vyslovit nedůvěru
Politoložka také zmínila, že podle slov prezidenta Miloše Zemana je vláda plnohodnotná už okamžikem jejího jmenování, ačkoli ještě nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Ovšem z této situace podle Dvořákové vyvstává potíž s tím, že poslanci jsou zbaveni možnosti vyslovit vládě nedůvěru, což je rovněž Ústavou zaručené právo Poslanecké sněmovny.
Současná situace je však také jiná než za vlády Jiřího Rusnoka, kdy bylo jasné, že jde o prezidentskou vládu. „Nyní jsme ve velmi vážné situaci, která je důsledkem dlouhodobého vývoje. Ale upozorňuje se na to, že když je v parlamentu třetina stran bez koaličního potenciálu, neboli nikdo s nimi nechce jít do koalice, začíná to být riskantní a jde o situaci, která třeba panovala před nástupem Hitlera v Německu nebo v Itálii předtím, než se celý stranický systém zhroutil. My tu nyní máme 115 poslanců, s nimiž nikdo nechce jít do koalice. To je obrovsky destabilizační riziko pro celý politický systém,“ míní politoložka.
