Od středy začíná úřadovat nová menšinová vláda Andreje Babiše. V českém politickém systému půjde o netypický kabinet: jde totiž o menšinovou vládu ANO doplněnou o odborníky. Komentátoři se shodují, že bude vláda flexibilnější než klasický koaliční kabinet. Jenže bude mít problém sehnat důvěru: podle některých odborníků je tak první pokus jen na zkoušku, aby zlomil odmítavý postoj ostatních stran.
Babišova vláda podle expertů: Manažerská, flexibilní... a také páka na ostatní strany
„Je to menšinová vláda Andreje Babiše, který si vybral svůj tým tak, aby mu co nejlépe vyhovoval a aby se mohl držet svého motta Řídit stát jako firmu,“ uvedla ve speciálním vysílání ČT24 politoložka Tereza Chmelíková z Institutu pro politiku a společnost založeného hnutím ANO.
Podobně to vidí i další politolog Petr Just z Metropolitní univerzity: „Vláda bude fungovat mnohem flexibilněji než vláda, která je postavena na koaličním půdorysu. Z tohoto pohledu bude mít Andrej Babiš situaci jednodušší.“
Podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého půjde o manažerskou vládu, která nebude klást důraz na žádné dlouhodobé strategie. Od nového kabinetu očekává, že bude řešit nedostatek pracovních sil a že zjednoduší podmínky pro podnikání.
Babiš bude o důvěru žádat počátkem ledna
Ve středu se odehrál na Pražském hradě slavnostní ceremoniál, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval jednotlivé ministry. Zároveň začíná Babišovi běžet třicetidenní lhůta, ve které musí požádat sněmovnu o důvěru. Zbylých osm stran se však k případné důvěře nové vládě staví velmi skepticky: svou podporu váhavě připustili pouze komunisti.
Podle politologa z Karlovy univerzity Milana Znoje tak není pravděpodobné, že by kabinet důvěru dostal. „Vláda nevznikla na základě vyjednávání většiny v parlamentu, Andrej Babiš ji sestavil sám,“ uvedl. Hnutí Svoboda a přímá demokracie, se kterým ANO tvořilo hlasovací koalici při ustavení sněmovny, by sice podle Znoje mohlo potřebné hlasy poskytnout, jenomže si podle něj klade radikální programové podmínky. Přímou podporu neočekává Milan Znoj ani od komunistů.
Babišův kabinet chce jít žádat sněmovnu o podporu 10. ledna, v příštím týdnu chce začít Babiš vyjednávat s ostatními stranami na základě programového prohlášení. Už dříve avizoval, že by se v něm měly objevit i body z programů ostatních stran. Babiš tak doufá, že si v dokumentu každá strana najde nějakou svou prioritu.
Tento postup ovšem politoložka Tereza Chmelíková kritizovala jako nepochopitelnou strategii: „Když ustavuji svou vládu a chci pro ni získat podporu, je logické, že programové prohlášení budu vyjednávat s ostatními aktéry v průběhu jeho sestavování a priority hledat tak, aby bylo ustaveno na konsenzu politických stran. Nevím, jestli získání podpory na základě post-vyjednávání může být úspěšné.“
První pokus má donutit ostatní strany jednat
Alternativní pohled ovšem nabízí Jakub Konrád, který patří stejně jako Chmelíková k Institutu pro politiku a společnost, založenému hnutím ANO. „Topolánkova první vláda vznikla na stejném půdorysu odborníků a zástupců ODS a nebylo to nic jiného než nástroj, jak donutit Stranu zelených a lidovce k jednání o budoucí vládě. Toto ustavení vlády bych bral úplně stejně.“
Prezident Zeman už totiž avizoval, že by Andreji Babišovi jako vítězi voleb svěřil i druhý pokus na sestavení vlády. Mohla by se tak opakovat situace, která nastala po volbách v roce 2006. Tehdy skončily volby patem, když obě možné koalice získaly ve sněmovně 100 poslanců. První Topolánkův kabinet nejdřív důvěru nezískal, ale vládl od září do ledna 2007. Topolánek pak ve sněmovně uspěl až při druhém pokusu, když sestavil kabinet právě s lidovci a Stranou zelených.
„Vládu nazývám překlenovací, protože v její životnost nevěřím,“ uvedl na adresu nového kabinetu komentátor Reflexu Bohumil Pečinka. „Bude to vláda, která Andreji Babišovi umožní získat čas pro vyjednání té skutečné vlády. Tím, jak bude držet všechny mocenské páky, mu umožní jistý nátlakový potenciál na případné partnery,“ upozorňoval ve vysílání ČT24. Nedokáže si prý ale představit dlouhodobější fungování vlády bez důvěry.
Zejména z ČSSD už se v posledních dnech začaly ozývat hlasy, zda by nebylo lepší podpořit Babišovu vládu, protože jinak by se mohla dostat k moci SPD, kterou označují sociální demokraté za extremistickou.
Podle Zemana jsou předčasné volby „absolutní pitomost“
Tlak na ostatní strany je navíc o to větší, že by zřejmě Babiš dostal i případný třetí pokus na sestavení vlády. Ten už sice nemá v rukou prezident Zeman, ale šéf sněmovny, jenže na tento post zvolili poslanci Radka Vondráčka z Babišova hnutí.
Pokud by ani tento kabinet nenašel v dolní komoře dostatečnou podporu, musel by podat demisi. V tomto případě už ústava zmiňuje rozpuštění sněmovny prezidentem, což je krok k novým volbám. Jenže ústava uvádí, že hlava státu „může“ rozpustit dolní komoru – z logiky věci tak vyplývá, že nemusí.
Ostatně prezident už tuto možnost naznačoval na televizi Barrandov, když mluvil o předčasných volbách jako o absolutní pitomosti: „Mám právo po třetím pokusu rozpustit sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že sněmovna může fungovat dál a může dál fungovat i vláda v demisi.“
Prezident Miloš Zeman na TV Barrandov
Čistě teoreticky by tak Babišův kabinet bez důvěry mohl vládnout dlouhou dobu. V demisi by mohl vydržet i celé volební období. Postup by ale byl podle ústavního právníka Jana Kudrny proti základním ústavním principům. „Ústava předpokládá ve všech parlamentních režimech, že vládne vláda, která má důvěru, a všichni zúčastnění budou konat k tomu, aby ústavu naplnili.“
Podle něj by měl prezident v případě, že sněmovnu nerozpustí, jmenovat další vládu. Kolečko s prvními dvěma pokusy hlavy státu a třetím pokusem předsedy sněmovny by se tedy opakovalo.
Aby byla celá situace ještě komplikovanější, zasáhnou do dění kolem sestavování vlády prezidentské volby. Babiš totiž bude ve sněmovně žádat o důvěru počátkem ledna, tedy těsně před prvním kolem voleb na Hrad. Může se stát, že Miloš Zeman svou pozici na Hradě neobhájí, jiný prezident by pak mohl pověřit premiérem jiného kandidáta než Babiše a situace okolo povolebního vyjednávání by se opět radikálně změnila.
