Nenamlouvejme si, že prohra populisty Geerta Wilderse naznačuje, že podobně dopadnou jarní prezidentské volby ve Francii nebo podzimní parlamentní v Německu, varuje Irena Kozmanová z katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Nizozemské volby rozhodně nebyly monotematické, jak by se mohlo jevit, upozornila v rozhovoru pro ČT24 Irena Kozmanová. Zároveň prý ukázaly, že Geert Wilders žádné dalekosáhlé politické recepty nemá a že jeho strana stojí a padá na jediném tématu – boji proti islámu.
„Vznikl mýtus o tažení tohoto pravicového populisty Evropou. Tento mýtus se hodil samotnému Wildersovi, protože každý populista se rád vidí jako jakýsi nový Trump, a zároveň se hodil i té druhé straně. Ale realita vypadala jinak,“ uvedla Kozmanová.
Podle ní bylo předem jasné, že to s výsledkem nebude tak horké. Zejména díky nizozemskému politickému systému, který je zcela jiný, než byl systém hlasování o brexitu nebo než je systém prezidentských voleb ve Francii.
Wildersova PVV nebyla v kampani vidět
„Nejvíc tam nefungoval efekt překvapení – v případě, že by se ukázal rozdíl mezi průzkumy a skutečným výsledkem. Tento efekt je často s populistickými stranami spojený: voliči se k nim nechtějí přiznat. Nizozemci si však velmi zakládají na své otevřenosti a v průzkumech nelžou.“
Kozmanová připomněla, že Wildersova PVV nebyla během kampaně téměř vidět. Wilders psal vzkazy přes Twitter a podobně se choval i přímo po volbách. „Zatímco ostatní strany měly přímé vstupy z volebních štábů, tak Wilders vůbec nevyšel na veřejnost. Konal se přenos z hospody, kde příznivci strany společně sledovali v televizi výsledky. Takže ani tímto přístupem strana nezískala nové, nerozhodnuté voliče,“ dodala.
Domnívá se, že výsledek nizozemských voleb není přenositelný na další volby, které Evropu čekají. „Bránila bych se tomu vidění evropského vývoje v jedné linii,“ uzavřela Kozmanová.
- Výsledek nizozemských voleb není pro zástupce evropských krajně pravicových a pravicově populistických stran zklamáním a svorně vyzdvihují skutečnost, že Wildersova PVV se stala druhou největší politickou silou v zemi. Za „extrémně pozitivní“ označila výsledek této strany kandidátka na francouzskou prezidentku Marine Le Penová, jejíž Národní fronta (FN) tvoří s Wildersovou stranou v Evropském parlamentu jednu frakci. Počet hlasů pro PVV je podle Le Penové důkazem, „že naše společné ideje jsou v různých evropských zemích na vzestupu.“
