Procházková: Kdo povede Rusko po roce 2024? Motto dalších Putinových šesti let

6 minut
Petra Procházková: V Rusku můžeme čekat změnu ústavy
Zdroj: ČT24

Hlavním tématem tohoto, zatím posledního volebního období prezidenta Vladimira Putina bude řešení otázky, co dál po konci jeho mandátu v roce 2024. Podle redaktorky Lidových novin Petry Procházkové, která se Ruskem dlouhodobě zabývá, dávají Putinovi jednoznačné výsledky víkendových voleb dobrou vyjednávací pozici, a země se může dočkat i zásahů do ústavy.

Volební výsledky jsou pro Putina velice důležité. Petra Procházková vysvětluje, že se snažil, aby vítězství, o kterém nikdo nepochyboval, bylo reprezentativní, jasné a nesporné. „Snažil se, aby mohl vystupovat jako vůdce milovaný většinou národa. To mu doma dává i výhodnou vyjednávací pozici k případné změně ústavy,“ dodává Procházková.

Vlastně hned ve chvíli, kdy Vladimir Putin vyhrál volby, se všichni ptali, co bude po roce 2024, až mu vyprší mandát. Mottem tohoto období bude hledání řešení jeho nástupnictví.
Petra Procházková
redaktorka Lidových novin

Procházková v pořadu ČT připomněla, že Putin je v plné síle a jeho úplného „odchodu z politické scény v roce 2024 se s největší pravděpodobností“ Rusko nedočká. „Existuje model, který by prezidentovi umožnil jen mírně pozměnit ústavu, aby mohl zůstat v nějaké jiné vytvořené funkci a jako prezident by byl zvolený někdo jiný, koho by si Putin vychovával,“ míní Procházková. 

Nyní je podle ní rozhodující, jestli ve vlivu na ruskou hlavu států zvítězí silová strana, kterou představují tajné služby a armáda, nebo o něco liberálnější ekonomické křídlo.

Putin změní tým. Dny Medvěděva jsou sečteny

Procházková nepopírá, že Putin je silná osobnost, a ne typ, kterého by někdo vodil jako loutku, ale na druhou stranu není jediný, kdo o všem rozhoduje. Staronový ruský prezident má podle Procházkové kolem sebe pevný tým, který rozhoduje kolektivně. „Ani Putin si nemůže dělat zcela, co se mu zlíbí,“ dodává.

Ruská hlava státu podle ní současně cítí, že už je u moci velmi dlouho a potřebuje veřejnost udržovat v napětí nebo očekávání něčeho nového. Procházková předvídá, že Putin bude hledat někoho, kdo by dodal jeho poslednímu volebnímu období „novou notu“.

Očekává, že bude hledat někoho mladšího a razantnějšího. Dny současného ruského premiéra Dmitrije Medvěděva, který na jedno volební období Putina vystřídal v čele Kremlu, jsou podle ní sečtené.

8 minut
Petra Procházková: Dny premiéra Medvěděva jsou sečteny
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 45 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...