Britská obvinění vůči Moskvě v kauze Sergeje Skripala prý mobilizovala voliče do nedělních prezidentských voleb v Rusku. „Za to musíme říct Británii díky,“ citovaly listy The Times a Financial Times mluvčího kampaně prezidenta Vladimira Putina Andreje Kondrašova. Německý a rakouský tisk pak nedělní znovuzvolení Vladimira Putina shodně vnímá jako posílení Kremlu vůči Západu. Naopak titulní strany ruských deníků se nesou ve znamení Putinova čtvrtého triumfu.
O vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách snad nikdo nepochyboval. Otázkou bylo, kolik Rusů se hlasování zúčastní. Nakonec k urnám dorazilo více než 67 procent voličů, což je podle Kondrašova více, než se čekalo. „Do velké míry je to díky Británii,“ řekl listu The Times.
Podle mluvčího Putinovy kampaně Londýn vyburcoval voliče reakcí na útok nervovým jedem v Salisbury na agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. „Kdykoli je Rusko nahodile a bez důkazů z něčeho obviněno, ruský národ se sjednotí kolem mocenského centra. A mocenským centrem je dnes jednoznačně Putin,“ rozvedl svou úvahu Kondrašov.
Putin posílil, ale nemá nástupce
Německý a rakouský tisk nedělní znovuzvolení Vladimira Putina shodně vnímá jako posílení Kremlu vůči Západu. Rakouský Der Standard napsal, že síla ruského prezidenta souvisí se slabostí ruské opozice, i když úřady vytvořily všechny podmínky nutné pro jasné vítězství. „Opozici chybí nejen hlavy, ale také jednotná strategie. Ve volbách se upět ukázala jako roztříštěná,“ konstatoval list.
I podle deníku The Guardian vychází Putin ze svého třetího mandátu silnější než kdy dříve, avšak jedním z největších úkolů pro něj nyní bude nalezení bezpečného způsobu předání moci. „Myslím, že pro něj bude snadnější prostě zůstat prezidentem nadosmrti,“ řekl novinář a politický komentátor Konstantin Gaaze, působící na výzkumném ústavu Carnegie Moscow Center. Tuto alternativu ale Putin bezprostředně po zvolení vyloučil.
Místo prosperity velmocenský status
Německý Handelsblatt přináší komentář s titulkem „Putinovo moderní Rusko už nemá daleko k Sovětskému svazu“. Píše nejen o netransparentnosti voleb, ale také o tom, že Putin v uplynulých funkčních obdobích postupně sázel stále více na silnou ruku státu v hospodářství. „Místo růstu si nyní Putin dělá reklamu stabilitou a velmocenským statusem,“ stojí v textu.
Agentura AFP vytyčila pět největších ekonomických výzev pro staronového prezidenta: zmenšující se pracovní síla, zastaralý důchodový systém, potřeba přilákat zahraniční investice, závislost ekonomiky na ropě a plynu a nízká efektivita hospodářství.
V Rusku očekávají konfrontaci se Západem
Naopak titulní strany ruských deníků se nesou ve znamení Putinova čtvrtého triumfu. „Pro Putina hlasovala absolutní většina Rusů,“ zdůraznil vládní list Rossijskaja gazeta. „Naprosté vítězství Putina, knock-out jeho soupeřů,“ shrnul populární deník Komsomolskaja pravda, podle kterého výsledek představuje „noční můru“ Západu.
„Nepřítomnost skutečné konkurence přeměnila volby ruského prezidenta v referendum o podpoře Vladimira Putina. Chybějící smysl vedl ke změně cíle: 18. března musel vůdce porazit nikoli soupeře na hlasovacích lístcích, ale sám sebe v předchozích politických vydáních,“ napsaly Vedomosti v redakčním komentáři.
Moskovskij komsomolec poznamenává, že se volby odehrály na pozadí tvrdé konfrontace se Západem. „Šance, že tato konfrontace skončí v nejbližších dnech, týdnech, měsících či dokonce letech, prakticky neexistuje,“ soudí komentátor. A to i přesto, že ve vzduchu je už cítit „závan konce epochy“: jakkoli nikdo nevidí za horizont, pro právě zvoleného prezidenta nastává čas začít s předáváním moci svému nástupci.
Opoziční list: Bojkot se povedl
Podle opozičního listu Novaja gazeta s výsledkem může být spokojen nejen Kreml, ale i opoziční předák Alexej Navalnyj, nepřipuštěný k volbám kvůli rozsudku, kterým byl odsouzen za údajnou krádež. „Podařilo se mu udržet si své stoupence, navrhnout jim model účasti v politice a dát aktivní menšině ruských občanů možnost učinit vážnou politickou volbu. Dříve bylo možné nejít k volbám z apatie či lenivosti, ale teď se z toho stalo odvážné protivládní gesto,“ napsal komentátor.
Pletou se podle něj ti, kdo tvrdí, že bojkot voleb se nepovedl. Navalnyj sehrál roli politické alternativy, a to nejen vůči Putinovi, ale i vůči celé volební mašinérii Kremlu. „Stávka voličů“ mu pomohla posunout se ke „strategickému rozšíření svého voličstva“ v podobě všech těch, kdo hlasovat nešli. A tak jediní, kdo prohráli, jsou podle listu dezorientovaní ruští voliči, s nimiž se budou podobné pokusy provádět i v budoucnu.
