Podle kritiků vede takzvaná pamlsková vyhláška ministerstva školství k zavírání školních bufetů. Lékařka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová považuje novinku za užitečnou, některé zakázané potraviny by však do školních bufetů vrátila.
Vrátila bych do školních bufetů bílé pečivo, tučnější sýry i jogurty, říká lékařka Cajthamlová
Cajthamlová: Pamlsková vyhláška je v pořádku, jen by si zasloužila úpravy (zdroj: ČT24)
Kateřina Cajthamlová chválí, že nový předpis zakazuje nezdravé potraviny – například chipsy, sladké nápoje a podobně.
„Vyhláška má ovšem i slabiny a právě na ty útočí její odpůrci. Zakazuje i věci, které zdaleka nejsou tak kontroverzní, jako třeba bílé pečivo. A jde i o ochucená mléka. V tom má pravdu paní ministryně Kateřina Valachová, že jde o iniciativu rodičů. Já se zabývám školním stravováním a musím říct, že ze strany rodičů je enormní tlak, aby se do škol zaváděla vegetariánská, veganská, nebo bio strava a nevím, co všechno možného,“ uvedla lékařka v rozhovoru pro Studio ČT24.
Školní bufet
Školní bufety jsou podle ní dvojího typu – jedny se snaží podporovat dětské svačiny a prodávat zdravé potraviny, ty druhé si to usnadňují a kupují pamlsky. Vyhláška přiměje ty druhé, aby zlepšily stav. „Doufám proto, že nebude zrušena, doufám, že bude jen kvůli některým přísným požadavkům změněna,“ říká Kateřina Cajthamlová.
Jak se podle vás vyhláška ve stávající podobě projeví na stravování dětí, jejich návycích a růstu obezity?
Růst obezity není tím největším problémem. Největším problémem je to, že děti nemají své stravování pod dohledem rodičů. V rodinách se často nesnídá a mnohdy ani nevečeří, což znamená, že školní oběd je u řady dětí jediné teplé jídlo dne. Toto téma je neustále potlačováno a veřejnost si myslí, že roste obezita. Obezita roste pouze v úzkém segmentu u dětí mezi 7 a 8 lety. Není to zdaleka tak, jak se prezentuje veřejnosti.
Tyto bufety a školní stravování v mnohých rodinách suplují fakt, že rodiče nevaří. Je tedy poměrně důležité, aby se kvalita toho, co se ve škole nabízí, sledovala. Proto, že jde v mnoha případech o jediné jídlo, které děti dostanou.
Jak moc vyhláška ovlivní nabídku bufetů ve chvíli, kdy dětem nic nebrání, aby peníze utratily někde jinde a oblíbené věci si stejně pořídily?
Tohle by škola mohla zařídit jen velmi těžko, stejně jako jen velmi těžko zařídí, aby děti neměly při vyučování mobily. To už bychom je museli šacovat. Problém je ještě jedna věc, a sice to, že školní bufety nemají deklarovánu výchovnou funkci. Chápu školy, že se snaží, aby to, co sdělují žákům v hodinách různých předmětů, tedy co je zdravá výživa, korespondovalo s tím, co děti dostanou v jídelně, případně v bufetu. Za to by ale měl odpovídat ředitel školy. Myslím, že kodifikovat to přísnou vyhláškou není úplně moudré.
Školní jídelna
Pokud si děti budou chtít něco koupit, a nemusíme se bavit jen o pamlscích, ale třeba i o cigaretách nebo pivu, tak si to prostě koupí, nebo jinak seženou. Tady škola nemůže suplovat výchovu ze strany rodiny.
Zmínila jste, že by se parametry vyhlášky mohly změnit. Pokud by se tedy měly měnit, tak jakým směrem?
Problematičnost například vidím v tom, že se vyhláška týká dětí do 15 let. Zatímco dívky rostou od 13 do 15 let, chlapci od 15 do 18 let, takže pokud jsou hlouposti v bufetech na středních školách, ohrožuje to růst chlapců.
Doporučuji vrátit zpátky pečivo, které je vhodné pro děti prvního stupně, stejně tak vrátit zpátky tučnější sýry a jogurty, případně trochu zmírnit množství soli a cukru, které je vyžadováno jako limitní.