Romancov: Putin učí ptáky létat, ale v každodenních záležitostech je neúspěšný

27 minut
Interview ČT24 s Michaelem Romancovem
Zdroj: ČT24

Pokud najde Donald Trump společnou řeč s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, může dojít k oteplení vztahů mezi USA a Ruskem. Oba politici si ale také mohou jen rozdělit sféru vlivu, což by například z pohledu Česka už taková výhra nebyla. V Interview ČT24 to uvedl politický geograf Michael Romancov.

Po amerických prezidentských volbách se objevil pojem Trumpův efekt. Změní i Evropu?

Určitě se v Evropě projeví, ale pevně doufám, že Evropu nezmění v tom smyslu, že bychom se stali Amerikou. Respektive že bychom přestali být sami sebou… Zatím ale nevíme, jak bude Trump reagovat, až bude zastávat úřad. Pokud se obklopí lidmi, kteří mají nějakou zkušenost s tím, jak Spojené státy dosud fungovaly, a zdá se to být pravděpodobné, tak by nakonec Trumpův efekt možná nemusel být tak strašný. Ale nejprve musíme počkat, jaký bude Trump prezident.

V neděli budou Rakušané v opakovaném druhém kole vybírat prezidenta. Rozhodovat budou mezi bývalým předsedou Strany zelených Alexandrem Van der Bellenem a kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbertem Hoferem. Co čekáte, když vyhraje Hofer?

To záleží na tom, jakým způsobem bude vykonávat svůj mandát, respektive, jak potom dopadnou další volby do parlamentu. Pokud by jeho úspěch předznamenal úspěch svobodných i v parlamentních volbách, tak by to mohlo znamenat velkou změnu pro fungování rakouské politické scény.

Samo o sobě by to ale ještě nemělo znamenat, že skončí rakouská demokracie. Pro spoustu lidí v Rakousku, zejména pro ty, kteří jsou spjati s tradičními stranami, to bude obrovský šok, ale pro fungování rakouské demokracie jako takové by to nemělo být fatální.

Hofer prosazuje zrušení sankcí proti Rusku. Znamenalo by jeho zvolení, že se Putinovi otevřou cesty k dalším evropským politikům?

Bezpochyby by tam tento fenomén byl, na druhou stranu je trochu komické, v jak zoufalé situaci vlastně Putin je. Protože při vší úctě k Rakousku, to skutečně není tak silný aktér, aby Putin měl tendenci bavit se s ním s takovou intenzitou.

Putin byl zvyklý, že má otevřené dveře v Berlíně, Paříži, Londýně, ve Washingtonu a samozřejmě v Pekingu. Najednou se objevuje Vídeň. Což je samozřejmě krásné a starobylé město, ale teď to trochu přeženu, od doby, co skončil kancléř Metternich, tak Rakousko žádnou velkou mocenskou roli nehrálo, a hrát ani nemůže.

Právě obrovský zájem i o tak relativně nevýznamného politika, jakým je rakouský prezident, zejména když vezmeme v úvahu reálné kompetence, velice hezky ukazuje, v jaké nedobré situaci je současné Rusko. Pokud jde o jeho možnost komunikovat s tou částí světa, se kterou by Rusko tak strašně rádo komunikovalo.

Putin měl ve čtvrtek svůj tradiční projev, poselství o stavu země. Bylo v něčem jiné než obvykle?

Když to srovnáme s posledními třemi prezidentskými projevy, tak ano. Co je daleko zajímavější, že Putin je u moci od roku 2000. Když se znovu stal prezidentem v roce 2012, tak vydal takzvaná Květnová nařízení, jakým způsobem se má ruská ekonomika vyvíjet a co se v Rusku má dít. Dodnes nejsou plněna. Spousta z nich byla změněná, na některá se úplně zapomnělo.

Na tom je velice dobře vidět, jak je Putin, tento superman a střelec, který učí ptáky létat a potápí se na dno Černého moře, ve skutečnosti velmi neúspěšný, pokud jde o management každodenních záležitostí.

To asi Rusům nevadí, když ho pořád volí.

Rusové volí, respektive adorují Putina především proto, že na rozdíl od Evropy nemají možnost vybírat z více kandidátů. V Rusku jsou momentálně čtyři parlamentní strany, které sice čas od času postaví svého kandidáta, ale všechny říkají, že je Putin úžasný. Co si z toho má obyčejný člověk a obyčejný volič vzít?

Kdyby se oteplovaly vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem, neznamenalo by to nakonec v globálním hledisku větší bezpečnost na Zemi?

Mohlo by to znamenat za předpokladu, že by našli společnou řeč, ale jestli ji najdou na principu toho, že si rozdělí sféry vlivu, to znamená, že se vrátíme do období jakési „bipolarity“, tak to z našeho pohledu až taková výhra nebude.

Celé Interview ČT24  si můžete pustit ve videu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...