Lži či nepravdy v předvolební kampani, které nejsou nijak extrémní, nemůžou vést ke zneplatnění voleb ani přesto, že zákon stanovuje vést kampaň čestně a poctivě. V Devadesátce ČT24 to uvedl předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. Aby se tak stalo, musela by podle něj lež či nepravda naprosto prokazatelně a s jistotou hrubě ovlivnit výsledek volby.
Soudce Langášek: Lež v kampani zákon zakazuje. Ke zneplatnění volby ale zpravidla vést nemůže
„Zákon vyžaduje, aby kampaň byla vedena čestně a poctivě a výslovně říká, že je zakázáno sdělovat nepravdivé údaje o kandidátech,“ uvedl Langášek a doplnil, že porušením by došlo k prohřešku proti volebnímu zákonu. Pravdivostí výroků se proto volební senát NSS zabývá.
„Nicméně máme-li v dalších krocích dojít k závěru s jistotou, nebo s pravděpodobností hraničící s jistotou, že lež či nepravda skutečně hrubě ovlivnila výsledek volby, tak tam je důkazní standard nastaven tak přísně, že to zpravidla, pokud nepůjde o nějakou zcela výjimečnou situaci, k vyslovení neplatnosti volby vést nemůže,“ zdůraznil předseda soudního volebního senátu.
NSS může vyhovět stížnosti jen v případě, že došlo k hrubému ovlivnění voleb
Nedávná změna volebního zákona stanovuje, že ke zneplatnění voleb může soud přikročit pouze v případě, že je prokázáno hrubé ovlivnění výsledku. To podle Langáškova vyjádření změnilo pohled, jakým volební senát NSS stížnosti posuzuje.
Samotného předsedu senátu nedávná změna volebního zákona, která přišla s novelou z roku 2016, překvapila. „Nebylo to ani ve vládním návrhu zákona, ale jak už to bývá, stalo se to v ústavněprávním výboru na základě komplexního pozměňovacího návrhu a není k tomu žádná důvodová zpráva,“ připomněl Langášek. Podle něj si paradoxně veřejnost s novelou spojovala zprůhlednění volebních kampaní.
Důkazní standard ale novela volebnímu senátu NSS zpřísnila. „Teď musíme mít skutečně prokázáno, že k hrubému ovlivnění volby skutečně došlo,“ vysvětluje a považuje to i za pochopitelné. Kritika případné nečestnosti v kampani probíhá ve veřejném prostoru a volič má možnost odtud čerpat při svém volebním rozhodování. „Těžko ale volební soud může jejich rozhodnutí nahrazovat,“ konstatuje. NSS může zasáhnout do výsledku voleb jen v krajním případě a možná je to tak i správně, soudí hlava soudního volebního senátu.
Nejvyšší správní soud ve středu ukončil patnáctidenní maraton, ve kterém projednal 70 stížností na prezidentské volby. Ve středu rozhodoval o posledních čtyřech a zamítl je. Už v minulých dnech zavrhl i všechny ostatní podněty, které se týkaly například financování volební kampaně či několikanásobných podpisů poslanců či senátorů u některých kandidátů.