Nejvyšší správní soud ve středu ukončil patnáctidenní maraton, ve kterém projednal 70 stížností na prezidentské volby. Ve středu rozhodoval o posledních čtyřech – a zamítl je. Už v minulých dnech pak zavrhl i všechny ostatní podněty, které se týkaly například financování volební kampaně či několikanásobných podpisů poslanců či senátorů u některých kandidátů.
Křeslo prezidenta obhájil Miloš Zeman, když ve druhém kole porazil vědce Jiřího Drahoše. Teď už nic nebrání tomu, aby Zeman složil slib, podotkl předseda volebního senátu Tomáš Langášek.
Podle něj byla kampaň před minulými prezidentskými volbami mnohem tvrdší: tehdy dokonce soud konstatoval nezákonnost v podobě inzerátu, který před druhým kolem volby ostře napadl Karla Schwarzenberga. Podobnou nezákonnost tentokrát volební senát nezjistil, byť označil inzeráty spojující Drahoše s migrací za zavádějící.
„Kampaň byla ostrá, zavádějící, ale to je přirozená součást kampaně. Volební hesla a vyjádření kandidátů jsou nutně zjednodušující, zkreslující. Je to souboj mezi kandidáty a jejich názory, takové ty kampaně jsou,“ dodal Langášek.
Soud řešil i Zemanův pořad na TV Barrandov
Jednu skupinu stížností zamítl správní soud už minulý týden. K problémům s registrací některých kandidátů se nechtěl vracet, prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, totiž volební senát nezjistil.
Uchopení tématu migrace ani heslo „Stop imigrantům a Drahošovi“ použité v kampani Miloše Zemana nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se slogan mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý.
Ve středu soud řešil i stížnosti na prezidentovy pravidelné návštěvy krajů nebo pořad Týden s prezidentem v TV Barrandov. „Hlava státu má z povahy věci větší prostor v médiích,“ konstatoval Langášek. Těžko podle něj odlišovat, kdy je v médiích jako kandidát a kdy ve spojitosti s aktuálně vykonávanou prezidentskou funkcí.
Podle jednoho ze soudců NSS Pavla Molka ale bylo zahájení vysílání pořadu načasováno v těsné návaznosti na Zemanovo oznámení, že bude znovu kandidovat. Molek tedy míní, že šlo fakticky o součást kampaně. „Takový postup je ovšem rozporný s požadavkem vyváženosti a objektivnosti rozhlasového a televizního vysílání, který dopadá i na soukromoprávní média,“ upozornil Molek. Jeho odlišné stanovisko se ale týká jen části odůvodnění soudního usnesení, jinak stejně jako jeho kolegové hlasoval pro zamítnutí stížnosti.
Současné zákony podle soudu umožňují netransparentní kampaň
- Nejvyšší správní soud může zasahovat jen ve výjimečných případech, kdy jsou výrazně porušeny volební zákony. U prezidentských voleb sedmičlenný senát dostatečně silný důvod nenašel. Dá se ale předpokládat, že se autoři některých stížností obrátí ještě na Ústavní soud.
V úterý pak soud zamítl další skupinu stížností. Mimo jiné se zabýval financováním prezidentské kampaně. Tady soudci upozornili, že podle současných zákonů je možné skrýt původ peněz za třetí osobu.
„Tato zákonná úprava umožňuje skrýt původ prostředků i konkrétní výdaje, pokud je kampaň fakticky zcela nebo z velké části vedena třetími osobami s vědomím kandidáta,“ stojí v jednom z rozhodnutí volebního senátu NSS.
Billboardy a inzeráty ve prospěch obhajujícího prezidenta před volbami platil spolek Přátelé Miloše Zemana. Jména dárců Zeman zveřejnil až v poslední předvolební televizní debatě.
Zákon ale žádným způsobem neomezuje výši hrazení volebních výdajů nebo bezúplatného plnění, které kandidát od jedné právnické či fyzické osoby obdrží. Ačkoliv je podle soudu sporné, zda tento závěr není v rozporu s cílem zákona, nelze normu vykládat v rozporu s jejím jasným textem.
„Je na zákonodárci, zda bude chtít na tuto situaci reagovat, a to buď omezením rozsahu plnění, ve kterém se může s vědomím kandidáta třetí osoba podílet na jeho kampani, nebo nastavením obdobných pravidel transparentnosti, která platí pro kandidáty nebo registrované třetí osoby,“ stojí v usnesení soudu.
Tomáš Hudeček z vedení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran nedávno uvedl, že styl kampaně Miloše Zemana sice neporušil zákon, ale popřel smysl transparentnosti.
Úřad ještě bude prověřovat, zda informace od prezidenta odpovídají reálnému počtu propagačních materiálů – billboardů, letáků a dalších. Čeká na podrobné vyúčtování kampaně, na což mají prezidentští kandidáti lhůtu ještě zhruba dva měsíce.
