Názory strana 3 z 3

Na střídání letního a zimního času se prozatím nebude nic měnit. Navrhovanou změnu směřující z tábora lidovců vláda zavrhla a schválila status quo až do roku 2021. „Abychom teď jako Česká republika vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Debaty o možném zrušení letního času se vedou hlavně kvůli úsporám energie. Odpůrci mají za to, že opatření k tomu nijak nepomáhá – naopak mnoha lidem komplikuje život.

Hnutí ANO ovládlo krajské volby i první kolo voleb do Senátu. ČSSD naopak výrazně ztratila. Hnutí ale může mít problém sestavit koalice. Do řady zastupitelstev se totiž dostalo velké množství subjektů, které ho budou chtít vyšachovat. Pozice předsedy ANO Andreje Babiše každopádně po volbách posílila. Vláda sice tvrdí, že zůstává jednotná, podle politologa Petra Justa se dá ale očekávat, že Babiš začne zpochybňovat autoritu lídra ČSSD Bohuslava Sobotky v čele strany.

Syrský konflikt jako břemeno velmocí. Zřejmě složitější problém než invaze v Afghánistánu, se kterou mají Moskva i Washington své zkušenosti. Motivace vnějších aktérů se přitom zdá stále více nejasná. Američané si uvědomují, že konec Bašára Asada patří k méně pravděpodobným scénářům. A Rusko? Zacílením na tzv. umírněnou opozici chce Západ postavit před složité dilema – v budoucnu vybírat mezi Asadem nebo islamisty. Interview ČT24 a válka v Sýrii pohledem Ireny Kalhousové, analytičky z London School of Economics.

Michal Kováč v devadesátých letech ve funkci prvního slovenského prezidenta čelil řadě pokusů o diskreditaci. Podle slovenského novináře Martina Šimečky ovšem projevil velkou odvahu a odolnost. Zejména tehdy, když proti němu vedl negativní kampaň premiér Vladimír Mečiar, na jehož straně byla i média. Kováč tlak ustál. O tom, jaké překážky musel překonávat a jak je vnímané jeho prezidentské období, mluvil Šimečka ve Studiu ČT24.

Filosof, překladatel, publicista a někdejší politik Jan Sokol ve středu převzal Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.  V pořadu Interview ČT24 odpovídal Zuzaně Tvarůžkové na otázky týkající se migrační krize i odkazu Václava Havla. Válečným uprchlíkům bychom podle něj měli pomáhat a nebránit jim, aby se mohli zařadit do společnosti.

Na sjezdu konzervativců v Birminghamu pooodhalila britská premiérka minulou neděli některé ze svých představ o vyjednávání brexitu s Evropskou unií. Rozhovory s Unií chce zahájit ke konci března. Z řad evropských lídrů se k tomu zatím neozvala žádná negativní reakce. EU jako celek i její lídři byli spíš pro brzký začátek jednání než pro odklady a pro protahování nejistoty. Ale popravdě řečeno, ta doba stanovená britskou premiérkou pro začátek jednání vyvolá možná přece jen jisté nepříjemnosti na politické scéně v některých evropských zemích a tím vlastně v Unii jako celku.

Republikánský kandidát Donald Trump mluvil v první televizní debatě o budoucnosti Spojených států velmi pesimisticky a dokonce prohlásil, že jsou v průšvihu. Hillary Clintonová byla o poznání optimističtější. Podle zahraničního komentátora Hospodářských novin Teodora Marjanoviče to může kandidátce demokratů ve volbách uškodit.

Krize v Evropě souvisí s inklinací lidí v jednotlivých zemích k větší suverenitě. Jde jim o kontrolu vlastních hranic a vedení mnohem blíž, než jsou nadnárodní struktury. Nejde ale jen o evropský fenomén, děje se to po celém světě, řekl host Událostí, komentářů, světově proslulý ekonom z Peru Hernando de Soto.

Poté, co si Britové odhlasovali vystoupení z Evropské unie, nemá cenu budovat nové evropské instituce nebo začít s institucionálními reformami a prohlubovat integraci. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vidí cestu spíš v tom, že Unie začne fungovat a dodá lidem konkrétnější věci.

Česká společnost zatím nedozrála k zavedení eutanazie, dříve či později k němu ale dojde. Prohlásil to v Otázkách Václava Moravce chirurg a profesor Pavel Pafko. Poslanecký návrh zákona, který by ve vymezených případech umožnil eutanazii, nedávno odmítla vláda.

Podle novinářky Petry Procházkové nosí konzervativní muslimské ženy burkiny – tedy plavky, které zahalují celé tělo kromě obličeje – z obyčejného studu. Nejsou totiž zvyklé se odhalovat tolik, co evropské ženy. Jenže jakmile se burkiny začnou zakazovat, tak se z nich stává symbol. „Teď už burkiny mohou považovat za symbol svobodného rozhodnutí hlásit se ke své víře,“ uvedla v Událostech, komentářích.

Hlavní město Praha nedávno představilo Metropolitní plán, který je hlavním dokumentem budoucího stavebního rozvoje Prahy. Tento plán počítá s tím, že by po roce 2020 mohly mrakodrapy a jiné výškové budovy vyrůst ve čtrnácti nových lokalitách. Zatímco někteří politici a Klub za starou Prahu s plánem nesouhlasí, architekt Martin Barry z organizace reSITE vůči tomu není tak skeptický.

Věřitelé firmy OKD se podle redaktorky MF Dnes Zuzany Kubátové přetlačují o to, kdo bude mít hlavní slovo při hlasování, jak nakládat s majetkem OKD. Kubátová předpokládá, že výtěžek z OKD bude mizivý. „Mezi věřitele se rozdělí opravdu málo. Proto si myslím, že to bude boj,“ řekla ve Studiu ČT24.

Zákaz startu ruských atletů na olympiádě v Riu de Janeiro byl velmi silný signál do sportovního prostředí, že boj s dopingem myslí svět vážně. V pořadu Interview ČT24 to řekla bývalá šampionka v běhu na lyžích Kateřina Neumannová.

Problém nového policejního útvaru, kterým se od 1. srpna stala Národní centrála proti organizovanému zločinu je, že jeho šéf Michal Mazánek nemá zatím dost zkušeností. Nesetkal se dosud dostatečně s řešením sofistikované kriminality, s organizovaným zločinem, ruskojazyčnými mafiemi, s terorismem, který bude stále větším nebezpečím. Ve své kariéře se tomu příliš nevěnoval. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedl reportér týdeníku Respekt Ondřej Kundra.

Říjnové krajské volby budou mít několik prvenství. Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo upozorňuje na to, že poprvé bude v krajích kandidovat hnutí ANO, zároveň poprvé v historii krajských voleb nevyhraje opozice. Budou to volby, kde se o vítězství střetnou dvě vládní strany, říká.

Mladík původem z Afghánistánu příliš nezapadal do škatulky jedinců bezmocně upoutaných v chudé, okrajové čtvrti. Nežil potají v kosmopolitní metropoli, ale legálně v bavorském městě střední velikosti, kde v poslední době našel zázemí u pěstounské rodiny. Usiloval o výuční list, pravidelně chodil do mešity, ale žádný velký náboženský zápal neprojevoval. Najednou přišel chladnokrevný útok sekerou ve vlaku a nález stále zřejmějších náznaků napojení na Islámský stát… Modelový příklad, že i psychologie je v otázce teroru mnohdy bezradná, tvrdí expert v oboru Zdeněk Bašný.

Nemáme v Evropě nové sny, které bychom mohli snít. V tom je ta naše deprese, protože když si napíšeme seznam věcí, které jsme od Evropy čekali, tak ona je všechny splnila. Tak vidí současnou situaci přední český ekonom a komentátor Tomáš Sedláček. Na festivalu Colours of Ostrava diskutoval na téma „Evropa dnes“ s filozofem Václavem Bělohradským a sociologem Janem Hartlem. „Lidé, jejichž identita je otřesena, se vrací k národním státům a utíkají z Evropské unie. A teď, když uprchlická krize tohle zdůraznila, nastává velké drama,“ prohlásil Václav Bělohradský před zaplněným sálem.

Po páteční střelbě v Dallasu se podle zahraničního komentátora Hospodářských novin Teodora Marjanoviče obnoví nejen debata o nošení zbraní, ale také o mezirasových vztazích v USA. U americké policie přitom pracuje množství černochů, hispánců nebo Číňanů.

Podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla nikdo z politiků neví, co má po britském hlasování dělat. „Neví to ani ti britští, ani ti evropští, ani ti čeští. Evidentně všichni doufali, že k této situaci nedojde,“ uvedl Kratochvíl ve vysílání ČT24.

Politolog Bořivoj Hnízdo vyzval ve vysílání ČT24 k vyčkávání. „Britská ekonomika funguje velmi dobře, lépe než země eurozóny, je tam nižší nezaměstnanost. Nevidím důvod pro to, aby se uplatnil černý scénář. Německo bude mít zájem i nadále obchodovat s Británií, stejně jako ostatní země. Dneska jsou to spíše otázky emocí, uvidíme, jak to bude vypadat za rok nebo za dva,“ uvedl Hnízdo.

Zemětřesení, které způsobila snaha policejního prezidenta Tomáše Tuhého reorganizovat policii, není žádné překvapení. Čas od času se něco takového děje. Ačkoli ve sporu s odcházejícím šéfem ÚOOZ Robertem Šlachtou, kterého podporuje hnutí ANO, není nikdo dobrý, nebo zlý, více nedostatků je na straně Šlachty, který se s předsedou hnutí Andrejem Babišem setkával. Alespoň si to myslí disident, publicista, bývalý zaměstnanec BIS a kandidát ODS do Senátu na Praze 6 František „Čuňas“ Stárek (nestr. za ODS).