Poté, co si Britové odhlasovali vystoupení z Evropské unie, nemá cenu budovat nové evropské instituce nebo začít s institucionálními reformami a prohlubovat integraci. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek vidí cestu spíš v tom, že Unie začne fungovat a dodá lidem konkrétnější věci.
„Novými institucemi ani novou zrychlenou integrací se nic neobnoví. Teď je třeba, aby Evropa fungovala“ řekl Zaorálek v reakci na některé hlasy z Evropského parlamentu, které zaregistroval po kývnutí Británie na vystoupení z EU. Důvěru podle něj není ani tak třeba obnovovat mezi jednotlivými zeměmi jako mezi politiky a veřejností.
Ministr zahraničí klade důraz na to, aby Evropa rychle zbavila své občany pocitu nebezpečí a ukázala, že dokáže evidovat lidi, kteří přichází do jejích zemí, a chránit své hranice. „Nesmí se o tom mluvit, ale musí se ukázat, že jsme schopni vytvořit systém, ve kterém budeme skutečně kontrolovat a vědět o pohybu těch, které tu máme,“ míní Zaorálek.
Podle jeho slov se mluví o systému, jaký funguje ve Spojených státech amerických a kterému se říká ESTA. Před vstupem na území USA musí každý návštěvník vyplnit formulář a dostává se do elektronického systému. „Máme to na papíře, chtěli jsme to dlouho a stále to nefunguje,“ konstatuje ministr. Elektronický systém evidence nesouvisí pouze s migrací a má být platný pro všechny.
Bratislavský summit se ponese v duchu obnovení důvěry a bezpečnosti
V pátek začíná v Bratislavě neformální summit lídrů sedmadvaceti zemí EU, již bez účasti Velké Británie. Schůzka má právě pomoci osvětlit možnosti obnovení důvěry občanů v evropské společenství, kterou v posledních letech otřásla řada krizí. Bratislava by měla také určit směr procesu „renesance EU“, který by mohl vyvrcholit příští jaro v Římě při 60. výročí počátku evropského integračního projektu.
Český premiér Bohuslav Sobotka před setkáním napsal, že prioritou Prahy je „bezpečná, prosperující a spolupracující EU“. Je k tomu podle něj nutná nejen jednota členských zemí, ale také právě vyšší důvěra lidí v EU a její instituce.
Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker navrhuje zdvojnásobení nynějšího investičního plánu Evropské unie. K roku 2022 by takzvaný Junckerův investiční plán měl dosáhnout 620 miliard eur (16,7 bilionu Kč). Místopředseda komise Jyrki Katainen, odpovědný za růst, investice a konkurenceschopnost, upřesnil, že do roku 2020 rozšířený plán předpokládá investice v objemu 500 miliard eur (13,5 bilionu Kč).
