Ve Spojených státech amerických dozrál pocit nespokojenosti ze spolupráce s evropskými partnery, prohlásil v Interview ČT24 historik Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Martin Kovář. To se podle jeho slov projevilo právě v hrozbě obchodní války, která bývá spojována s rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa zvýšit celní zatížení na dovoz oceli a hliníku.
V USA vrcholí pocit nevděčné Evropy, říká k začínající obchodní válce historik Kovář
„Američané mají po mém soudu oprávněně pocit, že Evropě v posledním tři čtvrtě století opakovaně, zásadně a mnohokrát pomohli. Tři čtvrtě století žijeme v bezpečí, míru a prosperitě z velké části díky americkému jadernému deštníku, který je základním garantem americké bezpečnosti, díky tomu, že Američané jsou hlavním garantem v Severoatlantické alianci a poskytují Evropě bezprecedentní bezpečnostní záruky,“ uvedl Kovář.
Mnozí Američané podle něj mají pocit, že nejenže Evropa neprojevuje dostatek vděku, ale dokonce je vůči USA nevděčná.
Myslet si, že se bez USA obejdeme, je naivní a nezodpovědné
Kovář připomněl, že po pádu železné opony a konci studené války řada teoretiků jásala, že končí bipolární rozdělení světa a přijde unipolární éra pod patronací Spojených států amerických. Ale po 11. září se tenhle koncept zhroutil. Mluví se o multipolární éře, kde je více mocenských pólů, což může být mnohými logicky vnímáno jako slábnutí moci Spojených států.
„Ale Spojené státy zůstávají ekonomicky a hlavně vojensky bezprecedentně nejsilnějším státem na světě a domnívat se, že se obejdeme, zejména v oblasti bezpečnostní garance, bez Spojených států, je po mém soudu tak neuvěřitelně dětinské a naivní, že to hraničí s nezodpovědností nebývalých rozměrů. Neobejdeme se bez nich,“ zdůraznil Kovář.
Nepřispíváte do NATO, uvalíme vám cla na ocel a hliník
Skutečnost, že americký prezident ve čtvrtek oznámil sankční cla na dovoz hliníku a oceli do USA, tak na základě chladnoucích vztahů s Evropou Kovář nevnímá ani tak jako ekonomický krok, ale mnohem spíše jako politické rozhodnutí.
Prezident USA se za něj dočkal kritiky z mnoha zemí. Nesouhlas vyslovily i Kanada s Mexikem, které jsou zatím z cel vyjmuty. Evropská unie, která o výjimku usiluje, zvažuje, že se obrátí na Světovou obchodní organizaci.
Ministr financí USA Steven Mnuchin už se nechal slyšet, že spojenci USA usilující o výjimku z nových cel by mohli být vyzváni k lepšímu plnění svých finančních závazků vůči NATO „(Prezident) chce zajistit, aby NATO dostávalo více peněz, a mohlo nás tak všechny chránit a plnit své poslání,“ uvedl ministr. Trump v minulosti kritizoval některé evropské země kvůli nedostatečnému plnění finančních závazků vůči Alianci.
Země osmadvacítky se na formulaci společného postoje teprve chystají, mělo by k ní dojít na příštím jednání Evropské rady ve dnech 22. a 23. března. Cla se nelíbí ani českým ocelářům.
Evropské ocelářské sdružení Eurofer považuje Trumpovo rozhodnutí za kontraproduktivní a varovalo, že krok poškodí USA i EU.
Jde o strategickou nevyzpytatelnost, nebo Trumpovu nezkušenost?
Historik Martin Kovář má za to, že Donald Trump není strategicky uvažující prezident, ale řídí se mnohdy impulzivními ad hoc rozhodnutími. Někteří američtí komentátoři podle Kováře prezentují Trumpův postup jako záměrně budovanou nevyzpytatelnost, kterou se hlava americké administrativy snaží sdělit: „Buďte opatrní, protože jsem nevyzpytatelný“.
Sám Kovář ale nepovažuje takové vysvětlení za důvěryhodné. Za mnohem výzmanější považuje fakt, že Trump přišel do Bílého domu s nulovou politickou zkušeností, s téměř nulovou znalostí politických reálií USA i zahraniční politiky včetně přehledu o evropských protivnících na jedné straně a partnerech na druhé. Navíc vydal po nastoupení do úřadu některá rozhodnutí, aby vzápětí vydal zcela protichůdná.
„To všechno působí nekonzistntně, znervózňuje to odpůrce Ameriky, ale hlavně to znervózňuje spojence a všichni jsou neklidní, protože neví, co mají od prezidenta čekat,“ soudí historik. Trump se podle něj sice v úřadu učí, ale stále vládu shledává velmi křehkou.