Většina mladých lidí z Česka a Slovenska si myslí, že demokracie je nejlepší politický systém pro jejich zemi. Kolem 65 procent má ale pocit, že politice nerozumí. Vyplývá to z výzkumu, který připravila Česká rada dětí a mládeže (CRDM). Postoje mladých zkoumá dlouhodobě, nové výsledky zveřejnila jen čtyři dny před výročím sametové revoluce.
Mladí Češi nedůvěřují politickým stranám. Věří policii nebo soudům, ukázal průzkum
3 minuty
Události: Mladí nedůvěřují politickým stranám, ukázal průzkum
Ačkoli 71 procent mladých Čechů označilo demokracii za nejlepší politický systém, většina nevěří politickým stranám. Šedesát dva procent z oslovených mladých lidí ve věku od 15 do 29 let si podle průzkumu myslí, že neřeší jejich problémy. Rozhodně či spíš jim důvěřuje pouze zhruba 25 procent z nich.
Jen o trochu víc věřili dotázaní církvím. Třetina měla důvěru v Poslaneckou sněmovnu. Vládu či Senát považovaly za věrohodné dvě pětiny mladých. Nejvíc jich věřilo armádě (74 procent), policii (70 procent) a místní samosprávě (65 procent). Víc než polovina respondentů také důvěřovala NATO a soudům (58 procent) nebo EU (51 procent).
Každý třetí mladý člověk považuje volby za plýtvání časem. Čtvrtina tázaných uvedla, že na politiku nemá žádný vliv. Podle studentky a předsedkyně Národního parlamentu dětí a mládeže Barbory Spáčilové jsou ale volby dobrá možnost, jak vyjádřit svůj politický názor. Je jí osmnáct a poprvé hlasovala v letošních krajských volbách. Ve Hněvotíně, kde žije, místní politiky zná. „Co se týče kraje, musím si zjišťovat hodně informací, abych tomu člověku věřila,“ podotýká.
„Na národní úrovni je to o to těžší, že jsou do toho zapojena média a ne všechna dávají relevantní informace,“ pokračuje Spáčilová. Třeba u poslanců oceňuje, když s voliči komunikují i jinak než přes standardní média. Ti, kteří jsou na sociálních sítích, mají podle ní u mladých větší důvěru.
Důvěra v policii a soudy se v Česku a na Slovensku liší
Průzkum ukázal, že mladí v Česku důvěřují policii nebo soudům. Podle výzkumnice a členky Rady mládeže Slovenska Veroniky Vlčkové je zkušenost mladých Čechů s těmito dvěma institucemi hodnocená mnohem lépe, než jak to vnímají mladí na Slovensku.
Důvěra v instituce
„Na druhé straně zase na Slovensku výrazně víc mladých lidí důvěřuje prezidentskému úřadu,“ říká Vlčková. Prezidentce Zuzaně Čaputové věřilo 70 procent mladých Slováků proti 36 procentům Čechů s důvěrou v prezidenta Miloše Zemana.
I v současné situaci si podle průzkumu 42 procent Čechů a 44 procent Slováků myslí, že osobní svoboda nemůže být omezena, i když tím může být ohroženo zdraví druhých.
„Pokud opravdu usilujeme o pravdu o spravedlivou demokratickou společnost, měli bychom být schopní v závažných případech některé své potřeby a tužby omezit ve prospěch práv a potřeb ostatních,“ míní vedoucí analytické sekce CRDM Jan Husák.
Z výzkumu taktéž vyplývá, že lépe zorientovaní ve společnosti jsou ti, kteří sympatizují s nějakou mládežnickou organizací. K politice láká třeba sdružení Youth, Speak Up! To se snaží do politiky vnášet otázky budoucnosti, například klimatické změny nebo péče o mentální zdraví. Zájem ale podle výzkumníků vyvolávají i apolitické organizace, jako je Skaut nebo YMCA.
Průzkum, podpořený programem Erasmus+, se konal mezi letošním květnem a červencem a zúčastnilo se ho 1508 lidí ve věku 15 až 29 let. Data sbírala agentura Kantar CZ. Na Slovensku informace pro slovenskou radu mládeže shromáždily agentury Focus SK a 2Muse. Do průzkumu se tam zapojilo 1500 respondentů.
