ANALÝZA: Strany, které patří k nejvíce poraženým. ČSSD a KSČM čelí ztrátě voličské přízně

Krajské volby dávají tušit, že tradiční levice v České republice je na ústupu. Není to jev krátkodobý, aktuální výsledky do krajských zastupitelstev ale opět ukázaly, že voličská podpora těchto stran je čím dál slabší. Strany, které dříve dominovaly krajským zastupitelstvům, se nyní do mnoha z nich ani neprobojovaly. A jsou stranami, které patří k nejvíce poraženým v těchto volbách.

Vojtěch Filip a Jan Hamáček
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Výsledky jsou sečteny ze sta procent a lídrům Janu Hamáčkovi (ČSSD) a Vojtěchu Filipovi (KSČM) asi příliš radost nedělají. Strany ztrácí své voliče a s každými krajskými volbami je jejich celkový výsledek horší a horší. Čest některým výjimkám.

ČSSD a její výsledky

O tom, že strana není v úplně nejlepší kondici, vypovídají výsledky z voleb v minulých letech. Neuspěla v loňských volbách evropských, když přišla o své zastoupení v Evropském parlamentu, o rok dříve oslabila své postavení ve volbách komunálních a i v těch předloňských sněmovních získala kdysi nejsilnější politická strana jen něco málo přes sedm procent hlasů.

Oslabování strany je zřetelné i z výsledků krajských voleb. V roce 2008 strana zvítězila ve všech krajích. A to tak výrazně, že obsadili posty všech třinácti hejtmanů. O čtyři roky později už byla situace méně příznivá. Strana uspěla v devíti krajích, zbývající čtyři si rozdělili komunisté, ODS a Starostové pro Liberecký kraj. Udržela si nicméně deset hejtmanů. I když v Plzeňském kraji strana nevyhrála, hejtmanem zůstal sociální demokrat Milan Chovanec. A s nástupem hnutí ANO do voleb 2016 strana s růží v logu dokázala porazit všechny soupeře jen ve dvou krajích. Hejtmanů ale měla pět, když v rámci koaličního vyjednávání obešla hnutí Andreje Babiše.

V letošních volbách strana nezvítězila už ani v jednom kraji. A co víc, v několika krajích se sociální demokraté nedostali ani do zastupitelstva. S touto situací se bude muset strana vypořádat v pěti krajích. Vůbec nejhorším výsledkem voleb je podpora 2,16 procenta hlasů voličů v Libereckém kraji. Strana tak zůstala hluboko pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do zastupitelstva. O něco lepších, i když ne dobrých, výsledků dosáhla ČSSD v Karlovarském (3,70 procenta hlasů) a Ústeckém (3,16 procenta hlasů) kraji. V druhém jmenovaném kraji je výsledek poznamenán i dohadováním o podobu kandidátky. Sociální demokraté se mezi sebou dostali do sporu. Část z nich preferovala společnou kandidátku s dalšími politickými subjekty pod názvem Lepší sever, ústředí strany však preferovalo kandidátku vlastní.

„Je trošku absurdní, že někdo, kdo chtěl svého času jít s námi do koalice, nás teď žaluje. Asi to trochu vypovídá o struktuře a charakteru těch potenciálních spolupracovníků. Každopádně sociální demokracie si jako autonomní politická strana podala vlastní kandidátku a nechápu, proč by nám to měl politický konkurent zakazovat.“

Jan Hamáček

předseda ČSSD, 17. 8. 2020

Nejblíže vstupu do zastupitelstva byli sociální demokraté ve Středočeském a Olomouckém kraji. Ze Středočeského kraje pochází i předseda strany Hamáček, kandidátku vedl jeho spolužák ze školy a předseda krajské organizace strany Robin Povšík. Z tohoto pohledu se jedná o velmi nepříjemnou prohru, výsledek 4,52 procenta hlasů jistě nemůže být pro lídra strany uspokojivý.

V Olomouckém kraji podpořilo stranu 4,82 procenta voličů. A ani to, že kandidovala v koalici, straně nepomohlo. Právě spolupráce s dalšími politickými subjekty se na základě výsledků ukazuje jako cesta, jak volby neprohrát zcela a možná i uspět.

To se vyplatilo například hejtmanovi Pardubického kraje, kde sociální demokraté vytvořili koalici 3PK – Pro prosperující Pardubický kraj. S 14,76 procenta hlasů tam strana uspěla celorepublikově nejvíce. Výsledkem je, že stávající členové krajské koalice již oznámili, že ve stejném složení povedou kraj i v dalších letech. Netolický se tak stane možná jediným sociálnědemokratickým hejtmanem. V koalici Spolu pro kraj kandidovali sociální demokraté i v Královéhradeckém kraji, výsledek 8,88 procenta hlasů znamená čtvrté místo a Jiří Štěpán jen těžko obhájí post hejtmana.

V čele krajů stáli také dlouholetý hejtman a nestraník v barvách strany Jiří Běhounek na Vysočině a také Ivana Stráská. Ta převzala na jihu Čech post po Jiřím Zimolovi, který ze strany odešel. Běhounek před čtyřmi lety získal 19,37 procenta hlasů, letos jeho kandidátce dalo hlas jen necelých 12 procent voličů. Strana skončila těsně za KDU-ČSL na pátém místě. Nutno podotknout, že výsledky v kraji byly poměrně vyrovnané. V jižních Čechách sociální demokracii volilo jen 8,74 procenta voličů a se šesti mandáty tam skončila také pátá.

V ostatních krajích byly výsledky už jen horší. V Moravskoslezském kraji strana postavila do čela kandidátky bývalého primátora Petra Kainara, ale ani to jí nepomohlo. I když v regionu mívala významné zastoupení a vyhrávala, dnes má jen necelou sedmiprocentní podporu. Po minulých volbách stál v čele Plzeňského kraje sociálnědemokratický hejtman Josef Bernard. Letos však mandát obhajoval na kandidátce hnutí STAN. Sociální demokraty tak vedl Ivo Grüner a získal podporu pouhých 5,85 procenta hlasů.

Strana, která měla v končícím funkčním období 99 mandátů, jich jako samostatně kandidující subjekt obhájila jen 28. Ztráta 71 křesel je pro stranu velmi citelnou ztrátou.

Jaké jsou příčiny neúspěchu a jak dál?

Sociální demokracie je ve velmi obtížné pozici. Může spoléhat na to, že výsledky jsou pozitivně ovlivněny její účastí ve vládě. V posledních měsících Česko čelí epidemii a Hamáček dokáže upoutat pozornost svojí aktivní rolí ministra vnitra i šéfa Ústředního krizového štábu. Jeho červený svetr se stal i tématem stranické kampaně. Stejně tak byla viditelná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která představila několik podpůrných programů na pomoc lidem postiženým epidemií.

Na straně druhé právě vládní angažmá může být i přítěží. Jako výrazně menší koaliční partner ve vládě nedokáže dlouhodobě efektivně čelit tomu, aby si její zásluhy připisovalo hnutí ANO. Právě to se přeorientovalo z původně středopravicového hnutí na subjekt, kteří cílí na voliče starší a tradičně levicové. Ostatně ani ČSSD nebyla po sněmovních volbách jednotná v tom, zda do vlády vstupovat. Výsledky strany nejen v krajských volbách ukazují, že voliči stranu opouští. Sociální demokraté se před sněmovními volbami budou muset rozhodnout, co je pro ně výhodnější. ČSSD může zůstat ve vládě, prosazovat svůj program a současně riskovat, že všechny úspěchy i voliče jí bude přebírat hnutí ANO. Nebo se před sněmovními volbami osamostatnit.

O tom by se mohlo rozhodovat už v lednu. Stranu čeká volební sjezd, na kterém bude Jan Hamáček skládat spolustraníkům účty. I výsledky krajských voleb budou jistě jedním z kritérií, zda stranu povede do sněmovních voleb příští rok. Stojí před ní hrozba, že tak jak ztrácí pozice v krajích, mohla by se vytratit i ze sněmovny.

KSČM bez hejtmana i senátora

Komunisté jsou v podobné situaci jako sociální demokraté. I tato levicově zaměřená strana v několika posledních volbách ztrácí své voliče. Svoji pozici se proto snažila napravit. V krajích kandidovala samostatně, protože na politické scéně těžko hledá možné spojence.

Pokud se opět zaměříme na vývoj volebních úspěchů v krajských volbách, byla to právě KSČM, která v roce 2008 podporovala jednobarevné krajské vlády sociální demokracie. Svoji pozici vylepšila ve volbách následujících, v roce 2012 dokonce ve dvou krajích zvítězila. Dokázala se prosadit v Karlovarském a Ústeckém kraji. Na severu Čech dokonce obsadila post hejtmana, jímž se stal Oldřich Bubeníček. Ten na postu vydržel i v následujícím funkčním období po volbách v roce 2016, navzdory tomu, že v kraji vyhrálo hnutí ANO. Komunistům se tehdy nepodařilo zvítězit ani v jednom z krajů.

A letos je situace ještě horší. Strana nejenže nezvítězila v žádném z krajů, ale do naprosté většiny z nich se vůbec neprobojovala. Úspěch může slavit jen ve čtyřech krajích. Nejlépe sice dopadla opět v Ústeckém kraji, voličská podpora je ale velmi nízká. Komunisté oslovili jen 6,26 procenta hlasů a získali čtyři mandáty. To je o poznání méně oproti třinácti mandátům v roce 2016 a dvaceti mandátům v roce 2012.

Dál se KSČM podařilo uspět už jen v kraji Plzeňském (5,48 procenta hlasů), Moravskoslezském (5,89 procenta hlasů) a na Vysočině (5,26 procenta hlasů). Ve zbývajících krajích se jí nepodařilo mobilizovat dostatek voličů, aby překročila pětiprocentní hranici nutnou pro úspěch. Nejhoršího výsledku dosáhli komunisté v Libereckém kraji, volilo je 3,22 procenta voličů. Celková čísla hovoří jasně. Z 86 mandátů obhájila strana jen třináct. Také předseda komunistů Vojtěch Filip označil výsledek za vekou ztrátu a za zklamání. „Bude to pro nás nejkritičtější období,“ řekl Filip České televizi.

Strana od roku 2018 nemá zastoupení v Senátu a ani po těchto volbách nebude mít v horní komoře svého reprezentanta. Do druhého kola nepostoupil nikdo z 21 kandidátů, i když se o to snažily i výrazné dlouholeté osobnosti, jako například předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik, předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá či poslanec Daniel Pawlas.

Také komunistickou stranu čeká volební sjezd, a to už 28. listopadu. A i tam zřejmě bude volební neúspěch tématem debat. Otázkou tak je, zda Filip bude usilovat o obhajobu předsednické pozice, případně zda uspěje.

Po listopadovém sjezdu to může mít vliv i na celostátní politiku. Komunisté by mohli vyhodnotit, že podpora vládní koalice se jí nevyplácí, a dojde-li k větším změnám ve vedení strany, může se změnit i její přístup k vládě a k vlastním programovým prioritám.

Jisté je, že po neúspěších ve sněmovních, komunálních i krajských volbách strana oslabuje a ztrácí své zastoupení na všech úrovních politického systému.