Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.

Vlček na síti X napsal, že jsou dohodnutá plošná cla maximem možného, čeho šlo v současnosti dosáhnout.

„I když jsem stále přesvědčen, že cla nejsou řešením – jedná se o nejdůležitější obchodní a investiční vztah na světě a osobně bych uvítal vytvoření bezcelní unie. Dohoda přinese byznysu zásadní stabilitu a předvídatelnost. Na ministerstvu budeme i nadále dělat maximum pro to, abychom pomáhali českým exportérům uspět v zahraničí,“ napsal ministr.

Situaci komentoval také Havlíček. „Není to něco, nad čím bych jásal, není to dobře, ale je to zvládnutelné tak, že evropské a hlavně české firmy by na tom nemusely zásadním způsobem tratit,“ podotkl.

Patnáctiprocentní clo platí podle von der Leyenové na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé. Trump v uplynulých týdnech hrozil nejprve 50procentním, a posléze 30procentním clem.

Podle Stroukala se výsledek dal očekávat

„Výsledek byl obecně očekávaný, ostatně s přihlédnutím k tomu, jak dopadla jednání v Japonsku. Překvapením je konkrétní výše domluveného odběru zbraní a energií ze Spojených států, u kterých bude klíčové, jakým konkrétním mechanismem bude chtít komise tomuto závazku dostát,“ řekl v neděli ČTK člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.

Z předchozích analýz podle Stroukala vyplývá, že taková dohoda by mohla mít negativní dopad na českou ekonomiku v řádu desetin procentního bodu růstu hrubého domácího produktu. „To se může zdát jako malé číslo, ale v době nízkého růstu to může odepsat jeho výraznou část.

Stále platí, že nejvíce zasažené ekonomiky budou Německo a Irsko, negativně se cla promítnou také do americké ekonomiky. Nelze čekat žádné výrazné zdražování, ale je to jeden ze zdrojů vyšších inflačních tlaků, kvůli kterým budou centrální banky včetně té naší opatrněji snižovat sazby,“ dodal.

Berka: Patnáctiprocentní cla nejsou překvapením

Nový obchodní týden by mohl podle analytika Portu Jana Berky začít na vlně tržního optimismu. „Mějme však na paměti, že o snížení cel na patnáctiprocentní se hovořilo již v minulém týdnu. Efekt překvapení tedy není příliš výrazný,“ napsal na síti X.

Vývoz z České republiky do Spojených států loni meziročně vzrostl o 18,8 procenta na 133,4 miliardy korun. Hodnota dovozu činila 129,5 miliardy korun, což oproti roku 2023 představovalo nárůst o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vývoz z Česka do USA byl loni po sedmi letech vyšší než dovoz. Zhruba polovinu vývozu tuzemska do USA loni tvořila kategorie strojů a dopravních prostředků.

Nahrávám video
Události, komentáře: Politická debata o clech
Zdroj: ČT24

Podle Merze dohoda poškodí německé hospodářství

Merz uvedl, že se díky dohodě podařilo odvrátit obchodní konflikt, který by tvrdě dopadl na exportně orientovanou německou ekonomiku, zejména na automobilový průmysl. Podle předsedkyně Evropské komise patnáctiprocentní clo platí pro dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů.

„Je dobře, že se Evropa a Spojené státy dohodly, a zabránily tak nepotřebné eskalaci v transatlantických obchodních vztazích,“ uvedl Merz v prohlášení. „Vyplatila se jednota Evropské unie a tvrdá práce vyjednávačů,“ dodal a vedle von der Leyenové poděkoval eurokomisaři pro obchod Maroši Šefčovičovi.

Zdůraznil význam dohody pro automobilový průmysl, kde vzájemná cla klesnou z 27,5 procenta na patnáct procent. „Právě tady má rychlé snížení cel největší význam,“ uvedl. Evropská unie dle něj dokázala uhájit své klíčové zájmy. „I když bych si přál ještě další usnadnění v transatlantickém obchodě,“ řekl také Merz s tím, že s výsledkem dohody spokojen není. Podle něj totiž patnáctiprocentní americká cla značně poškodí německé hospodářství.

Lepšího kompromisu se Spojenými státy ale podle něj nebylo možné dosáhnout, negativní důsledky však nepocítí jen Německo a Evropská unie, ale i USA. Zdůraznil, že cla nejsou v zájmu Spojených států.

Nahrávám video
Interview ČT24: Ekonom Vladimír Dlouhý (28. 7. 2025)
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou to v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
před 11 mminutami

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
včera v 06:31

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
3. 2. 2026

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026
Načítání...