Levice utrpěla v eurovolbách tvrdou porážku. ČSSD i KSČM přiznávají, že musí lépe oslovit své voliče

11 minut
UK: Kováčik (KSČM) a Šmarda (ČSSD) o neúspěchu v eurovolbách
Zdroj: ČT24

Mezi poražené v letošních eurovolbách se v Česku řadí v první řadě ČSSD. Vládní strana se totiž do Evropského parlamentu vůbec nedostala. Ani druhá levicová stran – KSČM – však nepatří mezi vítěze: získala jediný mandát. Podle šéfa poslaneckého klubu komunistů Pavla Kováčika musí strana zlepšit komunikaci směrem k voličům: za řadu věcí z programu KSČM prý „lížou smetanu“ vládní strany. Místopředseda ČSSD Michal Šmarda pak v Událostech, komentářích apeloval, že má strana jednu z posledních možností, jak přesvědčit své voliče, že hájí jejich zájmy.

Obě levicové strany mohou jen smutně vzpomínat na dvacetiprocentní zisky v eurovolbách. V roce 2004 zazářili komunisté, když skončili druzí se ziskem 20 % hlasů. O pět let později dosáhla ČSSD dokonce 22 procent, v té době se to navíc považovalo za jednoznačný neúspěch.

Aktuálně však ČSSD zcela propadla, když získala jen 3,95 procenta hlasů, komunisté sice pětiprocentní hranici překonali, v Bruselu ale budou mít jediného zástupce. 

„Já jsem z výsledku těch voleb smutný. Je jasné, že sociální demokracie má jednu z posledních příležitostí, jak může dokázat, že po těch 140 letech je tady od toho, aby skutečně hájila zájmy těch, kvůli kterým byla založena. Máme na to týdny, měsíce, víc na to určitě nemáme,“ uvedl místopředseda ČSSD Šmarda.

Sociální demokracie podle něj strmě padá, nahrazují ji populistická, případně marketingová hnutí: „A to je něco, proti čemu musíme bojovat.“ 

Podle Kováčika musí KSČM zlepšit komunikaci směrem k veřejnosti: „To znamená: co děláme pro občany, pro obce, pro firmy, pro sociální práci.“ Podle něj totiž za řadu programových věcí komunistů „líže smetanu“ hnutí ANO nebo ČSSD.  

„Mám na mysli třeba dlouhodobé programové směřování KSČM, zrušení zdravotnických poplatků, zrušení karenční doby a další a další věci. Nebo například řešení otázky dvojí kvality potravin, kde to nakonec mediálně sklízeli sociální demokraté a hnutí ANO,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu KSČM.  

Podle Šmardy přestala být ČSSD věrohodnou alternativou k oligarchům či pravici

Obě levicové strany tak připouštějí, že své myšlenky nedokázaly dostatečně propagovat. „Sociální demokracie přestala být pro lidi věrohodnou alternativou, jak k oligarchům, tak k pravicové opozici. Přestala mluvit jasným způsobem, lidé ztratili pocit, že sociální demokracie hájí zájmy těch nejslabších,“ přiznal Michal Šmarda.

Řešením podle něj je „komunikovat s konkrétními lidmi v ulicích“. „Já to zažívám ve městě, na vesnici, každý den a budeme to muset naučit všechny sociálně demokratické politiky,“ řekl Šmarda.

Kováčik potom věří, že se někdejší voliči komunistické strany jen „dočasně uchýlili pod plachty hnutí ANO, částečně někteří i k SPD“. Příčina podle něj je podobná jako v případě sociální demokracie. „Nedokážeme jim jasně zřetelně říct, co pro ně děláme. To se musí změnit,“ míní šéf komunistických poslanců.

Jedním dechem ale politici dodávají, že kabinet bude fungovat dál. Pavel Kováčik za KSČM má zcela jasno: „Nemyslím, že by výsledky evropských voleb měly mít dramatický dopad na pokračování projektu dvoukoalice s naší – řekněme – tolerancí.“

Podle místopředsedy ČSSD pak jediný, kdo v poslední době hovořil o možném konci koalice, byl sám premiér Babiš. „Pokládám to spíše za předvolební show, nemyslím si, že to má reálný základ. Pro sociální demokracii přichází v úvahu opuštění vládní koalice tehdy, když vláda přestane plnit levicový program, když přestane plnit programové prohlášení a přestane plnit své závazky v sociální oblasti,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...