Levice utrpěla v eurovolbách tvrdou porážku. ČSSD i KSČM přiznávají, že musí lépe oslovit své voliče

11 minut
UK: Kováčik (KSČM) a Šmarda (ČSSD) o neúspěchu v eurovolbách
Zdroj: ČT24

Mezi poražené v letošních eurovolbách se v Česku řadí v první řadě ČSSD. Vládní strana se totiž do Evropského parlamentu vůbec nedostala. Ani druhá levicová stran – KSČM – však nepatří mezi vítěze: získala jediný mandát. Podle šéfa poslaneckého klubu komunistů Pavla Kováčika musí strana zlepšit komunikaci směrem k voličům: za řadu věcí z programu KSČM prý „lížou smetanu“ vládní strany. Místopředseda ČSSD Michal Šmarda pak v Událostech, komentářích apeloval, že má strana jednu z posledních možností, jak přesvědčit své voliče, že hájí jejich zájmy.

Obě levicové strany mohou jen smutně vzpomínat na dvacetiprocentní zisky v eurovolbách. V roce 2004 zazářili komunisté, když skončili druzí se ziskem 20 % hlasů. O pět let později dosáhla ČSSD dokonce 22 procent, v té době se to navíc považovalo za jednoznačný neúspěch.

Aktuálně však ČSSD zcela propadla, když získala jen 3,95 procenta hlasů, komunisté sice pětiprocentní hranici překonali, v Bruselu ale budou mít jediného zástupce. 

„Já jsem z výsledku těch voleb smutný. Je jasné, že sociální demokracie má jednu z posledních příležitostí, jak může dokázat, že po těch 140 letech je tady od toho, aby skutečně hájila zájmy těch, kvůli kterým byla založena. Máme na to týdny, měsíce, víc na to určitě nemáme,“ uvedl místopředseda ČSSD Šmarda.

Sociální demokracie podle něj strmě padá, nahrazují ji populistická, případně marketingová hnutí: „A to je něco, proti čemu musíme bojovat.“ 

Podle Kováčika musí KSČM zlepšit komunikaci směrem k veřejnosti: „To znamená: co děláme pro občany, pro obce, pro firmy, pro sociální práci.“ Podle něj totiž za řadu programových věcí komunistů „líže smetanu“ hnutí ANO nebo ČSSD.  

„Mám na mysli třeba dlouhodobé programové směřování KSČM, zrušení zdravotnických poplatků, zrušení karenční doby a další a další věci. Nebo například řešení otázky dvojí kvality potravin, kde to nakonec mediálně sklízeli sociální demokraté a hnutí ANO,“ prohlásil šéf poslaneckého klubu KSČM.  

Podle Šmardy přestala být ČSSD věrohodnou alternativou k oligarchům či pravici

Obě levicové strany tak připouštějí, že své myšlenky nedokázaly dostatečně propagovat. „Sociální demokracie přestala být pro lidi věrohodnou alternativou, jak k oligarchům, tak k pravicové opozici. Přestala mluvit jasným způsobem, lidé ztratili pocit, že sociální demokracie hájí zájmy těch nejslabších,“ přiznal Michal Šmarda.

Řešením podle něj je „komunikovat s konkrétními lidmi v ulicích“. „Já to zažívám ve městě, na vesnici, každý den a budeme to muset naučit všechny sociálně demokratické politiky,“ řekl Šmarda.

Kováčik potom věří, že se někdejší voliči komunistické strany jen „dočasně uchýlili pod plachty hnutí ANO, částečně někteří i k SPD“. Příčina podle něj je podobná jako v případě sociální demokracie. „Nedokážeme jim jasně zřetelně říct, co pro ně děláme. To se musí změnit,“ míní šéf komunistických poslanců.

Jedním dechem ale politici dodávají, že kabinet bude fungovat dál. Pavel Kováčik za KSČM má zcela jasno: „Nemyslím, že by výsledky evropských voleb měly mít dramatický dopad na pokračování projektu dvoukoalice s naší – řekněme – tolerancí.“

Podle místopředsedy ČSSD pak jediný, kdo v poslední době hovořil o možném konci koalice, byl sám premiér Babiš. „Pokládám to spíše za předvolební show, nemyslím si, že to má reálný základ. Pro sociální demokracii přichází v úvahu opuštění vládní koalice tehdy, když vláda přestane plnit levicový program, když přestane plnit programové prohlášení a přestane plnit své závazky v sociální oblasti,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 21 mminutami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 4 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...