Američtí představitelé stárnou. Množí se otázky, zda jsou schopní své úřady zastávat

3 minuty
Horizont ČT24: Američtí představitelé stárnou
Zdroj: ČT24

Spojené státy se potýkají s problémy stárnoucích lídrů. V poslední době je to vidět především u šéfa amerických republikánů v Senátu Mitche McConnella. Vlivný 81letý politik se během léta už podruhé ocitl v situaci, kdy nebyl schopný odpovídat na otázky.

Republikánský lídr si vyslechl novinářský dotaz. Nejprve požádal o jeho zopakování a pak se na půl minuty odmlčel. „Slyšel jste otázku, pane senátore, o tom, zda budete znovu kandidovat v roce 2026?“ tázala se McConnella i jeho poradkyně Robin Taylorová. „Omlouvám se, budeme potřebovat chvilku,“ obrátila se poté na novináře, když odpověď nepřišla.

„Myslím, že ani jeho poradci nebyli překvapení, že se to stalo,“ okomentoval událost lékař a spolupracovník CNN Sanjay Gupta.

Za poslední měsíc jde o druhý takový případ, kdy Mitch McConnell na tiskové konferenci ztratil nit. V červenci mu museli pomoci jeho kolegové. I tehdy se lídr republikánské menšiny v Senátu nakonec k pultíku vrátil a pokračoval ve svých odpovědích.

McConnell patří k nejvlivnějším americkým politikům, senátorem je už od roku 1985 a je nejdéle sloužícím lídrem republikánů v Senátu v historii. Letos ale několikrát spadl na veřejnosti a přivodil si otřes mozku. Všechny tyto incidenty vyvolávají otázky o jeho zdraví.

„Mohu osobně potvrdit, že na akcích neměl problémy se sluchem, s mluvou a bez problémů všem říkal, jak se soustředí na opětovné získání většiny v Senátu,“ řekl McConnellův poradce Scott Jennings.

Pochybnosti se týkají i senátorky Feinsteinové a prezidenta Bidena

Průměrný věk u stovky amerických senátorů se stále zvyšuje. V současnosti je to pětašedesát let. Nejstarší je devadesátiletá demokratka Dianne Feinsteinová. Objevují se pochybnosti, zda jsou ona, a teď i McConnell, schopni plně vykonávat svou práci.

„Politicky spolu nesouhlasíme, ale je to můj dobrý přítel, takže se s ním pokusím spojit odpoledne. Víc zatím nevím,“ vyjádřil se k McConnellově stavu prezident Joe Biden.

I on je ale dalším z příkladů stárnoucích lídrů USA. Už teď je nejstarším prezidentem v dějinách země a uchází se o znovuzvolení. V případě vítězství by druhý mandát začínal ve věku 82 let. O moc mladší by nebyl ani jeho vyzyvatel, kterým by podle průzkumů mohl být 77letý republikánský exprezident Donald Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...