Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.
Izraelský soud nařídil konec generální stávky
Události: Generální stávka v Izraeli (zdroj: ČT24)
Soud vyslyšel žádost podanou ze strany vlády, podle níž je stávka politicky motivovaná. Největší izraelský odborový svaz přitom na pondělí svolal první generální stávku od začátku války mezi Izraelem a Hamásem. Připojilo se k ní také izraelské obchodní fórum, které sdružuje většinu zaměstnanců v soukromém sektoru.
„I během dnešního (pondělního) rána se odehrály ojedinělé protesty v některých izraelských městech – včetně Tel Avivu. Ale nedosahovaly takové velikosti, jak jsme viděli včera (v neděli) večer,“ přiblížil z Izraele zpravodaj ČT Václav Černohorský s odkazem na víkendové demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí.
GALERIE
Generální stávka izraelských odborů
Šéf odborů Bar-David uvedl, že rozhodnutí soudu o ukončení stávky respektuje. „Je třeba zdůraznit, že tato solidární stávka byla významným opatřením, za kterým si stojím. Navzdory pokusům vykreslit solidaritu jako politickou věc hlasovaly statisíce občanů vlastníma nohama,“ sdělil v prohlášení. „Děkuji každému z vás – dokázali jste, že osud rukojmí není pravicový nebo levicový, existuje pouze život nebo smrt a my nedopustíme, že bychom se měli vzdát života,“ dodal.
Už během dne izraelský ministr financí Becalel Smotrič vyzval generální prokurátorku Gali Baharavovou-Miaraovou, aby proti stávce podala stížnost k soudu. Podle Smotriče byla totiž akce nelegální a poškodí ekonomiku. Někteří ministři vlády Benjamina Netanjahua, která se opírá o krajně pravicové strany, označili stávku za nezákonnou.
Průběh stávky
Mezinárodní letiště u Tel Avivu se připojilo ke stávce od 8:00 do 10:00 místního času (od 7:00 do 9:00 středoevropského letního času), následně mělo obnovit lety. S výjimkou sedmi spojů do Spojených států však ostatní letadla zůstala i poté na zemi, nebylo možné odbavování ani příjem zavazadel, na letišti se tvořily dlouhé fronty cestujících a hromadila se zavazadla na letištní ploše.
Nemocnice fungovaly ve víkendovém režimu, polikliniky jen pro nouzové případy. Záchranná služba i hasiči měli normální provoz. Otevřené zůstaly také obchody s potravinami, ale některá velká obchodní centra se ke stávce připojila, jiná nechala na jednotlivých obchodech, jestli se chtějí zapojit.
Studio ČT24: Břetislav Tureček o generální stávce v Izraeli (zdroj: ČT24)
Pondělní stávka zasáhla mimo jiné dopravu či bankovní sektor, připojily se také školy, které zkrátily vyučování jen na dopoledne. Jeruzalémský městský úřad se akce neúčastnil. Některé obce se připojily ke stávce na část dne.
Zpravodaj ČT Černohorský k nalezení těl izraelských rukojmí (zdroj: ČT24)
Stávka je sice první od začátku války s Hamásem, země však podobnou vlnu protestů zažila i loni v březnu. Tehdy odborům vadila kontroverzní justiční reforma, již připravoval rovněž kabinet premiéra Netanjahua.
Snaha o propuštění rukojmí
První generální stávku od začátku války v Pásmu Gazy, kterou spustil teroristický útok Hamásu na Izrael loni 7. října, svolaly odbory, aby podpořily rodiny rukojmí. Ty už řadu měsíců viní izraelskou vládu, že nedělá dost pro záchranu jejich blízkých ze zajetí. Odbory stávku svolaly poté, co izraelská armáda o víkendu objevila v Pásmu Gazy těla šesti rukojmí, podle médií zastřelených zřejmě krátce před jejich nalezením.
V neděli se také v Izraeli konal největší protest proti tamní vládě za více než rok. Jen v Tel Avivu se ho účastnilo na 300 tisíc lidí a asi 200 tisíc Izraelců vyšlo do ulic demonstrovat v dalších městech včetně Jeruzaléma.
Kromě demonstrací měly v pondělí pokračovat i blokády některých silnic, respektive křižovatek. Tyto akce organizovala sdružení rodin rukojmí, které už mnoho měsíců viní Netanjahuovu vládu, že nedělá dost pro záchranu unesených. Netanjahu obvinění odmítá, ale zároveň tvrdí, že válku nemůže ukončit, dokud nebude zničen Hamás, což ale mnozí považují za nereálné.
Studio 6: V Izraeli začala generální stávka (zdroj: ČT24)
Kritika premiéra sílí
„Hamás vytrvale odmítá všechny návrhy příměří. Ještě hůř – v té samé době zavraždil šest rukojmí. Kdokoli vraždí rukojmí, nemá zájem na dohodě,“ prohlásil Netanjahu.
Ministr obrany Jo'av Galant po nálezu šestice mrtvých vyžaduje okamžité zasedání válečného kabinetu. Chce na něm zvrátit čtvrteční rozhodnutí o tom, že Izrael chce kontrolovat takzvaný Filadelfský koridor mezi Egyptem a Gazou. I tento bod podle zprostředkovatelů brání dosažení mírové dohody.
„Izrael je otřesený v základech,“ míní ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. „Myslím si paradoxně, že je to něco, co země potřebovala, protože jednání minimálně o zastavení bojů s Hamásem probíhají už mnoho měsíců a k ničemu nevedou. Je to na úkor života rukojmí. Teď si to – myslím – mnozí v Izraeli uvědomili,“ dodala expertka.
Server ToI i jiná tamní média v posledních týdnech psaly o tom, že dohodu zbrzdil Netanjahu, když kladl na stůl stále nové požadavky. Šéfové tajných služeb i ministr obrany Galant se přitom už déle snaží premiéra přesvědčit k co nejrychlejší dohodě o příměří. A to i vzhledem k eskalaci napětí s Íránem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
Podle izraelských médií, která se odvolávají na zdroje ve vládě, nařídil premiér Netanjahu svým lidem „připravit tvrdou odpověď vůči Hamásu“ za zavraždění oněch šesti rukojmí. „Odpověď má být podle médií připravena během dvou až tří dnů,“ doplnil zpravodaj ČT Černohorský.
Šéf izraelské vlády je prý ochoten jednat o příměří s hnutím Hamás a je připraven „uzavřít kompromis v jistých věcech“. Neustupuje však v případě izraelské kontroly nad Filadelfským koridorem – pásem, jímž údajně Hamás pašuje zbraně z Egypta.
Pohřbu rukojmího se účastnil i prezident
V pondělí se stovky lidí shromáždily před jeruzalémským hřbitovem na pohřbu Herše Goldberga-Polina, izraelsko-amerického rukojmího, který byl v neděli nalezen mrtvý v Pásmu Gazy.
„Když jsme letos všude viděli jeho tvář a to, za co se zasazoval – svobodu, lásku a jednotu, měli jsme pocit, že ho známe,“ řekl agentuře AFP Alon Kremer, šéf jeruzalemského fotbalového klubu, kterému Goldberg-Polin fandil. Stejně jako mnozí v davu na sobě měl červené tričko v barvách týmu s tváří mladého Herše, která byla po několik měsíců vystavena na plakátech s pohřešovanými v mnoha městech v Izraeli i v zahraničí.
Třiadvacetiletý Goldberg-Polin byl 7. října na hudebním festivalu Nova se třemi přáteli, když ozbrojenci z Gazy pod vedením Hamásu zaútočili na jih Izraele. Dva jeho přátelé byli zabiti a on byl při zajetí zraněn. Na starších záběrech z průmyslových kamer bylo vidět, že má amputovanou levou ruku.
„Jako člověk, jako otec a jako prezident Izraele chci říci, jak je mi to líto,“ řekl izraelský prezident Jicchak Herzog, který na pohřbu promluvil na žádost rodiny. „Jak moc mě mrzí, že jsme v onen temný den Herše neochránili. Jak moc mě mrzí, že se nám ho nepodařilo přivést domů,“ dodal.
Ozbrojenci Hamásu a jejich spojenci loni 7. října v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Během dosud jediného příměří v této válce koncem listopadu Hamás propustil 105 unesených a Izrael pustil na svobodu 240 palestinských vězňů. Čtyři unesené propustil Hamás už před příměřím. Tyto údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Izraelská armáda zachránila dosud osm živých rukojmí a přivezla do Izraele těla 37 zemřelých či zabitých unesených, včetně tří, které na útěku od jejich věznitelů omylem zabili izraelští vojáci. Nyní v Gaze zůstává 97 z 251 unesených 7. října, z toho nejméně 33 je podle izraelské armády už po smrti.