Izraelský soud nařídil konec generální stávky

3 minuty
Události: Generální stávka v Izraeli
Zdroj: ČT24

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Soud vyslyšel žádost podanou ze strany vlády, podle níž je stávka politicky motivovaná. Největší izraelský odborový svaz přitom na pondělí svolal první generální stávku od začátku války mezi Izraelem a Hamásem. Připojilo se k ní také izraelské obchodní fórum, které sdružuje většinu zaměstnanců v soukromém sektoru.

„I během dnešního (pondělního) rána se odehrály ojedinělé protesty v některých izraelských městech – včetně Tel Avivu. Ale nedosahovaly takové velikosti, jak jsme viděli včera (v neděli) večer,“ přiblížil z Izraele zpravodaj ČT Václav Černohorský s odkazem na víkendové demonstrace, kterých se účastnily statisíce lidí.

Šéf odborů Bar-David uvedl, že rozhodnutí soudu o ukončení stávky respektuje. „Je třeba zdůraznit, že tato solidární stávka byla významným opatřením, za kterým si stojím. Navzdory pokusům vykreslit solidaritu jako politickou věc hlasovaly statisíce občanů vlastníma nohama,“ sdělil v prohlášení. „Děkuji každému z vás – dokázali jste, že osud rukojmí není pravicový nebo levicový, existuje pouze život nebo smrt a my nedopustíme, že bychom se měli vzdát života,“ dodal.

Už během dne izraelský ministr financí Becalel Smotrič vyzval generální prokurátorku Gali Baharavovou-Miaraovou, aby proti stávce podala stížnost k soudu. Podle Smotriče byla totiž akce nelegální a poškodí ekonomiku. Někteří ministři vlády Benjamina Netanjahua, která se opírá o krajně pravicové strany, označili stávku za nezákonnou.

Průběh stávky

Mezinárodní letiště u Tel Avivu se připojilo ke stávce od 8:00 do 10:00 místního času (od 7:00 do 9:00 středoevropského letního času), následně mělo obnovit lety. S výjimkou sedmi spojů do Spojených států však ostatní letadla zůstala i poté na zemi, nebylo možné odbavování ani příjem zavazadel, na letišti se tvořily dlouhé fronty cestujících a hromadila se zavazadla na letištní ploše.

Nemocnice fungovaly ve víkendovém režimu, polikliniky jen pro nouzové případy. Záchranná služba i hasiči měli normální provoz. Otevřené zůstaly také obchody s potravinami, ale některá velká obchodní centra se ke stávce připojila, jiná nechala na jednotlivých obchodech, jestli se chtějí zapojit.

7 minut
Studio ČT24: Břetislav Tureček o generální stávce v Izraeli
Zdroj: ČT24

Pondělní stávka zasáhla mimo jiné dopravu či bankovní sektor, připojily se také školy, které zkrátily vyučování jen na dopoledne. Jeruzalémský městský úřad se akce neúčastnil. Některé obce se připojily ke stávce na část dne.

11 minut
Zpravodaj ČT Černohorský k nalezení těl izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Stávka je sice první od začátku války s Hamásem, země však podobnou vlnu protestů zažila i loni v březnu. Tehdy odborům vadila kontroverzní justiční reforma, již připravoval rovněž kabinet premiéra Netanjahua.

Snaha o propuštění rukojmí

První generální stávku od začátku války v Pásmu Gazy, kterou spustil teroristický útok Hamásu na Izrael loni 7. října, svolaly odbory, aby podpořily rodiny rukojmí. Ty už řadu měsíců viní izraelskou vládu, že nedělá dost pro záchranu jejich blízkých ze zajetí. Odbory stávku svolaly poté, co izraelská armáda o víkendu objevila v Pásmu Gazy těla šesti rukojmí, podle médií zastřelených zřejmě krátce před jejich nalezením.

V neděli se také v Izraeli konal největší protest proti tamní vládě za více než rok. Jen v Tel Avivu se ho účastnilo na 300 tisíc lidí a asi 200 tisíc Izraelců vyšlo do ulic demonstrovat v dalších městech včetně Jeruzaléma.

Kromě demonstrací měly v pondělí pokračovat i blokády některých silnic, respektive křižovatek. Tyto akce organizovala sdružení rodin rukojmí, které už mnoho měsíců viní Netanjahuovu vládu, že nedělá dost pro záchranu unesených. Netanjahu obvinění odmítá, ale zároveň tvrdí, že válku nemůže ukončit, dokud nebude zničen Hamás, což ale mnozí považují za nereálné.

Studio 6: V Izraeli začala generální stávka
Zdroj: ČT24

Kritika premiéra sílí

„Hamás vytrvale odmítá všechny návrhy příměří. Ještě hůř – v té samé době zavraždil šest rukojmí. Kdokoli vraždí rukojmí, nemá zájem na dohodě,“ prohlásil Netanjahu.

Ministr obrany Jo'av Galant po nálezu šestice mrtvých vyžaduje okamžité zasedání válečného kabinetu. Chce na něm zvrátit čtvrteční rozhodnutí o tom, že Izrael chce kontrolovat takzvaný Filadelfský koridor mezi Egyptem a Gazou. I tento bod podle zprostředkovatelů brání dosažení mírové dohody.

„Izrael je otřesený v základech,“ míní ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. „Myslím si paradoxně, že je to něco, co země potřebovala, protože jednání minimálně o zastavení bojů s Hamásem probíhají už mnoho měsíců a k ničemu nevedou. Je to na úkor života rukojmí. Teď si to – myslím – mnozí v Izraeli uvědomili,“ dodala expertka.

Server ToI i jiná tamní média v posledních týdnech psaly o tom, že dohodu zbrzdil Netanjahu, když kladl na stůl stále nové požadavky. Šéfové tajných služeb i ministr obrany Galant se přitom už déle snaží premiéra přesvědčit k co nejrychlejší dohodě o příměří. A to i vzhledem k eskalaci napětí s Íránem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.

Podle izraelských médií, která se odvolávají na zdroje ve vládě, nařídil premiér Netanjahu svým lidem „připravit tvrdou odpověď vůči Hamásu“ za zavraždění oněch šesti rukojmí. „Odpověď má být podle médií připravena během dvou až tří dnů,“ doplnil zpravodaj ČT Černohorský.

Šéf izraelské vlády je prý ochoten jednat o příměří s hnutím Hamás a je připraven „uzavřít kompromis v jistých věcech“. Neustupuje však v případě izraelské kontroly nad Filadelfským koridorem – pásem, jímž údajně Hamás pašuje zbraně z Egypta.

Pohřbu rukojmího se účastnil i prezident

V pondělí se stovky lidí shromáždily před jeruzalémským hřbitovem na pohřbu Herše Goldberga-Polina, izraelsko-amerického rukojmího, který byl v neděli nalezen mrtvý v Pásmu Gazy.

„Když jsme letos všude viděli jeho tvář a to, za co se zasazoval – svobodu, lásku a jednotu, měli jsme pocit, že ho známe,“ řekl agentuře AFP Alon Kremer, šéf jeruzalemského fotbalového klubu, kterému Goldberg-Polin fandil. Stejně jako mnozí v davu na sobě měl červené tričko v barvách týmu s tváří mladého Herše, která byla po několik měsíců vystavena na plakátech s pohřešovanými v mnoha městech v Izraeli i v zahraničí.

Třiadvacetiletý Goldberg-Polin byl 7. října na hudebním festivalu Nova se třemi přáteli, když ozbrojenci z Gazy pod vedením Hamásu zaútočili na jih Izraele. Dva jeho přátelé byli zabiti a on byl při zajetí zraněn. Na starších záběrech z průmyslových kamer bylo vidět, že má amputovanou levou ruku.

„Jako člověk, jako otec a jako prezident Izraele chci říci, jak je mi to líto,“ řekl izraelský prezident Jicchak Herzog, který na pohřbu promluvil na žádost rodiny. „Jak moc mě mrzí, že jsme v onen temný den Herše neochránili. Jak moc mě mrzí, že se nám ho nepodařilo přivést domů,“ dodal.

Ozbrojenci Hamásu a jejich spojenci loni 7. října v izraelském pohraničí pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Během dosud jediného příměří v této válce koncem listopadu Hamás propustil 105 unesených a Izrael pustil na svobodu 240 palestinských vězňů. Čtyři unesené propustil Hamás už před příměřím. Tyto údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izraelská armáda zachránila dosud osm živých rukojmí a přivezla do Izraele těla 37 zemřelých či zabitých unesených, včetně tří, které na útěku od jejich věznitelů omylem zabili izraelští vojáci. Nyní v Gaze zůstává 97 z 251 unesených 7. října, z toho nejméně 33 je podle izraelské armády už po smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Post prezidenta Ekvádoru obhájil Noboa, oznámila komise

V nedělním druhém kole ekvádorských prezidentských voleb zvítězila dosavadní hlava státu, konzervativní milionář Daniel Noboa. Podle agentury Reuters to oznámila volební komise. Noboa prohlásil, že o jeho vítězství není pochyb, ale jeho levicová soupeřka Luisa Gonzálezová oznámila, že výsledky voleb, které označila za „groteskní volební podvod“, neuzná a požádá o přepočítání hlasů.
05:41Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný. Moskvu přímo neobvinil, píše AFP

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 34 mrtvými a 117 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této „strašné války“, prohlásil podle agentury AFP mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres.
před 1 hhodinou

Ruské rakety v Sumách zabily přes třicet lidí

Na 34 vzrostl počet mrtvých po nedělním ruském raketovém útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Jsou mezi nimi i dvě děti. Dalších 119 lidí, včetně patnácti dětí, bylo zraněno, uvedli záchranáři. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR informovala, že Rusové použili dvě rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Důkaz, že Rusko chce válčit dál, zní v reakci na úder v Sumách

Ruská imperiální politika ohrožuje bezpečnost celé Evropy a je třeba udělat maximum, aby neuspěla, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na ruský útok na ukrajinské Sumy. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona útok ukazuje na nutnost přimět Rusko k příměří. Zděšení vyjádřili britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk. Ministr zahraničí USA Marco Rubio označil útok za děsivý.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„To zlo je stále přítomné.“ V Polsku si připomněli výročí Katyně

Polsko si připomnělo 85 let od takzvaného Katyňského masakru. V roce 1940 sovětská tajná policie povraždila v oblasti Katyně ležící nedaleko od Smolenska v nynějším Rusku na dvaadvacet tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence. Vinu Moskva od počátku svalovala na nacistické Německo. To ještě během druhé světové války, když okolí Katyně dobylo, exhumovalo část obětí. Kreml se k činu plně přiznal až v devadesátých letech. Polský premiér Donald Tusk během piety řekl, že stejné zlo, které před 85 lety vraždilo Poláky, v neděli zabíjelo v ukrajinském městě Sumy. „To zlo je tady stále přítomné a tak jako v minulosti, i dnes nás ohrožuje,“ prohlásil.
před 11 hhodinami

Volby v Gabonu vyhrál dosavadní lídr a pučista Nguema

Prezidentské volby v Gabonu vyhrál dosavadní lídr země Brice Oligui Nguema, který vedl v srpnu 2023 v zemi vojenský převrat. Podle předběžných výsledků získal padesátiletý Nguema 90,35 procenta hlasů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na gabonského ministra vnitra.
před 11 hhodinami

Izrael udeřil na poslední funkční nemocnici v Gaze

Izraelský vzdušný úder v noci na neděli zasáhl nemocnici al-Ahlí a zničil oddělení příjmu a pohotovosti, uvedla podle agentur civilní obrana v Pásmu Gazy, ovládaná teroristickým hnutím Hamás. V průběhu evakuace zemřela jedna pacientka, které lékaři nedokázali zajistit potřebnou péči, píše agentura AP. Úder potvrdila izraelská armáda, podle které byl areál používán Hamásem k plánování a provádění teroristických útoků.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropa musí vůči Trumpovi postupovat jednotně, shodli se Rakušan a Bartoš

Nejistota kvůli obchodní válce vyvolané celní politikou Donalda Trumpa nepolevuje. Hosté Otázek Václava Moravce mluvili o evropské reakci na kroky amerického prezidenta, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) i bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) musí Evropa jednat jako soudržný celek. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) může být Trump v některých krocích inspirací.
před 16 hhodinami
Načítání...