Saský soud potrestal levicovou radikálku vězením. Německo se obává násilností

Na více než pět let poslal ve středu drážďanský soud do vězení Němku z radikální levicové scény za to, že spolu se třemi muži cíleně a brutálně útočila na pravicové extremisty. Úřady nejen v Sasku nyní s napětím vyčkávají, jak levicové skupiny na verdikt zareagují. Ohlášeny jsou demonstrace, které by mohly přerůst v násilnosti. Kritická bude sobota. Pořádková policie v Lipsku kvůli soudu odřekla den otevřených dveří pro veřejnost, o složité situaci hovoří i saský ministr vnitra Armin Schuster.

Odsouzená 28letá Lina E. podle státního zastupitelství se svými společníky vytvořila militantní levicovou skupinu, která napadala neonacisty a sympatizanty krajní pravice ze Saska a Durynska. Mezi lety 2018 až 2020 bylo tak brutálně zbito třináct příslušníků krajní pravice, z nichž dva po útocích bojovali o život.

Po ženině zadržení v roce 2020 úřady hovořily o tom, že její skupina se pohybovala na hranici terorismu. Obžalovaní během procesu, který trval od roku 2021, nevypovídali. V jeho závěru pouze žena poděkovala rodině a příznivcům za podporu.

Obžaloba pro Linu E. žádala osm let vězení, soud jí ale nakonec uložit trest vězení v délce pěti let a tří měsíců. Její společníky poslal do vězení na zhruba dva a půl roku až tři roky a tři měsíce. Proti verdiktu se na místě hlasitě ohradili příznivci obžalované, kteří soud obvinili z fašismu a nespravedlnosti. Předseda soudu podle agentury DPA po vyhlášení verdiktu musel jednání přerušit.

Příznivci chystají protesty nejen v Drážďanech

Ještě ve středu se proti odsouzení Liny E. uskuteční v Drážďanech demonstrace. Na sobotu, kterou ženiny příznivci na sociálních sítích označují jako Den X, levicové skupiny chystají další protesty po celém Německu, jeden z největších předpokládá policie v Lipsku.

Saská policie uvedla, že „scéna se na tento den mobilizuje už asi dva roky, a to částečně po celé Evropě“. Kromě pokojných výzev ke schromážděním, která téměř nevyžadují policejní dohled, se podle policistů objevují i „výzvy k bojovým akcím a v některých případech i hromadná ohlašování násilí“.

Lipská pořádková policie kvůli tomu odřekla den otevřených dveří, který byl původně plánován rovněž na sobotu. Policie to zdůvodnila tím, že se připravuje na rozsáhlý zásah, proto potřebuje mít dostatečné personální kapacity. Lipská policie také uvedla, že v sobotu očekává posily nejen z jiných saských měst, ale také z dalších spolkových zemí.

Obavy před sobotou neskrývá ani saská vláda. „V sobotu očekáváme příjezd aktivistů a radikálů, kteří se nijak nezdráhají násilností,“ řekl již před týdnem saský ministr vnitra Schuster. Své spolkové kolegyni Nancy Faeserové tehdy řekl, že Sasko bude potřebovat posily z celého Německa, aby situaci zvládlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...