V Lipsku objevili dosud neznámé dílo mladého Mozarta

Dosud neznámé dílo Wolfganga Amadea Mozarta nalezli badatelé v hudební knihovně v Lipsku. Skladba z 60. let 18. století vznikla pravděpodobně v Mozartově raném mládí, uvedli experti. Informoval o tom web Středoněmeckého rozhlasu a televize MDR.

Partitura vznikla podle badatelů kolem roku 1780, ale nebyla opatřena podpisem. „Jde sice o rukopis, ale je to přepis Mozartova originálu,“ uvedla ředitelka lipské knihovny Susanne Metzová. „Mozartova skladba byla ve fondech knihovny už více než 100 let. Teď, když se jí zabývali mozartovští specialisté v Salcburku, můžeme potvrdit, že jde skutečně o Mozartovo dílo,“ řekla Metzová.

Dílo nese dodatečný název „Ganz kleine Nachtmusik“ (volně přeloženo jako Úplně malá noční hudba), což odkazuje na podobný název slavné Malé noční hudby, serenády č. 13 pro smyčcový kvartet a kontrabas od W. A. Mozarta z roku 1787.

Dvanáctiminutová „Serenáda ex C“ sestává ze sedmi částí pro smyčcové trio, trvá celkem asi dvanáct minut a předpokládá se, že vznikla v polovině až na konci 60. let 18. století, uvedla ve čtvrtek Lipská městská knihovna.

Mozartovi je připisováno mnoho skladeb. „Dá to hodně práce, abychom pak mohli říct: jsme přesvědčeni o tom, že toto je skladba mladého Mozarta,“ sdělil muzikolog a ředitel vědeckého oddělení salcburského Mozartea Ulrich Leisinger.

V sobotu bude mít skladba německou premiéru na půlhodinovém koncertu v lipské opeře. Už ve čtvrtek byla prvně uvedena v Mozartově rodném Salcburku v rámci prezentace revidovaného Köchelova katalogu, což je katalog všech Mozartových skladeb.

Köchelův seznam, někdy také Köchelův katalog (německy Köchelverzeichnis) sestavil roku 1862 rakouský botanik, muzikolog, spisovatel, skladatel, editor a milovník Mozartovy hudby Ludwig Alois Ferdinand rytíř von Köchel.

Wolfgang Amadeus Mozart žil mezi lety 1756 až 1791 a za svůj život složil více než šest set skladeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...