O víkendu končí letní čas (SELČ), v neděli ve 03:00 se ručička posune zpět a noc tak bude o hodinu delší. Pro následujících pět měsíců začne platit standardní středoevropský čas (SEČ), který bývá označován také jako zimní. Poslední březnovou neděli následujícího roku se pak znovu vrátí letní čas. Posun v noci na neděli ovlivní deset nočních vlaků Českých drah.
Noc na neděli bude o hodinu delší, začne platit zimní čas
7 minut
Události: Končí letní čas
Noční vlaky národního dopravce budou kvůli změně v několika stanicích vyčkávat na odjezd podle středoevropského času. Regionálních spojů se situace nijak nedotkne, v době přechodu na zimní čas žádné nejedou, informoval mluvčí ČD Filip Medelský.
Přechod na nový čas se konkrétně dotkne vlaků EN 406 Chopin na trase Mnichov – Břeclav – Ostrava – Varšava, EN 407 Chopin v opačném směru, EN 442 Slovakia ve směru ze slovenských Bánovcí nad Ondavou do Prahy, EN 443 Slovakia v opačném směru, nightjet 456 ve směru Štýrský Hradec (Graz) – Praha – Berlín, nightjet 457 v opačném směru, EC 458 Canopus na trase Praha – Lipsko – Curych a EC 459 Canopus v opačném směru. Ovlivněn bude i lůžkový vlak EN 50466 jedoucí z Prahy přes Linec do Curychu a také lůžkový vlak EN 50467 v opačném směru. Všechny tyto vlaky budou vyčkávat ve stanicích na nový čas.
Vlak IC 579 Brněnský drak s odjezdem v 00:03 z pražského hlavního nádraží pojede podle letního času. Na brněnské hlavní nádraží přijede ve 02:43 letního času. Ve stanicích Ostrava hlavní nádraží, Břeclav a Pardubice hlavní nádraží dráhy zajistí přestup mezi všemi nočními vlaky. Pojedou také všechny plánované přímé vlaky na linkách Praha – Ostrava – Krakov – Varšava, Mnichov / Budapešť – Břeclav – Ostrava – Krakov – Varšava, Štýrský Hradec (Graz) / Budapešť – Břeclav – Praha – Berlín, Praha – Břeclav – Budapešť, Praha – Linec – Curych a v opačném směru.
Polohu vlaků i přesné časy odjezdů si mohou cestující ověřit v mobilní aplikaci Můj vlak, na webu ČD nebo na lince kontaktního centra dopravce.
19 minut
90′ ČT24: Střídání času
Možný negativní dopad na zdraví
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden ve válečných letech 1915 a 1916. Podruhé si na něj lidé zvykali za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Znovu se pak vrátil v době energetické krize na konci sedmdesátých let minulého století. Až do poloviny devadesátých let trval v Česku půl roku. Od roku 1996 se potom republika připojila ke zvyklostem v Evropské unii a letní čas od té doby trvá sedm měsíců.
Původně se zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Podle některých odborníků naopak převažují negativní důsledky na lidské zdraví. „Z našeho výzkumu vyplývá, že náhlé, i když malé, změny spánku mohou mít ničivý efekt,“ citovala už dříve agentura Reuters Amneeta Sandhu z Coloradské univerzity. Podle jeho výzkumu se po začátku letního času zvýšil počet infarktů o dvacet pět procent.
Na navrhovaném ukončení střídání časů se ale členské státy EU nedohodly a podle nařízení vlády budou občané dvakrát ročně přetáčet hodinky minimálně do roku 2026.
