Lipsko strana 2 z 2

Byl 2. červen 1991 a na železnici v Evropě začal platit nový jízdní řád. Na první pohled nic výjimečného – to se děje každý rok. Ale v Hamburku a také v Hannoveru, Frankfurtu, Mannheimu, Stuttgartu a Mnichově se něco výjimečného dělo. Tehdy jeli první cestující rychlovlakem ICE. Díky kombinaci modernizovaných a zcela nových tratí, po kterých mohl vlak jet přinejmenším dvousetkilometrovou rychlostí, se výrazně zkrátilo spojení severu, západu a jihu Německa. Nový vlak přinesl i další novinky jako světelné informační panely nebo automatické posuvné dveře v interiéru. ICE bylo zkrátka zjevení – a to i na tehdejší (západo)německé poměry.

Národní muzeum prodlouží do konce září egyptologickou výstavu Sluneční králové, která měla skončit 6. června. Sdělila to mluvčí muzea Šárka Bukvajová. Na výstavu, o niž je velký zájem, je možné přijít jen se vstupenkou z on-line rezervačního systému na konkrétní den a čas. On-line prodej vstupenek na první měsíc, tedy do 6. července, začal v pondělí v 11:00 hodin. Další termíny bude muzeum přidávat v závislosti na aktuálně platných protiepidemických opatřeních.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Jen co se trochu utišily kulturní války kolem sochy maršála Koněva, Mariánského sloupu a nejnověji Marie Terezie, je zde další spor o novou instalaci sochy česko-rakouského vojevůdce Josefa Václava Radeckého. Rodák ze středočeské Třebnice je známý jako vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska, ale také jako potlačovatel italské národně osvobozenecké revoluce po roce 1848. Na to, kdo byl vlastně maršál Radecký, se pokouší v pořadu Reportéři ČT najít odpovědi David Vondráček.

Demonstrace lidí, kteří protestují kvůli pandemickým opatřením a současně je nedodržují, mohou šíření covidu-19 výrazně urychlit. Podle studie německých vědců dvě podzimní demonstrace mohou za přibližně šestnáct až jednadvacet tisíc nakažených.

Sníh a náledí nadále působí velké problémy ve Francii a Německu. Zatímco německá železniční přeprava se potýká s výpadky a na tamních dálnicích se tvoří mnohahodinové zácpy, jihozápad Francie bojuje s povodněmi. Ty vznikly kvůli přívalovým dešťům. Bretaň zase v úterý očekává až 15 centimetrů sněhu, nejvíce v tomto tisíciletí. Z bezpečnostních důvodů tam nevyjedou školní autobusy, píše list Le Monde. S neobvykle chladným počasím se potýká i Británie.

Příliš teplý duben s malým množstvím srážek zesiluje riziko výskytu půdního sucha v letních měsících. Souvislost popsal česko-německý tým vědců, který zkoumal okolnosti výskytů vln sucha za více než století. Za Česko se na studii podílel Oldřich Rakovec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU).

Lipsko se v posledních týdnech potýká s násilnými protesty příslušníků krajní levice. Doprovázejí je tvrdé střety extremistů s policisty. Noc po poslední sobotní demonstraci se sice obešla bez násilností, především ve čtvrti Connewitz ale zůstává situace silně napjatá kvůli vzrůstajícím útokům radikálů na policisty.

Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.

V Německu o víkendu uspořádali tři koncerty, jimiž chtěli vědci z univerzity v Halle ověřit, jaká opatření jsou vhodná pro obnovu podobných akcí. V rámci projektu Restart-19 se dobrovolníci zúčastnili v Lipsku tří koncertů německého zpěváka Tima Bendzka, přičemž na každém z nich panovaly pro návštěvníky trochu jiné podmínky. Výsledky studie by měly být známy do šesti týdnů, uvedl server televize ZDF.

Čeští vystavovatelé přijdou kvůli rušení zahraničních veletrhů kvůli koronaviru o 450 milionů korun, krize tohoto průmyslu se dotkne desítek tisíc lidí. Uvedli to zástupci Asociace výstavářských firem ČR (AVF), která zastupuje stovku firem. Výstaváři budou žádat o pomoc vládu.

Rostoucí mzdy a nízká nezaměstnanost se projevují na cenách a inflace je jejich důsledkem, míní vicepremiér Karel Havlíček (ANO), který se neobává zpomalující ekonomiky. Strach nemá ani předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a volá po vyšším růstu mezd. Před tím naopak varuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, podle nějž je ochlazení hospodářství jednoznačné. Hosté Událostí, komentářů diskutovali také o trojí sazbě DPH u piva.

Předsedkyně německých křesťanských demokratů (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová překvapila své spolustraníky, když jim na sjezdu v Lipsku oznámila, že je připravena okamžitě skončit ve funkci, pokud nenajde dostatečnou podporu pro svou politiku. Reagovala tak na kritiku kvůli klesajícím preferencím strany a neúspěchům v posledních zemských volbách. Sjezd se za ni postavil, ale o tom, kdo CDU povede do dalších voleb a kdo bude jejím kandidátem na kancléře, se bude rozhodovat až za rok.

Aram Radomski sedí 9. listopadu 1989 u večeře ve svém bytě ve východoberlínské čtvrti Prenzlauer Berg a dívá se na televizi. Běží v ní přímý přenos tiskové konference. Poněkud zmatený mluvčí vládnoucí komunistické strany na ní nejistě utrousí, že lidé mohou z NDR okamžitě vycestovat na Západ. Radomskimu projede hlavou, že se právě v jeho životě něco z minuty na minutu změnilo, a kvapně opouští byt. Vrátí se do něj až druhý den ráno po noci strávené v Západním Berlíně. Radomski a jeho kamarád Siegbert Schefke totiž budou prvními, komu se podaří proniknout za bortící se Berlínskou zeď.

Česko-německý fond budoucnosti v Lipsku počtvrté rozdělil Česko-německé novinářské ceny reportérům, kteří svými příspěvky pomohli porozumění mezi oběma státy. Oceněny byly české i německé reportáže, jejichž autoři informovali „diferencovaně a bez stereotypů“ o dění na opačné straně hranice. Zástupce má mezi vítězi i Česká televize. Režisér Jiří Fiedor zaujal porotu dokumentárním cyklem Česko-německé století.

Země bývalé Německé demokratické republiky (NDR) prošly za uplynulých 30 let dramatickým vývojem. Od pádu Berlínské zdi 9. listopadu 1989 přišly o zhruba 2,5 milionu obyvatel, z nichž velká část odešla za lepším životem na západ Německa. Většina z těch, kteří zůstali, si kvůli nekonkurenceschopnosti východoněmeckých firem, jež masově krachovaly, musela hledat novou práci. I když se některé regiony z hlubokého otřesu vzpamatovaly a dnes rostou, jiné, a platí to zejména pro venkovské oblasti, dodnes čelí velkým problémům. Chybí tam mladí lidé i šance.

Pád berlínské zdi a komunistické Německé demokratické republiky (NDR) by podle Franka-Waltera Steinmeiera zřejmě vůbec nebyl možný bez boje lidí za svobodu v sousedních zemích včetně Československa. Německý prezident to uvedl v Lipsku, které si připomíná 30. výročí rozsáhlé demonstrace, která podle řady historiků NDR zlomila vaz.

Ve studiu České televize na Kavčích horách dokončili hudbu k animovanému filmu Fany byla při tom. Popisuje události roku 1989 v Lipsku pohledem desetileté dívky a jeho cílem je přiblížit dětem pád železné opony. Snímek vzniká v koprodukci Německa, Belgie, Lucemburska a České republiky k 30. výročí konce rozdělení Evropy.

V Lipsku skončil v neděli knižní veletrh, jehož hlavním hostem bylo po téměř čtvrtstoletí Česko. Současnou českou literaturu přiblížilo návštěvníkům veletrhu pětapadesát autorů a na sedm desítek překladů. Pozornost k tuzemské literární tvorbě přitáhl například Jaroslav Rudiš nebo Radka Denemarková.

Po téměř čtvrtstoletí je Česko hlavním hostem významného knižního veletrhu v Lipsku. Od 21. do 24. března se v programu přehlídky představuje pětapadesát tuzemských autorů a autorek. Lipsko navíc loni na podzim zahájilo Český kulturní rok. Jak významná je prezentace Česka na veletrhu, přiblížil v rozhovoru programový koordinátor projektu Martin Krafl.

Jak popsat dětem novodobou historii? Odpověď nabídne animovaný snímek Fany byla při tom, který právě vzniká v Česku. Popisuje politické události podzimu roku 1989 v Lipsku pohledem desetileté dívky a nejmenším divákům přibližuje pád komunismu. Na filmu spolupracují čtyři evropské země. Zdejší tvůrce zastupují ilustrátor oceněného komiksu Svatá Barbora Marek Pokorný a Jan Saska, jehož krátký film Happy End byl v užším výběru na Oscara.