V Německu zorganizovali tři koncerty, kde se zkoumalo, jak se šíří koronavirus

V Německu o víkendu uspořádali tři koncerty, jimiž chtěli vědci z univerzity v Halle ověřit, jaká opatření jsou vhodná pro obnovu podobných akcí. V rámci projektu Restart-19 se dobrovolníci zúčastnili v Lipsku tří koncertů německého zpěváka Tima Bendzka, přičemž na každém z nich panovaly pro návštěvníky trochu jiné podmínky. Výsledky studie by měly být známy do šesti týdnů, uvedl server televize ZDF.

První koncert se neměl příliš lišit od akcí před pandemií covidu-19, na druhém byla připravena větší hygiena a lidé měli dodržovat menší rozestupy. Na třetím byla omezena účast na polovinu a lidé museli stát 1,5 metru od sebe. Všichni účastníci před akcí podstoupili testy na koronavirus, před vstupem do haly jim byla změřena teplota a všichni museli mít roušky.

Účastníci také dostali přístroje, které měří jejich rozestupy od ostatních. Vědci také chtějí pomoci fluorescenčních dezinfekcí zaznamenat povrchy, jichž se lidé na takových akcích nejčastěji dotýkají. 

Vědci z univerzity v Halle počítali s účastí asi 4200 dobrovolníků ve věku od 18 do 50 let. Podle agentury DPA jich nakonec byla zhruba třetina. „I tak je to ale dost pro hodnotná data,“ uvedl vedoucí studie Stefan Moritz s tím, že podobné projekty jsou nyní chystány také v Austrálii, Belgii a Dánsku.

Po skončení experimentu si zpěvák Bendzko akci pochvaloval, ač původně prý čekal, že koncerty budou tak trochu „sterilní“. „Ale opravdu jsme si to užili,“ uvedl podle DPA.

Projekt Restart-19 měl pomoci ověřit, za jakých podmínek lze znovu pořádat hromadné sportovní a kulturní akce v halách. Financují ho společně spolkové státy Sasko a Sasko-Anhaltsko, které na něj daly 990 tisíc eur (25,7 milionu korun), uvedl server BBC.

V Německu roste počet nakažených i testů

Německo za neděli zaznamenalo 2034 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od konce dubna. Jedním z důvodů vysokých denních nárůstů je ale podle agentury DPA zřejmě i větší počet provedených testů. Zatímco v dubnu se dělalo týdně asi 364 tisíc testů, koncem července to bylo na 560 tisíc týdně a v polovině tohoto měsíce 875 tisíc.

V Německu se první případ nákazy potvrdil koncem ledna. Celkem se dosud v této zemi, která má 83 milionů obyvatel, od počátku epidemie nakazilo 232 082 lidí, z toho 9267 lidi v souvislosti s nákazou zemřelo. Nejhorší byla v Německu epidemická situace na přelomu března a dubna, kdy přibývalo denně i přes šest tisíc potvrzených případů. V květnu se situace výrazně zlepšila, nový nárůst evidují od konce července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 6 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 8 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 9 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...