V Německu zorganizovali tři koncerty, kde se zkoumalo, jak se šíří koronavirus

V Německu o víkendu uspořádali tři koncerty, jimiž chtěli vědci z univerzity v Halle ověřit, jaká opatření jsou vhodná pro obnovu podobných akcí. V rámci projektu Restart-19 se dobrovolníci zúčastnili v Lipsku tří koncertů německého zpěváka Tima Bendzka, přičemž na každém z nich panovaly pro návštěvníky trochu jiné podmínky. Výsledky studie by měly být známy do šesti týdnů, uvedl server televize ZDF.

První koncert se neměl příliš lišit od akcí před pandemií covidu-19, na druhém byla připravena větší hygiena a lidé měli dodržovat menší rozestupy. Na třetím byla omezena účast na polovinu a lidé museli stát 1,5 metru od sebe. Všichni účastníci před akcí podstoupili testy na koronavirus, před vstupem do haly jim byla změřena teplota a všichni museli mít roušky.

Účastníci také dostali přístroje, které měří jejich rozestupy od ostatních. Vědci také chtějí pomoci fluorescenčních dezinfekcí zaznamenat povrchy, jichž se lidé na takových akcích nejčastěji dotýkají. 

Vědci z univerzity v Halle počítali s účastí asi 4200 dobrovolníků ve věku od 18 do 50 let. Podle agentury DPA jich nakonec byla zhruba třetina. „I tak je to ale dost pro hodnotná data,“ uvedl vedoucí studie Stefan Moritz s tím, že podobné projekty jsou nyní chystány také v Austrálii, Belgii a Dánsku.

Po skončení experimentu si zpěvák Bendzko akci pochvaloval, ač původně prý čekal, že koncerty budou tak trochu „sterilní“. „Ale opravdu jsme si to užili,“ uvedl podle DPA.

Projekt Restart-19 měl pomoci ověřit, za jakých podmínek lze znovu pořádat hromadné sportovní a kulturní akce v halách. Financují ho společně spolkové státy Sasko a Sasko-Anhaltsko, které na něj daly 990 tisíc eur (25,7 milionu korun), uvedl server BBC.

V Německu roste počet nakažených i testů

Německo za neděli zaznamenalo 2034 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od konce dubna. Jedním z důvodů vysokých denních nárůstů je ale podle agentury DPA zřejmě i větší počet provedených testů. Zatímco v dubnu se dělalo týdně asi 364 tisíc testů, koncem července to bylo na 560 tisíc týdně a v polovině tohoto měsíce 875 tisíc.

V Německu se první případ nákazy potvrdil koncem ledna. Celkem se dosud v této zemi, která má 83 milionů obyvatel, od počátku epidemie nakazilo 232 082 lidí, z toho 9267 lidi v souvislosti s nákazou zemřelo. Nejhorší byla v Německu epidemická situace na přelomu března a dubna, kdy přibývalo denně i přes šest tisíc potvrzených případů. V květnu se situace výrazně zlepšila, nový nárůst evidují od konce července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled