Vědci spočítali, jak demonstrace proti vládním opatřením urychlují šíření nákazy

Demonstrace lidí, kteří protestují kvůli pandemickým opatřením a současně je nedodržují, mohou šíření covidu-19 výrazně urychlit. Podle studie německých vědců dvě podzimní demonstrace mohou za přibližně šestnáct až jednadvacet tisíc nakažených.

V řadě zemí světa přibývá demonstrací proti opatřením, které vlády zavedly ve snaze zpomalit šíření pandemie nemoci covid-19. Epidemiologové před takovými shromážděními, která probíhaji často bez roušek, varovali – a němečtí vědci nyní spočítali, že oprávněně. 

Studie dvou německých univerzit prokázaly, že demonstrace v listopadu 2020 přispěly k výraznému šíření nového koronaviru. Autoři analyzovali dopad dvou velkých shromáždění, která se konala v listopadu 2020, na sedmidenní vývoj pandemie až do konce prosince.

Studovali oblasti, odkud odjely desetitisíce demonstrantů, kteří zamířili na velké demonstrace, jež se konaly 7. listopadu 2020 v Lipsku a 18. listopadu 2020 v Berlíně.

Zejména berlínská demonstrace patřila k těm největším, jež se v Evropě proti epidemickým opatřením a zákonům konaly. U Braniborské brány se jí zúčastnilo asi deset tisíc osob, většina přitom nerespektovala ani rozestupy, ani nošení roušek. Protest během dne přerostl v násilnosti, policie následně dav rozehnala s pomocí vodních děl, zadrženo bylo přes sto lidí.

Mobilita a nerespektování opatření

Klíčová místa, odkud na protesty odjelo nejvíc lidí, vybrali vědci z nabídky autobusových dopravců, kteří se od léta 2020 specializovali právě na přepravu demonstrantů.

Ukázalo se, že v oblastech, odkud tyto spoje vyjely a kam se pak demonstranti zase vrátili, došlo sedm dní po demonstracích k výraznějšímu nárůstu počtu nakažených než v místech, odkud žádné autobusy vypraveny nebyly. Tento dopad pak byl vidět až do Vánoc.

Vědci tvrdí, že kdyby se obě demonstrace neodehrály, bylo by možné zabránit nemoci covid-19 do Vánoc u 16 až 21 tisíc osob. Při odhadované smrtnosti kolem tří procent v Německu to znamená, že v jejich důsledku zemřelo až 600 lidí.

Tato analýza jako jedna z prvních v Evropě popsala, jaké riziko představuje menšina lidí, kteří sice nerespektují protiepidemická pravidla, jako jsou dobře známé Ruce-Roušky-Rozestupy, ale je přitom velmi mobilní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
Právě teď

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
před 45 mminutami

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
před 1 hhodinou

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
před 3 hhodinami

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
před 19 hhodinami

Archeologové objevili na okraji Bratislavy další římský akvadukt

Výjimečný objev se podařil trnavským archeologům. Při záchranných pracích odhalili na okraji Bratislavy dva tisíce let starý akvadukt, už druhý na stejném místě. Vědci teď řeší, kam tyto stavby vodu vedly a proč.
před 21 hhodinami

Brněnští vědci objevili mezi spermiemi netopýrů neznámého parazita

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita, který napadá netopýry. Patří mezi filárie neboli hlístice. Dosud neznámý druh nese latinský název Litomosa vetuni. Druhové jméno vetuni je zároveň oficiálním zkráceným názvem Veterinární univerzity.
včera v 10:44

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
včera v 06:40
Načítání...