Církev nabízí obcím do majetku opuštěné kostely. Jen v Libereckém kraji je jich na šest desítek. Zájem o zchátralé památky mají především menší obce, kde tvoří většinou hlavní dominantu. Radnice, které se rozhodly objekty převzít, v nich chtějí vybudovat například komunitní a společenská centra.
Stvolínky na Českolipsku mají 330 obyvatel a roční rozpočet šest a půl milionu korun. Přesto se převzetí zchátralých objektů nebojí. „Jsme biskupská obec, vždycky jsme byli. Nechceme, aby kostel spadl, proto jsme se rozhodli, že ho převezmeme,“ řekla starostka obce Pavlína Ištoková (nez.). A k tomu i faru a malé hospodářství.
Kostel s farou sousedí se zámkem. Ten od církve převzala obec už před jedenácti roky. Postupně ho opravuje. „Co se týče pomoci, máme dotační program, kde památkáři a další odborníci rozhodují o přidělení peněz. Ať už v programu, nebo individuálními dotacemi,“ uvedla náměstkyně pro kulturu a památkovou péči Libereckého kraje Květa Vinklátová (SLK).
Kostel do svého vlastnictví chce také Brniště ležící rovněž na Českolipsku. Opravit ho obec plánuje především z dotací. „Chceme ho zachovat pro další generace. Uvědomujeme si, že diecéze na to finance nemá. Tak jsme se rozhodli, že ho převedeme do vlastnictví a budeme postupně modernizovat,“ vysvětlil starosta obce Michal Vinš (STAN).
Liberecký kraj podepsal loni s litoměřickou diecézí memorandum. Je v něm seznam kostelů, které církev nabízí obcím k dalšímu využití. Církev může žádat o dotace, ale jen litoměřická diecéze má tisíc kostelů a administrativně ani finančně by to nezvládla.
Některé obce se obávají zátěže
„Jsou obce, které po nich sáhnou všemi deseti. A pak jsou takové, které se tomu brání, protože ví, že je to vcelku velká zátěž,“ řekl generální vikář Biskupství litoměřického Radek Jurnečka.
Dodal, že menší zájem mají obce v Ústeckém kraji, vstřícnější k nabídkám jsou ve Středočeském a právě Libereckém kraji. Letos biskupství převedlo na obce kostely také v Šimonovicích, Velenicích a Karlovicích.
V tuzemsku je zhruba deset tisíc kostelů, chrámů a kaplí. Katolická církev vlastní více než čtyři a půl tisíce z nich. Na jejich opravu vynaloží ročně zhruba miliardu a půl. Další stovky milionů korun získává z dotací a grantů. Ministerstvo kultury dává na opravu církevních památek desítky milionů ročně, stejně tak i resort pro místní rozvoj.
Kostely v soukromých rukou
Zvelebovat církevní památky se snaží i soukromníci. Například manželé Pivoňkovi zachraňují bývalý evangelický kostel ve Kšelích na Kolínsku, který je významnou připomínkou české reformace. Nepatřil církvi, ale zahraničnímu majiteli. Manželé založili nadační fond, pomocí kterého objekt koupili a opravují.
Až k Nejvyššímu soudu přitom podle Novinek.cz nedávno dospěl spor o dlouhodobě opuštěný kostel v Žalmanově na Karlovarsku. Farnost ho roky nevyužívala a vzdala se ho ve prospěch státu. Ten památku odmítl převzít. Podle rozsudku se o něj ale musí postarat. Jde pravděpodobně o první případ v Česku, kdy římskokatolická církev využila u kostela takzvanou derelikci neboli opuštění věci a byla v ní úspěšná.
Církev se vrhla na podnikání
Katolická církev se v posledních letech zároveň zaměřila na podnikání. Připravuje se tak na rok 2030, kdy jí přestane na provoz přispívat stát. Nepotřebného majetku se zbavuje, naopak staví bytové domy, provozuje pivovary nebo obchody.
Arcibiskupství pražské chce do konce tohoto roku vlastnit přes 560 bytů určených k pronájmu. V Předklášteří nebo Želivi se v klášterech vaří pivo. Biskupství brněnské pro změnu koupilo před čtyřmi lety v jihomoravské metropoli obchodní galerii Velký Špalíček.
