Skončila oprava barokního Clam-Gallasova paláce. Poprvé se otevře na konci září

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

Podle odborníků jde o jeden z nejlépe dochovaných šlechtických městských paláců na světě. Jeho nynější vrcholně barokní podobu vytvořil v letech 1714 až 1718 stavitel Tomáš Haffenecker podle návrhu vídeňského dvorního architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu pro hraběte Jana Václava Gallase. Od druhé světové války tam sídlil Archiv hlavního města Prahy, který se od roku 2017 postupně přestěhoval do nové budovy na Chodovci.

Rekonstrukce začala zhruba před čtyřmi lety, přípravy na ni už v roce 2010. „Tento palác ztělesňuje období baroka a Praha je po celém světě vnímána jako jedna z nejlepších destinací, kam jet za barokními památkami,“ řekl radní hlavního města Jan Chabr (TOP 09). Dodal, že magistrát v nejbližší době vypíše výběrová řízení na pronájem restaurace, kavárny a tří dalších prostor, kde mohou být například obchody nebo galerie.

Objevy archeologů

Podle architekta Petra Malinského, který se svým studiem ARPEMA rekonstrukci navrhl, archeologové objevili zajímavá sklepení z původních gotických staveb, které později palác nahradil. Restaurátoři také obnovili zamalované barokní fresky u hlavního schodiště.

Zajímavý objev se podle architekta týkal fasády, která byla v originální úpravě natřena šedou barvou, čemuž odpovídá i podoba zrekonstruovaného paláce. To se týká také soch titánů, které byly dlouhou dobu odkryté na pískovec.

„Ukázalo se ale, že nikdy nebyl úmysl ten kámen prezentovat, všude v záhybech se našly zbytky původní barvy,“ vysvětlil Malinský. Doplnil, že v této otázce bylo složité přesvědčit památkáře, kteří ale nálezy nakonec uznali. Budova tak podle architekta vypadá zvnějšku tak, jak vypadala na počátku 18. století.

V paláci se budou konat společenské akce, největší část prostor pak připadne MMP. První prohlídkový den pro veřejnost bude 28. září. Od 17. října do 17. listopadu se bude na Mariánském náměstí konat výstava s názvem Clam-Gallasovský palác v Praze a od 20. října do 30. ledna příštího roku bude přímo v paláci k vidění expozice věnovaná pozdně baroknímu hudebnímu skladateli Josefu Myslivečkovi.

První výstava pod vedením MMP pak ponese titul Od korunovace 1723 ke korunovaci 1743 a uskuteční se od 28. března příštího roku do 29. ledna roku 2024. Mezitím by v červnu měly být ve druhém patře paláce spuštěny stálé prohlídky interiérů s dobovým vybavením. Expozici věnovanou barokní Praze plánuje muzeum otevřít v polovině roku 2024, bude zahrnovat řadu exponátů ze sbírek MMP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Poslanec Doksanský rezignoval na místo ve školské komisi Hradce Králové

Opoziční zastupitel Hradce Králové a poslanec Denis Doksanský (ANO) v pondělí rezignoval na místo v komisi městské rady pro výchovu a vzdělávání. Městská rada měla v úterý odpoledne projednat Doksanského odvolání z komise, a to kvůli jeho působení ve Střední škole Sion High School. Na uvolněné místo v komisi pro výchovu a vzdělávání pak rada města na návrh ANO jmenovala středoškolského učitele Filipa Diviše.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo prověří postup soudu v Ostravě kvůli obtěžování zaměstnankyň

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje postup vedení Krajského soudu v Ostravě v souvislosti s případem tamního soudce, na jehož nevhodné chování si stěžovaly jeho spolupracovnice. Podle serveru Seznam Zprávy měl šéf soudu Petr Novák informace o možném sexuálním obtěžování od loňského podzimu, trestní oznámení ale podal na konci ledna.
před 13 hhodinami

Policie prověřuje možné ublížení na zdraví u stovek lidí kvůli defibrilátorům ve FN Olomouc

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Pardubicích vzniká petice proti likvidaci holubů plynem

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.
před 16 hhodinami

Výběr dodavatele na stavbu další části metra D byl v pořádku, uvedl úřad

Výběr dodavatele v zakázce na stavbu části pražského metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory byl v pořádku, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Výběr sdružení firem vedených společností Subterra napadla u ÚOHS firma Strabag. Rozhodnutí zatím není pravomocné, lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
před 19 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 21 hhodinami

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
9. 2. 2026
Načítání...