Michal Bregant

Poměrně pravidelně se v programu filmového festivalu v Benátkách objevují restaurované snímky ze zlatého fondu československé kinematografie. Letos festivalové publikum zhlédlo Ucho. Psychologický thriller z dob politických procesů skončil hned po vzniku v roce 1969 v trezoru. Restaurovaná verze se záhy po skončení benátského festivalu dostane i do českých biografů.

Po roční pauze se Karlovy Vary opět zaplnily filmem. Pětapadesátý ročník festivalu začal v pátek, hned na úvod předal cenu anglickému herci Michaelu Caineovi. Jako zahajovací snímek bylo vybráno drama Zátopek. Filmová přehlídka pokračuje až do 28. srpna.

Jiří Menzel rozuměl hercům, uměl s nimi pracovat a sám byl vynikajícím hercem. Točil filmy proto, aby uspokojil svoje diváky. V Bohumilu Hrabalovi si našel silné postavy a situace, které dokázal lyrizovat, aby potěšil všechny. Tak slavného režiséra hodnotí filmoví kritici a historici. Václav Neckář na něj zase vzpomíná jako na perfektního režiséra, protože ho hlídal.

V sobotu 5. září zemřel režisér Jiří Menzel. Natočil oscarové drama Ostře sledované vlaky nebo komedii Vesničko má středisková. O úmrtí jedné z nejvýraznějších osobností české (československé) poválečné kinematografie informovala jeho manželka Olga. Svou vzpomínku připojují také Menzelovi kolegové, ať už se významným filmařem potkali před kamerou, nebo za ní. Poslední rozloučení pro veřejnost se neuskuteční, Menzelova dlouholetá asistentka Míla Řádová v ČT uvedla, že si oficiální pohřeb nepřál.

Prezident Edvard Beneš podepsal 11. srpna 1945 dekret „o opatřeních v oblasti filmu“. Provozovat filmové ateliéry, vyrábět, půjčovat i veřejně promítat filmy mohl výhradně stát. Pod státní kontrolou se československá kinematografie oficiálně udržela až do roku 1993, i když po sametové revoluci začalo soukromé podnikání v tomto oboru. Co státní monopol pro kinematografii znamenal, přiblížil v rozhovoru pro Studio 6 ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.

Pan Kopfrkingl má rád všechno krásné a vraždami páchá dobro. S mrazivou postavou Spalovače mrtvol seznámil nejprve čtenáře Ladislav Fuks a poté v roce 1969 i stejnojmenný film Juraje Herze. Snímek ovšem putoval rychle do trezoru. Do kin se nyní opět vrací – v digitálně restaurované verzi. S vyčištěným obrazem a zvukem měl Spalovač mrtvol v sobotu světovou premiéru na festivalu v Karlových Varech. Jeho uvedení vyprodalo více než tisíc míst ve velkém sále hotelu Thermal.