„Extrakt čecháčkovství.“ Vary uvedly film Ecce homo Homolka

Nahrávám video
Události: Film Ecce homo Homolka ve Varech
Zdroj: ČT24

Obnovené premiéry se i letos na festivalu v Karlových Varech dočkala další filmová klasika. Digitální restaurování vrátilo na plátna snímek Jaroslava Papouška Ecce homo Homolka. Sarkastickou komedii ze života jedné multigenerační rodiny doprovodili na festival z původního hereckého obsazení bratři Formanové, tenkrát děti.

Když dvojčata Petr a Matěj Formanovi ve filmu Ecce homo Homolka hrála, bylo jim pět let. „Máme vzpomínky zprostředkované naší babičkou a naším dědou. Jezdili s námi na natáčení a hlídali nás tam. Děda měl hillmana,“ vybavuje si Petr Forman a zmiňuje auto britské značky.

Právě to se objeví i v lesní scéně z Homolkových, která patří k Formanovým oblíbeným, přestože jinak se na své dětské snímky prý nedívá. „Je tam kratičký záběr, kdy z lesa vyběhnou babička s dědou, skočí do toho hillmana a odjedou. Takže když to náhodou běží a stihnu ten moment, tak se podívám na tohle a zavzpomínám,“ přiznal.

Delegace k filmu Ecce homo Homolka: Eduard Kučera, Milada Kučerová, herec Petr Forman, dcera režiséra Jaroslava Papouška Petra Vlčková, herec Matěj Forman, zástupce společnosti UPP Ivo Marák
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Přehlídka stereotypů

Zachycení obyčejné neděle v životě jednoho pražského taxikáře a jeho rodiny – starostlivé, leč nekompromisní manželky, nespokojené dcery Heduš s poněkud ušlápnutým manželem Ludvou a malými dvojčaty – posloužilo režisérovi a scenáristovi Jaroslavu Papouškovi ke kousavé studii.

„Je to takový extrakt čecháčkovství. Každý se tam najde,“ míní Petr Forman. „Přehlídka všech stereotypů, sebeklamů a iluzí, které o sobě občas míváme a které si pěstujeme. A ze kterých si potom vytváříme tu příšernou chandru, což vidíme vlastně i dneska,“ dodává generální ředitel Národního filmového archivu (NFA) Michal Bregant.

Ecce homo Homolka
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Napomohlo přirozené herectví Josefa Šebánka, Heleny Růžičkové, Františka Husáka a Marie Motlové.

Dozvuk nové vlny

Archiv v minulých letech uváděl na karlovarském festivalu restaurované snímky nové vlny, k níž se Homolkovi počítají: Intimní osvětlení Ivana Passera, Marketu Lazarovou Františka Vláčila, Každý den odvahu Evalda Schorma či Hoří, má panenko Miloše Formana.

Ecce homo Homolka
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

Ecce homo Homolka natočil Papoušek na konci šedesátých let – trpká komedie se tak stala jedním z posledních dozvuků nové vlny. Začala normalizace, někteří filmaři nesměli tvořit, jiní Československo opustili. Na dvou pokračováních Homolkových z počátku let sedmdesátých je podle NFA už jiná doba znát: satirický obraz české pasivity z větší části ustoupil lidovějším gagům.

Po uvedení ve Varech se restaurovaná verze snímku Ecce homo Homolka dostane i do kin a NFA by ji rád vyslal také na zahraniční festivaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...