Brněnští koaliční zastupitelé v úterý čtyřiceti hlasy schválili smlouvu městské společnosti Arena Brno s Českou spořitelnou na čerpání úvěru 2,2 miliardy korun pro stavbu multifunkční haly v areálu výstaviště. Za výstavbu haly město zaplatí celkově 5,76 miliardy. Podle radního Petra Kratochvíla (ODS) je v této částce miliardová rezerva, řekl to po jednání novinářům. Úvěr bude město splácet 25 let do roku 2050 s úrokem 4,87 procenta, na úrocích tak zaplatí 1,7 miliardy korun.
Brněnské zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o úvěru na multifunkční halu. Opozice je ke stavbě kritická
Události v regionech: Brněnští zastupitelé schválili úvěr na stavbu haly (zdroj: ČT24)
Kratochvíl uvedl, že je hrdý na to, že se Brno díky stavbě haly pro velké sportovní akce a koncerty posune dál. Město zatím stále čeká na notifikaci Evropské komise, která hodnotí, zda je možné podpořit stavbu z veřejných zdrojů. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) očekává, že ji město obdrží v polovině července.
Město na stavbu získá dotaci půl miliardy korun – 300 milionů od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zbylé náklady musí pokrýt z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu a z úvěru. Celkový plánovaný rozpočet města na letošní rok je 18 miliard korun.
Soukromý provozovatel se nenašel
Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude městu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se však nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost Arena Brno, která bude postupně podle potřeby nabírat zaměstnance. K dispozici má město finanční analýzu, v níž se kalkuluje s počty sportovních zápasů i koncertů, s počty diváků, s příjmy za pronájem skyboxů a dalšími příjmy.
Vedení města věří, že hala zisk generovat bude. Pokud však bude vykazovat ztrátu, bude se sanovat z městského rozpočtu, uvedla Vaňková. Kratochvíl řekl, že město chce i v budoucnu usilovat o to, aby se našla komerční společnost, která bude halu provozovat.
Zatímco Kratochvíl stejně jako Vaňková považují stavbu haly za přínosnou pro město, opoziční strany Zelení, Žít Brno a Piráti se staví proti výstavbě kvůli velkému riziku pro hospodaření města na mnoho let dopředu a kvůli tomu, že město na úkor haly šetří na jiných investicích. „Myslím, že ekonomická situace je v současnosti natolik ustálená, že nám umožňuje halu postavit,“ reagovala Vaňková.
„Úvěr se bude uzavírat v situaci, kdy neexistuje jediný komerční zájemce, který by chtěl multifunkční halu provozovat. Město pro zajištění potřebných financí na stavbu musí omezovat všechny ostatní služby a ve velkém rozprodávat nemovitý majetek. Projekt je už nyní tak finančně náročný, že Národní rozvojová banka upustila od jeho podpory. V této pro město vysoce rizikové podobě bohužel nemůžeme stavbu haly podpořit,“ zmínil zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti).
Aby město úvěr získalo, musí dát do zástavy společnost Arena Brno. „Můžeme tak bez nadsázky hovořit o nejrizikovější brněnské stavbě století. Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci,“ je přesvědčený předseda brněnských Pirátů Marek Lahoda.
„Prostě si myslí, že lidé přijdou“
Podle zastupitele Matěje Hollana (Zelení a Žít Brno) se město na hale investičně vyčerpává a zastavuje další projekty – například fotbalový stadion, atletickou halu či kreativní centrum. „Politicky je to sice legitimní, ale je kvůli tomu potřeba odepsat jiné věci. Navíc ekonomicky je projekt postavený na vodě. Když jsem se ptal, jak se v analýze došlo k předpokládanému počtu návštěvníků, bylo mi odpovězeno, že si prostě myslí, že ti lidé přijdou,“ řekl Hollan.
I zastupitelé z SPD zpochybnili tuto investici ve chvíli, kdy město potřebuje jiné a podle nich důležitější věci. Město již připravilo v západní části výstaviště pozemek pro stavbu a je vybrána firma, která má halu stavět.