Brněnské zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o úvěru na multifunkční halu. Opozice je ke stavbě kritická

3 minuty
Události v regionech: Brněnští zastupitelé schválili úvěr na stavbu haly
Zdroj: ČT24

Brněnští koaliční zastupitelé v úterý čtyřiceti hlasy schválili smlouvu městské společnosti Arena Brno s Českou spořitelnou na čerpání úvěru 2,2 miliardy korun pro stavbu multifunkční haly v areálu výstaviště. Za výstavbu haly město zaplatí celkově 5,76 miliardy. Podle radního Petra Kratochvíla (ODS) je v této částce miliardová rezerva, řekl to po jednání novinářům. Úvěr bude město splácet 25 let do roku 2050 s úrokem 4,87 procenta, na úrocích tak zaplatí 1,7 miliardy korun.

Kratochvíl uvedl, že je hrdý na to, že se Brno díky stavbě haly pro velké sportovní akce a koncerty posune dál. Město zatím stále čeká na notifikaci Evropské komise, která hodnotí, zda je možné podpořit stavbu z veřejných zdrojů. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) očekává, že ji město obdrží v polovině července. 

Město na stavbu získá dotaci půl miliardy korun – 300 milionů od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zbylé náklady musí pokrýt z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu a z úvěru. Celkový plánovaný rozpočet města na letošní rok je 18 miliard korun.

Soukromý provozovatel se nenašel

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude městu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se však nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost Arena Brno, která bude postupně podle potřeby nabírat zaměstnance. K dispozici má město finanční analýzu, v níž se kalkuluje s počty sportovních zápasů i koncertů, s počty diváků, s příjmy za pronájem skyboxů a dalšími příjmy.

Vedení města věří, že hala zisk generovat bude. Pokud však bude vykazovat ztrátu, bude se sanovat z městského rozpočtu, uvedla Vaňková. Kratochvíl řekl, že město chce i v budoucnu usilovat o to, aby se našla komerční společnost, která bude halu provozovat.

Zatímco Kratochvíl stejně jako Vaňková považují stavbu haly za přínosnou pro město, opoziční strany Zelení, Žít Brno a Piráti se staví proti výstavbě kvůli velkému riziku pro hospodaření města na mnoho let dopředu a kvůli tomu, že město na úkor haly šetří na jiných investicích. „Myslím, že ekonomická situace je v současnosti natolik ustálená, že nám umožňuje halu postavit,“ reagovala Vaňková.

„Úvěr se bude uzavírat v situaci, kdy neexistuje jediný komerční zájemce, který by chtěl multifunkční halu provozovat. Město pro zajištění potřebných financí na stavbu musí omezovat všechny ostatní služby a ve velkém rozprodávat nemovitý majetek. Projekt je už nyní tak finančně náročný, že Národní rozvojová banka upustila od jeho podpory. V této pro město vysoce rizikové podobě bohužel nemůžeme stavbu haly podpořit,“ zmínil zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti).

Aby město úvěr získalo, musí dát do zástavy společnost Arena Brno. „Můžeme tak bez nadsázky hovořit o nejrizikovější brněnské stavbě století. Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci,“ je přesvědčený předseda brněnských Pirátů Marek Lahoda.

„Prostě si myslí, že lidé přijdou“

Podle zastupitele Matěje Hollana (Zelení a Žít Brno) se město na hale investičně vyčerpává a zastavuje další projekty – například fotbalový stadion, atletickou halu či kreativní centrum. „Politicky je to sice legitimní, ale je kvůli tomu potřeba odepsat jiné věci. Navíc ekonomicky je projekt postavený na vodě. Když jsem se ptal, jak se v analýze došlo k předpokládanému počtu návštěvníků, bylo mi odpovězeno, že si prostě myslí, že ti lidé přijdou,“ řekl Hollan.

I zastupitelé z SPD zpochybnili tuto investici ve chvíli, kdy město potřebuje jiné a podle nich důležitější věci. Město již připravilo v západní části výstaviště pozemek pro stavbu a je vybrána firma, která má halu stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Před čtyřmi lety jižní Moravu zasáhlo ničivé tornádo

Přírodní katastrofa na jihu Moravy před čtyřmi lety vzala životy šesti lidem a zničila zhruba 1600 budov. Většina je již opravená, ale dělníci stále pracují například na hodonínském domovu pro seniory. Stavba je nyní bezpečnější. Přibude také fotovoltaická elektrárna, takže provoz bude úspornější. V dalších zasažených obcích vrcholí opravy, například Moravská Nová Ves dokončuje knihovnu.
před 4 hhodinami

Řidič kamionu na Olomoucku rozdal zdarma náklad, pak v afektu zničil samoobsluhu

Olomoučtí policisté v sobotu v podvečer zadrželi sedmačtyřicetiletého muže, který zřejmě v opilosti zdemoloval prodejnu smíšeného zboží v Pňovicích. Kromě zboží a vybavení samoobsluhy poničil také tři venku zaparkovaná auta. Zastavila ho až přivolaná policejní hlídka. Škoda dosahuje více než půl milionu korun.
před 6 hhodinami

Reportéři ČT: Na liberecké radnici se prý rozrostl „ucelený systém korupce“

Vyostřená zastupitelstva a hádky o to, kdo co vlastně zavinil a kdo by za to měl nést zodpovědnost. Tak to v poslední době občas vypadá na liberecké radnici. Policie pokračuje ve vyšetřování případu, v rámci kterého politici údajně ovlivňovali rozhodování ve prospěch některých firem. Loni musel ve funkci skončit náměstek primátora za ODS. Nedávno policie obvinila dalšího náměstka primátora zvoleného za ANO. A také musel skončit. Pro Reportéry ČT točil Petr Vodseďálek.
před 7 hhodinami

Spor o „Hradčany Krkonoš“ se stal politickým tématem

Luční bouda patří k ikonám Krkonoš. Na hřebenech stojí po staletí a vždy byla pro turisty vyhledávanou zastávkou. Teď jsou ale její dveře pro kolemjdoucí zavřené. Majitelé boudy si stěžují, že je šikanují pracovníci národního parku. Jeho vedení se brání, že jen dělá to, co mu ukládá zákon. Vadí hlavně intenzita dopravy v nejpřísněji chráněných oblastech. V zákulisí to vypadá, že v tomto boji jde o mnohem víc. Spor se totiž dostává i do politiky. Někteří starostové říkají, že chtějí více chránit lidi, kteří v oblasti žijí. Rozruch mezi ochránci přírody zase vzbudily návrhy poslanců, které výrazně oklešťují pravomoci národních parků. Pro Reportéry ČT točil Tomáš Vlach.
před 11 hhodinami

Bouřky zaměstnaly hasiče v mnoha krajích

Hasiči napříč kraji zasahovali kvůli bouřkám od pondělního večera u několika set různých případů. Nejvíce výjezdů zaznamenali v Jihočeském kraji, kde řešili hned 179 případů. Nejčastěji odstraňovali popadané stromy a větve nebo čerpali vodu. Kvůli popadaným stromům někde také nejezdily vlaky, většinou na Šumavě a na Liberecku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lesníci a ochránci přírody zachraňují vodu v Brdech

Ochránci přírody a lesníci zkoušejí, jak zadržet vodu v Brdech, které přišly o část porostů při kůrovcové kalamitě. Na svazích po těžbě začali s budováním zvláštních příkopů a hrází, které mají odtok zpomalit. Už dříve se jim osvědčily třeba i v Beskydech.
před 18 hhodinami

Kraje hledají, jak nahradit chybějící miliardy na opravy silnic

Odklad klíčových projektů, ale i doplnění chybějících peněz z úspor nebo na úkor jiných oblastí. Kraje ve spojitosti s výpadkem dvou miliard na opravy silnic druhých a třetích tříd zvažují, jak chybějící peníze nahradit. S těmi počítala novela rozpočtového určení daní, která leží ve sněmovně, zřejmě se již ale nestihne prosadit.
před 18 hhodinami

V Čáslavi se uskuteční referendum k plánovanému rozšíření skládky

V Čáslavi na Kutnohorsku se uskuteční místní referendum k plánovanému rozšíření skládky. Bude se konat 3. a 4. října spolu s volbami do Poslanecké sněmovny. Souhlasili s tím v pondělí městští zastupitelé. Odpůrci rozšíření skládky se obávají růstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Odpadová společnost AVE CZ kritiku odmítá.
23. 6. 2025
Načítání...