Brněnské zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o úvěru na multifunkční halu. Opozice je ke stavbě kritická

Nahrávám video
Události v regionech: Brněnští zastupitelé schválili úvěr na stavbu haly
Zdroj: ČT24

Brněnští koaliční zastupitelé v úterý čtyřiceti hlasy schválili smlouvu městské společnosti Arena Brno s Českou spořitelnou na čerpání úvěru 2,2 miliardy korun pro stavbu multifunkční haly v areálu výstaviště. Za výstavbu haly město zaplatí celkově 5,76 miliardy. Podle radního Petra Kratochvíla (ODS) je v této částce miliardová rezerva, řekl to po jednání novinářům. Úvěr bude město splácet 25 let do roku 2050 s úrokem 4,87 procenta, na úrocích tak zaplatí 1,7 miliardy korun.

Kratochvíl uvedl, že je hrdý na to, že se Brno díky stavbě haly pro velké sportovní akce a koncerty posune dál. Město zatím stále čeká na notifikaci Evropské komise, která hodnotí, zda je možné podpořit stavbu z veřejných zdrojů. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) očekává, že ji město obdrží v polovině července. 

Město na stavbu získá dotaci půl miliardy korun – 300 milionů od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zbylé náklady musí pokrýt z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu a z úvěru. Celkový plánovaný rozpočet města na letošní rok je 18 miliard korun.

Soukromý provozovatel se nenašel

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude městu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se však nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost Arena Brno, která bude postupně podle potřeby nabírat zaměstnance. K dispozici má město finanční analýzu, v níž se kalkuluje s počty sportovních zápasů i koncertů, s počty diváků, s příjmy za pronájem skyboxů a dalšími příjmy.

Vedení města věří, že hala zisk generovat bude. Pokud však bude vykazovat ztrátu, bude se sanovat z městského rozpočtu, uvedla Vaňková. Kratochvíl řekl, že město chce i v budoucnu usilovat o to, aby se našla komerční společnost, která bude halu provozovat.

Zatímco Kratochvíl stejně jako Vaňková považují stavbu haly za přínosnou pro město, opoziční strany Zelení, Žít Brno a Piráti se staví proti výstavbě kvůli velkému riziku pro hospodaření města na mnoho let dopředu a kvůli tomu, že město na úkor haly šetří na jiných investicích. „Myslím, že ekonomická situace je v současnosti natolik ustálená, že nám umožňuje halu postavit,“ reagovala Vaňková.

„Úvěr se bude uzavírat v situaci, kdy neexistuje jediný komerční zájemce, který by chtěl multifunkční halu provozovat. Město pro zajištění potřebných financí na stavbu musí omezovat všechny ostatní služby a ve velkém rozprodávat nemovitý majetek. Projekt je už nyní tak finančně náročný, že Národní rozvojová banka upustila od jeho podpory. V této pro město vysoce rizikové podobě bohužel nemůžeme stavbu haly podpořit,“ zmínil zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti).

Aby město úvěr získalo, musí dát do zástavy společnost Arena Brno. „Můžeme tak bez nadsázky hovořit o nejrizikovější brněnské stavbě století. Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci,“ je přesvědčený předseda brněnských Pirátů Marek Lahoda.

„Prostě si myslí, že lidé přijdou“

Podle zastupitele Matěje Hollana (Zelení a Žít Brno) se město na hale investičně vyčerpává a zastavuje další projekty – například fotbalový stadion, atletickou halu či kreativní centrum. „Politicky je to sice legitimní, ale je kvůli tomu potřeba odepsat jiné věci. Navíc ekonomicky je projekt postavený na vodě. Když jsem se ptal, jak se v analýze došlo k předpokládanému počtu návštěvníků, bylo mi odpovězeno, že si prostě myslí, že ti lidé přijdou,“ řekl Hollan.

I zastupitelé z SPD zpochybnili tuto investici ve chvíli, kdy město potřebuje jiné a podle nich důležitější věci. Město již připravilo v západní části výstaviště pozemek pro stavbu a je vybrána firma, která má halu stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 17 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 21 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...