Brněnské zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o úvěru na multifunkční halu. Opozice je ke stavbě kritická

Nahrávám video

Brněnští koaliční zastupitelé v úterý čtyřiceti hlasy schválili smlouvu městské společnosti Arena Brno s Českou spořitelnou na čerpání úvěru 2,2 miliardy korun pro stavbu multifunkční haly v areálu výstaviště. Za výstavbu haly město zaplatí celkově 5,76 miliardy. Podle radního Petra Kratochvíla (ODS) je v této částce miliardová rezerva, řekl to po jednání novinářům. Úvěr bude město splácet 25 let do roku 2050 s úrokem 4,87 procenta, na úrocích tak zaplatí 1,7 miliardy korun.

Kratochvíl uvedl, že je hrdý na to, že se Brno díky stavbě haly pro velké sportovní akce a koncerty posune dál. Město zatím stále čeká na notifikaci Evropské komise, která hodnotí, zda je možné podpořit stavbu z veřejných zdrojů. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) očekává, že ji město obdrží v polovině července. 

Město na stavbu získá dotaci půl miliardy korun – 300 milionů od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zbylé náklady musí pokrýt z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu a z úvěru. Celkový plánovaný rozpočet města na letošní rok je 18 miliard korun.

Soukromý provozovatel se nenašel

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude městu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se však nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost Arena Brno, která bude postupně podle potřeby nabírat zaměstnance. K dispozici má město finanční analýzu, v níž se kalkuluje s počty sportovních zápasů i koncertů, s počty diváků, s příjmy za pronájem skyboxů a dalšími příjmy.

Vedení města věří, že hala zisk generovat bude. Pokud však bude vykazovat ztrátu, bude se sanovat z městského rozpočtu, uvedla Vaňková. Kratochvíl řekl, že město chce i v budoucnu usilovat o to, aby se našla komerční společnost, která bude halu provozovat.

Zatímco Kratochvíl stejně jako Vaňková považují stavbu haly za přínosnou pro město, opoziční strany Zelení, Žít Brno a Piráti se staví proti výstavbě kvůli velkému riziku pro hospodaření města na mnoho let dopředu a kvůli tomu, že město na úkor haly šetří na jiných investicích. „Myslím, že ekonomická situace je v současnosti natolik ustálená, že nám umožňuje halu postavit,“ reagovala Vaňková.

„Úvěr se bude uzavírat v situaci, kdy neexistuje jediný komerční zájemce, který by chtěl multifunkční halu provozovat. Město pro zajištění potřebných financí na stavbu musí omezovat všechny ostatní služby a ve velkém rozprodávat nemovitý majetek. Projekt je už nyní tak finančně náročný, že Národní rozvojová banka upustila od jeho podpory. V této pro město vysoce rizikové podobě bohužel nemůžeme stavbu haly podpořit,“ zmínil zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti).

Aby město úvěr získalo, musí dát do zástavy společnost Arena Brno. „Můžeme tak bez nadsázky hovořit o nejrizikovější brněnské stavbě století. Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci,“ je přesvědčený předseda brněnských Pirátů Marek Lahoda.

„Prostě si myslí, že lidé přijdou“

Podle zastupitele Matěje Hollana (Zelení a Žít Brno) se město na hale investičně vyčerpává a zastavuje další projekty – například fotbalový stadion, atletickou halu či kreativní centrum. „Politicky je to sice legitimní, ale je kvůli tomu potřeba odepsat jiné věci. Navíc ekonomicky je projekt postavený na vodě. Když jsem se ptal, jak se v analýze došlo k předpokládanému počtu návštěvníků, bylo mi odpovězeno, že si prostě myslí, že ti lidé přijdou,“ řekl Hollan.

I zastupitelé z SPD zpochybnili tuto investici ve chvíli, kdy město potřebuje jiné a podle nich důležitější věci. Město již připravilo v západní části výstaviště pozemek pro stavbu a je vybrána firma, která má halu stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoKvůli extrémnímu počasí hrozí kůrovcová kalamita

Kůrovec může znovu ohrozit české lesy. Podmínky mu vytvořilo letošní suché a horké počasí. „Neprší, tak stromy jsou ve stresu, protože nemají vodu. Pro kůrovce jsou snadná kořist,“ vysvětluje náměstek pro lesní hospodářství z oblastního ředitelství Vysočina v rámci Lesů ČR Tomáš Kotík. Kalamita by se podle odborníků mohla projevit za dva roky. Nejen zaměstnanci státních lesů proto už teď porosty kontrolují a hledají v nich napadené stromy. Ani jejich likvidace ale nemusí být řešení. Vše záleží na dalším vývoji počasí.
před 8 hhodinami

Zemřel šlechtic Filip Sternberg. Majiteli hradu Český Šternberk bylo 69 let

Ve věku 69 let zemřel v sobotu ve Vídni po těžké nemoci Filip Sternberg, majitel hradu Český Šternberk na Benešovsku a potomek významného rodu Sternbergů. O jeho úmrtí v neděli informovala kastelánka Českého Šternberku Zuzana Míková.
před 8 hhodinami

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
před 19 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
5. 9. 2026

VideoAž 150 kilometrů v hodině mohou řidiči na části D3 jezdit do konce roku

Mezi Planou nad Lužnicí na Táborsku a Úsilným u Českých Budějovic pokračuje testovací režim, řidiči tam tak na dálnici D3 do konce roku mohou za vhodných podmínek jezdit až 150 kilometrů v hodině. Původně mělo zkušební období skončit v září, ministerstvo dopravy však chce získat víc dat o tom, jak se auta na úseku chovají a jestli vyšší rychlost nezpůsobuje víc nehod. Data bude analyzovat během podzimu. Do konce roku rozhodne, jestli tam rychlost ponechá trvale.
5. 9. 2026

K Národnímu muzeu v Praze se vracejí tramvaje

Po zhruba patnácti měsících se v sobotu u pražského Národního muzea obnovuje provoz tramvají, začínají znovu jezdit mezi zastávkami Italská a I. P. Pavlova. Vyplývá to z informací na webu pražského dopravního podniku. Trať, kterou využívají tramvajové linky 11 a 13, prošla obnovou jako součást výstavby napojení kolejí ve Vinohradské ulici na budovanou trať přes Václavské náměstí.
5. 9. 2026

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
4. 9. 2026

Demolice vyhořelé budovy ve Zlíně bude pokračovat, ani část nelze zachovat

Ani část vyhořelé 34. budovy v bývalém baťovském areálu ve Zlíně není podle odborníků možné zachovat, demolice proto bude v pondělí pokračovat. Předpokládá se, že zbytek torza by měla najatá firma odstranit během následujícího týdne, sdělil ředitel marketingu a komunikace firmy Cream Marcel Schmidt.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.