Brněnské zastupitelstvo odsouhlasilo smlouvu o úvěru na multifunkční halu. Opozice je ke stavbě kritická

Nahrávám video

Brněnští koaliční zastupitelé v úterý čtyřiceti hlasy schválili smlouvu městské společnosti Arena Brno s Českou spořitelnou na čerpání úvěru 2,2 miliardy korun pro stavbu multifunkční haly v areálu výstaviště. Za výstavbu haly město zaplatí celkově 5,76 miliardy. Podle radního Petra Kratochvíla (ODS) je v této částce miliardová rezerva, řekl to po jednání novinářům. Úvěr bude město splácet 25 let do roku 2050 s úrokem 4,87 procenta, na úrocích tak zaplatí 1,7 miliardy korun.

Kratochvíl uvedl, že je hrdý na to, že se Brno díky stavbě haly pro velké sportovní akce a koncerty posune dál. Město zatím stále čeká na notifikaci Evropské komise, která hodnotí, zda je možné podpořit stavbu z veřejných zdrojů. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) očekává, že ji město obdrží v polovině července. 

Město na stavbu získá dotaci půl miliardy korun – 300 milionů od Národní sportovní agentury a 200 milionů od Jihomoravského kraje. Zbylé náklady musí pokrýt z vlastních zdrojů, tedy z rozpočtu a z úvěru. Celkový plánovaný rozpočet města na letošní rok je 18 miliard korun.

Soukromý provozovatel se nenašel

Původní záměr města byl, aby halu provozoval soukromý subjekt, který s městem uzavře nájemní smlouvu a bude městu každoročně odvádět smluvenou částku. Nikdo se však nenašel. Proto město rozhodlo, že provoz zajistí nová městská společnost Arena Brno, která bude postupně podle potřeby nabírat zaměstnance. K dispozici má město finanční analýzu, v níž se kalkuluje s počty sportovních zápasů i koncertů, s počty diváků, s příjmy za pronájem skyboxů a dalšími příjmy.

Vedení města věří, že hala zisk generovat bude. Pokud však bude vykazovat ztrátu, bude se sanovat z městského rozpočtu, uvedla Vaňková. Kratochvíl řekl, že město chce i v budoucnu usilovat o to, aby se našla komerční společnost, která bude halu provozovat.

Zatímco Kratochvíl stejně jako Vaňková považují stavbu haly za přínosnou pro město, opoziční strany Zelení, Žít Brno a Piráti se staví proti výstavbě kvůli velkému riziku pro hospodaření města na mnoho let dopředu a kvůli tomu, že město na úkor haly šetří na jiných investicích. „Myslím, že ekonomická situace je v současnosti natolik ustálená, že nám umožňuje halu postavit,“ reagovala Vaňková.

„Úvěr se bude uzavírat v situaci, kdy neexistuje jediný komerční zájemce, který by chtěl multifunkční halu provozovat. Město pro zajištění potřebných financí na stavbu musí omezovat všechny ostatní služby a ve velkém rozprodávat nemovitý majetek. Projekt je už nyní tak finančně náročný, že Národní rozvojová banka upustila od jeho podpory. V této pro město vysoce rizikové podobě bohužel nemůžeme stavbu haly podpořit,“ zmínil zastupitel Tomáš Koláčný (Piráti).

Aby město úvěr získalo, musí dát do zástavy společnost Arena Brno. „Můžeme tak bez nadsázky hovořit o nejrizikovější brněnské stavbě století. Veškerá rizika a hrozby nakonec zaplatí z daní všichni Brňáci,“ je přesvědčený předseda brněnských Pirátů Marek Lahoda.

„Prostě si myslí, že lidé přijdou“

Podle zastupitele Matěje Hollana (Zelení a Žít Brno) se město na hale investičně vyčerpává a zastavuje další projekty – například fotbalový stadion, atletickou halu či kreativní centrum. „Politicky je to sice legitimní, ale je kvůli tomu potřeba odepsat jiné věci. Navíc ekonomicky je projekt postavený na vodě. Když jsem se ptal, jak se v analýze došlo k předpokládanému počtu návštěvníků, bylo mi odpovězeno, že si prostě myslí, že ti lidé přijdou,“ řekl Hollan.

I zastupitelé z SPD zpochybnili tuto investici ve chvíli, kdy město potřebuje jiné a podle nich důležitější věci. Město již připravilo v západní části výstaviště pozemek pro stavbu a je vybrána firma, která má halu stavět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Hořící budova ve Zlíně se částečně zřítila, má narušenou statiku. Škody budou vysoké

Ve Zlíně ráno vypukl požár ve skladu obuvi v devátém patře budovy číslo 34 v bývalém baťovském továrním areálu. Odpoledne se budova postupně na dvou místech zřítila, stát zůstávala zhruba polovina objektu s jedenácti nadzemními podlažími. Podle mluvčího hasičů má ale budova narušenou statiku. Požár, který podle hasičů ve čtvrtek uhašený nebude, si dle policie a záchranné služby nevyžádal žádné zranění. Materiální škody ale budou vysoké. Město doporučuje obyvatelům omezit větrání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stanice zaznamenaly v Česku slabý otřes, původně přístroje hlásily mnohem silnější

Seismické stanice v Česku ve čtvrtek zaznamenaly slabý otřes země. Původní informace, která pocházela z Německa a hovořila o síle 5,5 stupně, se nepotvrdila. Záchvěv byl nakonec mnohem slabší. Jeho sílu a přesnou lokaci vědci teprve přesným měřením vyhodnotí a určí, řekl ve čtvrtek večer ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák. Evropsko-středozemní seismologické centrum později informaci o síle zemětřesení upřesnilo na magnitudo 1,8.
před 8 hhodinami

VideoSečteno: Zlínský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 9. července se věnoval Zlínskému kraji.
před 15 hhodinami

VideoDopravu v okolí dálnice D1 na Vysočině komplikují omezení

Dálnice D1 letos čelí rekordnímu provozu. Pro řidiče rostoucí intenzita dopravy znamená její zahuštění a často i kolony a čekání. Opravy navíc komplikují dopravu i v okolí dálnice. Třeba pro motoristy, kteří sjedou u Humpolce a vydají se směrem na Pelhřimov. Výrazné omezení mezi oběma městy dle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla potrvá nejdéle do poloviny srpna. Stavbaři pracují zatím na jedné polovině frekventované silnice. Za bezmála 35 milionů musí kompletně vyměnit povrch, totéž se bude týkat i dopravního značení. Někde navíc auta jezdí kyvadlově. Pruhy jsou úzké, a problémy tak mají hlavně kamiony. V opačném směru je situace podobná. Většina řidičů, kteří jedou z jihu Čech směrem k D1, musí počítat se zdržením. Omezení jsou navíc i na dalších místech ve směru z Vysočiny na jih Čech. Třeba u Pravíkova nebo u Kostelce.
před 22 hhodinami

Požár rozvaděče na Trutnovsku způsobil hlemýžď

Požár rozvodné skříně u roubenky v Horním Maršově na Trutnovsku, k němuž v úterý vyjely dvě jednotky hasičů, má nečekaného viníka. Způsobil ho elektrický zkrat těla hlemýždě zahradního, kterého hasiči objevili spolu s dalšími mrtvými i živými hlemýždi a slimáky uvnitř rozvaděče. Královéhradečtí hasiči o tom informovali na facebooku.
8. 7. 2026

Brněnský satelit se má příští rok vydat na orbitu

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.
8. 7. 2026

VideoLidé ze Rtyně v Podkrkonoší zůstávají po bleskové povodni bez vody

Už více než dva týdny zásobují obec Rtyně v Podkrkonoší pitnou vodou přistavené cisterny. Je to důsledek bleskové povodně, která zaplavila a kontaminovala obecní vrty. Kohoutková voda se dá pít jen po důkladném převaření, přesto však mnohé rodiny vodu raději berou z cisteren. Vedení obce doplňuje cisterny s pitnou vodou každé dva dny. Vodu v podzemí pročišťuje její přirozené proudění. Podle mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veroniky Krejčí ale kontaminace stále přetrvává.
8. 7. 2026

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.