Krizová novela vodního zákona zpřesní postup řešení ekologických havárií na vodních tocích. Nově by měl takové situace řídit Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR). Ministerstvo životního prostředí (MŽP) také plánuje zpřísnit pokuty pro ty, kteří havárii zapříčiní. Firmám by tak mohlo hrozit až 50 milionů korun, uvedl ve čtvrtek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Krizová novela vodního zákona reaguje na havárii na Bečvě, pokuty stoupnou až na 50 milionů
2 minuty
Události: Přísnější tresty za znečišťování řek
Krizová novela podle něj reaguje na chyby, které nastaly při postupu řešení havárie na řece Bečvě v září 2020. Novelu hodlá MŽP předložit vládě ke konci dubna, v platnost by měla vstoupit do konce letošního roku.
Podle novely by měl původce či provozovatel ohlásit havárii hasičům, ti vyjedou na místo a zároveň kontaktují další příslušné instituce jako vodoprávní úřad (VPÚ), správce povodí, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) a státní policii. Záchranné a likvidační práce budou řídit hasiči, ti zároveň podniknou kroky k tomu, aby se závadné látky dál nešířily, například použijí norné stěny. Řízení následně převezme VPÚ, vzorky havárií zasažených povrchových vod bude odebírat správce povodí.
„Rozdělení rolí – to znamená, který ten subjekt v rámci zneškodňování havárie je za co zodpovědný a s kým komunikuje – to je to stěžejní, aby ten zásah rychle a efektivně proběhl. Podstatná role bude Hasičského záchranného sboru, který má mechanismy, má cvičení, má technologii na to, aby u havárie mohl být jako první, aby mohl komunikovat, aby mohl velet celému zásahu na těch záchranných a likvidačních pracích a aby eventuálně, pokud vodoprávní orgán není k dispozici, tak aby ho mohl po tu dočasnou dobu zastoupit,“ informoval ředitel odboru ochrany vody MŽP Lukáš Záruba.
obrázek
Vyšší pokuty pro firmy i jednotlivce
Novela by podle Hladíka měla zároveň zavést vyšší pokuty za vypuštění toxických látek do vodních toků. Firmám, které budou zároveň nově podléhat kontinuálnímu monitoringu, by tak hrozila sankce ve výši až padesát milionů korun.
Pod průběžným dohledem bude podle ministra asi sto až dvě stě firem, například chemických či papírenských provozů, které mají od krajů povolení vypouštět potenciálně nebezpečné látky jako těžké kovy či kyanidy. Horní hranici pokuty budou čelit v případě, že způsobí havárii navzdory tomu, že měly povinnost hlídat svou činnost kontinuálně, vysvětlil Záruba.
Právní či fyzické osoby podnikající, které nebudou podléhat monitoringu, by mohly za způsobení havárie dostat pokutu ve výši až 25 milionů korun oproti současným pěti milionům. Peněžní trest ve výši až milion korun navrhuje novela pro fyzické osoby nepodnikající. Podle Záruby v současnosti platí lidé pokuty v maximální výši 500 tisíc korun.
Novela by podle Hladíka měla navíc zavést registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. V současné době se koná mapování výpustí a dalších objektů na řece Labi, a to konkrétně v úseku asi 34,6 kilometru mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem. Celý registr má být podle ministerstva hotov do tří až pěti let.
„Povinnost bude přenesena na potencionálního znečišťovatele. Tedy ten, kdo může znečistit, ten platí,“ uvedl Hladík. V případě havárie pak má mít nově hlavní slovo hasičský záchranný sbor. „Celý systém krizového managementu a velení takových zásahů vede k tomu, aby byl schopný na místě být jako první,“ míní ředitel odboru ochrany resortu Lukáš Záruba.
Podle opozičního místopředsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Richarda Brabce (ANO) ale právě tento krok může být velkým zatížením hasičských sborů. „Myslíme si, že by to stačilo u větších havárií,“ upřesnil svoji výtku.
Kyanidy v Bečvě
Podle České inspekce životního prostředí způsobily ekologickou havárii na Bečvě kyanidy. Havárie postihla řeku v neděli 20. září 2020, a to v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Toxické látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy přibližně na čtyřiceti kilometrech toku.
Kauzou se od konce letošního ledna zabývá vsetínský okresní soud. V případu je obžalována společnost Energoaqua a její ředitel Oldřich Havelka z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami.
Společnosti hrozí zákaz činnosti a peněžitý trest, Havelkovi až pětileté vězení. Havelka svou vinu popřel, on sám ani podnik podle něj nezpůsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba.
