Pro některé druhy kytovců a také tuleňů a další druhy ohrožených mořských savců je podle biologů covid-19 významnou hrozbou. Může se totiž skrze odpadní vody dostat do jejich ekosystémů, popisuje práce zveřejněná v odborném žurnálu Science of the Total Environment. Řada těchto tvorů je přitom novým koronavirem velmi zranitelná.
Covid je hrozbou i pro velryby. Vědci uvažují o jejich očkování
Vědci pomocí genové analýzy popsali, které druhy mořských savců jsou virem SARS-CoV-2 zranitelné. Zaměřili se na aminokyseliny, na něž se virus váže a zjistili, že existuje značná podobnost mezi těmi lidskými a některými, jež se vyskytují u řady mořských zvířat – například u delfínů, běluh, vyder nebo tuleňů.
Výzkum vedl patolog Graham Dellaire. Zjistil během něj, že nemocí covid-19 může být zranitelných až 15 druhů mořských savců. Měl by totiž být schopný vázat se na jejich receptory ACE2 – tedy na stejnou cestu, kudy proniká do lidských buněk. Víc než polovina z nich bohužel patří mezi ohrožená zvířata.
„Řada těchto druhů je ohrožená nebo dokonce kriticky ohrožená,“ uvedl vědec. „V minulosti se už stalo, že byla nakažena příbuznými koronaviry, jež u nich způsobily mírné příznaky, ale i život ohrožující poškození plic a jater,“ popsal Dellaire.
Zranitelní obyvatelé oceánů
Podle studie má 18 z 21 druhů velryb, delfínů a sviňuch stejnou nebo dokonce ještě větší zranitelnost tímto virem; to stejné platí u osmi z devíti druhů tuleňů.
„Nejvíc se obáváme vývoje v rozvojových zemích, které nemají dostatečnou infrastrukturu potřebnou ke zpracování odpadních vod,“ uvedl spoluautor práce Saby Mathavarajah. „Bude extrémně důležité sledovat zranitelné druhy v těchto vysoce rizikových oblastech po celém světě. A to jak nyní během pandemie, tak i po ní,“ dodal.
Čeho se vědci bojí
Řada studií prokázala, že virus SARS-CoV-2 se vylučuje z těla výkaly a může pak ve vodě vydržet až 25 dní. Monitorování odpadních vod se v některých zemích dokonce využívá ke sledování šíření covidu. Virus se tak může dál rozšiřovat jinou cestou než tou dominanantní – vzdušnou. Velký objem tohoto viru byl odhalen například v odpadních vodách v Itálii nebo v Paříži.
Větší problém je ale odhalený virus v odpadních vodách v Ekvádoru. V této zemi jsou totiž dále neupravované odpadní vody vypouštěné do volné přírody.
Současně ale existují i obavy z toho, že covid může do přírody proniknout i z filtrovaného odpadu – podobné případy se staly několikrát. A například na Aljašce, kde k tomu už také došlo, by tak mohl covid nakazit běluhy, které zde podél pobřeží žijí.
Zatím vědci žádný takový případ nákazy novým koronavirem nezaznamenali, ale v minulosti několikrát pozorovali, že se delfíni a běluhy nakazili jinými koronaviry, které jsou ale covidu příbuzné. Největší hrozbou je to, že většina mořských kytovců žije ve větších skupinách a od jednoho nakaženého zvířete se může nakazit spousta dalších.
Biologové proto navrhují intenzivní monitorování mořských savců a dokonce jim pomocí dronů odebírat vzorky z nozder, které mají umístěné na vrcholu hlavy. Pokud bude situace vážná, dokonce by mohlo dojít i na očkování těch nejohroženějších druhů. Detaily o případné vakcinaci zatím nepřinesli, ale chtějí se touto možností zabývat.