Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Odolnost bakterií na antibiotika patří mezi nejvážnější problémy současné medicíny. Podle Světové zdravotnické organizace je dokonce tím úplně nejzávažnějším. Vzniká, když bakterie získají schopnost odolávat účinkům antibiotik, která je dříve dokázala zničit. Tento proces je přirozenou součástí evoluce mikroorganismů, ale jeho rychlost výrazně zvyšuje nadužívání a nesprávné používání antibiotik ve zdravotnictví, zemědělství i každodenním životě.

Kdyby přestala účinkovat všechna antibiotika, tak se medicína vrátí nejméně o sto let zpět a smrtelně rizikovými by se staly i dnes banální zákroky, jako je operace slepého střeva, trhání zubů nebo porody.

Enzymy v boji

Linkosamidová antibiotika vznikají složitým procesem z jednoduchých molekul. Proces funguje jako „výrobní linka“ s důležitou rolí enzymů, které postupně upravují molekulu na výslednou látku schopnou zneškodnit bakterie. Vědci zjistili, že dva velmi podobné enzymy z různých bakteriálních kmenů vykonávají zcela odlišné funkce, což vede k tvorbě rozdílných antibiotik. Tento objev podle nich přináší zásadní poznatky o přírodních mechanismech tvorby léčiv.

„Každý enzym má svou specifickou úlohu. Podařilo se nám podrobně popsat, jak enzymy fungují, a zjistit, že příroda může změnou několika aminokyselin zásadně upravit celý proces biosyntézy,“ vylíčil vedoucí českého týmu Zdeněk Kameník. Poznatky mohou vědci využít k vývoji nových léků, které budou účinné i proti bakteriím odolným vůči stávajícím antibiotikům.

Stejný český tým, který se podílel na tomto výzkumu, už dříve vytvořil hybridní linkosamidové antibiotikum, které kombinuje vlastnosti dvou přírodních látek a vykazuje vysokou účinnost. Tento úspěch byl možný díky pochopení role enzymů v biosyntéze. Nový výzkum navíc detailně popsal klíčové aminokyseliny v katalytickém centru enzymů a jejich vliv na výslednou chemickou strukturu antibiotik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 21 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.