Čeští vědci popsali vznik antibiotik schopných ničit i superodolné bakterie

Vědci odhalili, jak v přírodě vznikají nová, takzvaná linkosamidová antibiotika. Ta jsou pro lidskou civilizaci zásadní tím, že účinkují i na bakterie, které získaly odolnost proti všem konvenčním antibiotikům. Nově získané poznatky by se tak daly využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na mezinárodním výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Odolnost bakterií na antibiotika patří mezi nejvážnější problémy současné medicíny. Podle Světové zdravotnické organizace je dokonce tím úplně nejzávažnějším. Vzniká, když bakterie získají schopnost odolávat účinkům antibiotik, která je dříve dokázala zničit. Tento proces je přirozenou součástí evoluce mikroorganismů, ale jeho rychlost výrazně zvyšuje nadužívání a nesprávné používání antibiotik ve zdravotnictví, zemědělství i každodenním životě.

Kdyby přestala účinkovat všechna antibiotika, tak se medicína vrátí nejméně o sto let zpět a smrtelně rizikovými by se staly i dnes banální zákroky, jako je operace slepého střeva, trhání zubů nebo porody.

Enzymy v boji

Linkosamidová antibiotika vznikají složitým procesem z jednoduchých molekul. Proces funguje jako „výrobní linka“ s důležitou rolí enzymů, které postupně upravují molekulu na výslednou látku schopnou zneškodnit bakterie. Vědci zjistili, že dva velmi podobné enzymy z různých bakteriálních kmenů vykonávají zcela odlišné funkce, což vede k tvorbě rozdílných antibiotik. Tento objev podle nich přináší zásadní poznatky o přírodních mechanismech tvorby léčiv.

„Každý enzym má svou specifickou úlohu. Podařilo se nám podrobně popsat, jak enzymy fungují, a zjistit, že příroda může změnou několika aminokyselin zásadně upravit celý proces biosyntézy,“ vylíčil vedoucí českého týmu Zdeněk Kameník. Poznatky mohou vědci využít k vývoji nových léků, které budou účinné i proti bakteriím odolným vůči stávajícím antibiotikům.

Stejný český tým, který se podílel na tomto výzkumu, už dříve vytvořil hybridní linkosamidové antibiotikum, které kombinuje vlastnosti dvou přírodních látek a vykazuje vysokou účinnost. Tento úspěch byl možný díky pochopení role enzymů v biosyntéze. Nový výzkum navíc detailně popsal klíčové aminokyseliny v katalytickém centru enzymů a jejich vliv na výslednou chemickou strukturu antibiotik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 4 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 21 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
včera v 11:57

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
včera v 11:16

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
včera v 11:02

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...