Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.
Podle redaktora ČT Šimona Švuba to bude v praxi vypadat tak, že stavět bude moci jenom ten developer, který příspěvek do kasy obce zaplatí, v opačném případě mu to obec neumožní.
„Podnět k uzavření smlouvy dává vždy investor nebo developer. Podle nových zásad poskytuje investor příspěvek u každého svého záměru, který následně vyvolá zvýšené náklady městyse na budování či rozšíření infrastruktury,“ sdělil Švub.
Částka, kterou developer do obecní kasy přispívá, se liší podle toho, o jak velký byt či dům se jedná. Jde o vyšší desítky tisíc za každou bytovou jednotku. Pokud jde o komerční prostory, jedná se o pět set korun za každý metr čtvereční hrubé podlažní plochy.
Obec podle nových pravidel také nemá povinnost vybudovanou infrastrukturu od developera převzít. „Stalo by se tak pouze za předpokladu, že budou splněny všechny podmínky a kvality určené obcí. Darovací převod se pak uskuteční darovací nebo kupní smlouvou za symbolickou jednu korunu,“ doplnil redaktor.
Poplatek nemusí platit obec ani lidé, kteří stavějí dům pro vlastní potřebu. Pravidlo neplatí ani pro ty, kteří rekonstruují stávající byt či dům, a touto rekonstrukcí nedojde ke vzniku více než jednoho bytu.
„Metodika pro tento proces ještě není ustálená, nemáme prováděcí předpisy, takže ten proces je na začátku. Ale inspirací pro nás bylo město Brandýs nad Labem, kde je tato praxe běžná a funguje,“ uvedla starostka Drásova Martina Bočková (nestr.).
Podle právníka je postup obce v pořádku
Může si ale obec klást takové podmínky? Podle právníka z Masarykovy univerzity v Brně Kamila Jelínka je takový postup v pořádku. „Co se týká podmínek v obci Drásov, mám za to, že tam žádný problém není,“ konstatoval.
Problémem podle Jelínka není ani to, že obec ještě nemá ani prováděcí předpisy. „S ohledem na to, že zákon o obcích ani jiný relevantní právní předpis neupravuje náležitosti či související podmínky zásad pro výstavbu, tak mám za to, že to problém není. Takzvané prováděcí právní předpisy s ohledem na charakter zásad jako interního dokumentu jsou spíš ve formě nějaké metodiky. Ta by měla přispět k tomu, aby úředníci obce měli zjednodušenou práci,“ dodal.
Drásov ale zatím neuvádí, kam přesně by měl městys vybrané peníze investovat. „V případě, že v zásadách pro výstavbu je toto uvedeno, tak je tam míra transparentnosti té obce o to vyšší. Na druhou stranu se ale jedná o interní dokument obce, investor ho tak musí akceptovat a k té akceptaci dochází prostřednictvím smlouvy,“ dodal Jelínek.
V Brně může developer postavit třeba školku nebo hřiště
Poplatek platí developeři také v Brně, pro některé to nepředstavuje problém. „Pro nás je důležitějším parametrem čas než menší řády peněz. Dokážeme obětovat nějakou část rozpočtu ve chvíli, kdy víme, že to bude jednodušší a rychlejší proces, abychom byli u kolaudace o pár let dřív,“ komentoval developer Tomáš Kaláb.
Na rozdíl od Drásova to v krajském městě funguje tak, že developer může přímo postavit školku či jinou občanskou vybavenost podle potřeb města či městské části. Někteří ale uvádějí, že to tak v praxi příliš nefunguje.
Primárním a naprosto klíčovým právním nástrojem, kterým by obce mohly třeba omezit výstavbu, je podle Jelínka územní plán. „V rámci něj si vymezí, kde a na jakých plochách je možno případně ty developerské projekty realizovat, a tím nějakým způsobem usměrňovat výstavbu na území obce. Právní řád ještě zná institut stavební uzávěry, která dokáže vyřešit problémy operativněji, samozřejmě v nějakém kritickém případě,“ doplnil.
