Michael Romancov strana 2 z 2

Do jaké míry mění válka na Ukrajině fungování světa? Jak může změnit vztahy mezi velmocemi a proč Rusové mluví o změně světového řádu? Na tyto a další otázky hledali  odpovědi v pořadu Devadesátka ČT24 političtí geografové Michael Romancov a Vladimír Baar.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf unijní diplomacie Josep Borrell a slovenský premiér Eduard Heger jsou na Ukrajině. Navštívili i město Buča, kde ukrajinská armáda našla po odchodu Rusů stovky zmasakrovaných civilistů. Von der Leyenová během návštěvy podpořila Ukrajinu v její snaze stát se členem Evropské unie, informuje agentura Reuters. Unie zároveň přijala pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě mimo jiné od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí. Postihy zpřísňují i USA, Velká Británie a Japonsko, k sankcím se přidala i Černá Hora. Rusko a západní země pokračují ve vzájemném vyhošťování diplomatů.

Historik a bývalý člen rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin s odkazem na svého přítele (a také historika) Andreje Zubova řekl, že změna v Rusku by mohla nastat už v řádu týdnů, protože část ruských boháčů a oligarchů není spokojená s kroky prezidenta Vladimira Putina. Řekl to v Otázkách Václava Moravce (OVM).

Rusko hází americké snaze obrátit pozornost do Asie klacky pod nohy a Vladimir Putin si může dělat, co chce, protože mu to „Rusové zbaští“. To si myslí politický geograf Michael Romancov, který byl hostem čtvrtečního Horizontu ČT24. Zároveň řekl, že současná krize pouze navazuje na chování, které Rusko praktikovalo v nedávné minulosti.

Malá země, která je velkým nepřítelem. Tak teď o České republice referují státní média v Rusku. Začalo to zveřejněním skandálu ve Vrběticích a zesílilo po zveřejnění ruského seznamu zemí, které nejsou přátelské. Kromě České republiky jsou na něm už jen Spojené státy. Co to pro Česko znamená z mediálního hlediska, jak pracuje ruská propaganda a kdo jí z Česka nejvíc pomáhá, odpovídal v pořadu Newsroom ČT24 politický geograf Michael Romancov z Karlovy Univerzity a Metropolitní univerzity Praha.

V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.

Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Oslavy 75. výročí od konce druhé světové války se letos v Rusku budou muset obejít bez velké vojenské přehlídky na moskevském Rudém náměstí. Šéf Kremlu Vladimir Putin ji kvůli pandemii koronaviru zrušil. Oslavy Dne vítězství přitom mají v Rusku velký význam, protože vítězství v druhé světové válce, respektive v ruském pojetí ve Velké vlastenecké válce, je klíčovou součástí tamní kolektivní paměti. Hrdost na porážku nacismu sjednocuje ruskou společnost, zároveň ji však Putinův režim využívá k politickým účelům doma i v zahraničí.

„Od Moskevského státu přes Petra Velikého a Stalina až po Putina čelí všichni ruští vládci stejným problémům. Je jedno, jestli vládne carismus, komunismus nebo kumpánský kapitalismus. Přístavy stále zamrzají a Východoevropská rovina je stále placatá,“ píše britský novinář Tim Marshall ve své knize Zajatci geografie. Přestože geopolitika zdaleka nemůže vysvětlit všechny příčiny chování státníků, může leccos napovědět. A zrovna pro ruské politiky jsou zeměpisná prokletí i požehnání často rozhodující.