Víc než rok trvající pandemie prohlubuje propast mezi bohatými a chudými státy. Rozdíl v tempu očkování je nyní největší od jeho zahájení na konci loňska. Zatímco bohaté země by při něm mohly do konce roku naočkovat přes 90 procent lidí, v případě chudých zemí může jít o slabou třetinu. A třeba Indie by zvládla pouhou čtvrtinu.
Jeden pohled nabízí očkovací centrum uvnitř luxusního hotelu ve francouzském Disneylandu. Druhý pak vakcinační vozík uprostřed peruánských hor. Zobrazují příkop, který podle znalců dál roste. Navzdory slovům světových lídrů.
„Máme skvělou příležitost urychlit solidaritu dodávkami vakcín,“ řekl například francouzský prezident Emmanuel Macron. Podobně pak hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Musíme rozšířit výrobu, dodávat vakcíny do celého světa.“
A generální tajemník OSN António Guterres zmiňoval globální vakcinační plán. „Vakcíny musí být dostupné pro kohokoliv, kdekoliv.“
Systém distribuce se liší
Ve světě se podala už miliarda dávek, z toho polovina jen v posledním měsíci. Vakcín je ale stále nedostatek. Větším problémem než množství je přitom podle řadu expertů právě způsob distribuce.
„V bohatších zemích už dostal vakcínu nejméně 1 ze 4 lidí. V chudých zemích je to 1 z 500,“ zmiňoval současný poměr předseda Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Bohatí vítězové a chudí poražení
Nejúspěšnější země z pohledu vakcinace, Izrael, má plně proočkováno skoro 60 procent obyvatel. I kvůli ochotě a schopnosti si za přednostní dodávky připlatit. Zhruba polovinu naočkovaných obyvatel má Británie, následovaná Spojenými státy. Na západě převládá optimismus. Jenže vedle úspěšných vyniknou i poražení. Chronicky nemocné státy, jejichž chatrnou kondici pandemie prohloubila.
Příkladem je Argentina, třetí největší ekonomika Latinské Ameriky. Kvůli obřímu dluhu trpěla už před covidem. Jenže pandemie uvrhla další miliony Argentinců do chudoby. V komunitním centru u Buenos Aires kdysi rozdali 80 porcí jídla denně, dnes tisíc. Nestěžují si. Práci mají jistou, na rozdíl od mnoha jiných.
„Není to nic moc, ale alespoň mám dům. Nevím, jak bych zaplatila nájem. Kvůli viru a všemu kolem není možné najít práci,“ řekla prodavačka Valeria Jara.
Pandemie nyní nejvíc potápí Indii. Zemi známou kvalitou některých oborů zdravotnictví, stejně jako špatnou úrovní těch zbylých. Za středu země hlásila rekordních 380 tisíc potvrzených nákaz. Krematoria nestíhají, nemocnicím chybí lůžka i podpůrný kyslík. Indická krize – i s novými variantami viru – může podle expertů lehce přerůst v novou krizi globální.
Riziko se skrývá hlavně v Africe
Pomoc pro nejvíce zasažené země se už rozbíhá, ale teprve s nějakou prodlevou se ukáže, zda je dostatečná, řekl v pořadu Horizont ČT24 politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.
Nečeká, že by pandemie nějak výrazně přepsala rozložení sil ve světě. Podle něj představuje jen jednu z dalších zátěžových zkoušek, stejně jako například kdysi finanční krize. Podobně jako v jiných krizích budou mít silné státy sice velké šrámy, ale nepoloží je to. „Zatímco ti slabí na to doplatí.“
Do budoucna pak Romancov vidí nejnebezpečnější ohniska hlavně v Africe. Kontinent zažívá silný populační boom. Mnozí lidé se stěhují do velkých měst a žijí tam ve slumech, kde je vhodné prostředí pro šíření pandemie.
